Brno - Pokud Evropská komise prosadí svůj návrh nového rozdělování peněz pro zemědělství v Unii, mohou čeští farmáři přijít o stovky milionů korun ročně.
Komise totiž chce omezit přímé platby jednomu podniku na maximálně 300 000 eur (7,4 milionu korun) ročně, což by znevýhodnilo české farmy, které jsou v průměru největší v EU.
Na český zemědělský podnik podle dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) loni průměrně připadalo 152 hektarů půdy. Na druhém místě v tomto ohledu figuruje Británie - ale s pouhými 79 hektary na společnost.
Přijdeme o miliardy
Česká republika by měla podle plánů komise mezi roky 2014 až 2019 získat v přímých platbách pro české zemědělce maximálně zhruba 890 až 893 milionů eur (až 22 miliard korun) za rok.
Podle místopředsedy Agrární komory ČR Bohumila Belady by české podniky mohly v případě, že projde pro ně nejnevýhodnější návrh proti velkým zemědělským firmám, přijít až o deset miliard korun ročně.
Vytvoření stropů pro dotace tak bude kvůli velikosti farem pro české farmáře diskriminační. „Zastropování znamená diskriminaci větších podniků a jednoznačně nerovný přístup k podnikání v rámci EU a povede k větším nárůstu administrace," uvedl Belada.
Česko má problém i s dalším plánem Unie, která chce dosáhnout toho, aby každá farma musela vyčlenit nejméně 7 procent své zemědělské plochy pro ekologické účely, kde se nebude hospodařit. A dvě procenta z peněz určených jednotlivým zemím mají jít na podporu mladých zemědělců.
"Zásadně nesouhlasíme s povinností, aby 7 % zemědělské půdy daného podniku muselo být zařazeno mimo produkci. To je zásadně proti současné situaci v EU, kdy se zvyšuje požadavek na zajištění dostatku kvalitních potravin pro obyvatele EU," uvedl Belada.
Nechceme ekology, ale zemědělce
„Eurokomisař Ciolos vzkazuje zemědělcům v EU: Buďte mladí, drobní, zelení a bojujte s globálním oteplováním," uvedl ve svém stanovisku český europoslanec Hynek Fajmon.
Podle komise se dotace pro zemědělce změnit musí. "Reforma společné zemědělské politiky je nezbytná," zdůraznil komisař. Například evropská zemědělská asociace Copa-Cocega ale upozornila, že požadavek na větší ekologický aspekt společné zemědělské politiky a jejich dopady jsou ideologické, neboť poptávka po potravinách má globálně narůst do roku 2050 o 70 procent. Hnutí Greenpeace uvedlo, že plány komise nadále podporují destruktivní praktiky v zemědělství.
O podobu zemědělských dotací v EU se tak ještě strhne tvrdý boj.
K tomu, aby mohly komisní návrhy začít platit, je ale musí odsouhlasit členské státy a také Evropský parlament. Čeští zemědělci už avizují to, že budou chtít podmínky změnit.
Některým zemím zase mohou vadit plány na dorovnání dotací pro zemědělce z let 2004 až 2007. Zatímco třeba italští či řečtí farmáři dostávají podle agentury Reuters kolem 400 eur na hektar, tak v Lotyšsku je to méně než sto eur.
