reklama
 
 

Exekuce po česku: Pro pár stovek jí neprávem brali dům

8. 6. 2011 16:58
Ústavní soudci se zastali na poslední chvíli daňové poradkyně ve sporu o zaplacení telefonu

Brno - Případ necelých sedmi set korun, o které se žena kdysi přela s předchůdcem mobilního operátora Vodafone, přinesl další drsný důkaz, že spravedlnost v Česku může být dlouho slepá.

Až po sedmi letech dostala zmíněná žena, daňová poradkyně z Liberce, do rukou rozhodnutí soudu, aby zaplatila přes 15 tisíc korun. Aniž tušila, oč jde.

Její údiv se zvýšil poté, co zjistila v katastru nemovitostí, že na základě vydaného exekučního příkazu jí byly obstaveny všechny nemovitosti v celkové hodnotě kolem devíti milionů korun.

To vše kvůli tomu, že v roce 2004 nezaplatila kvůli reklamaci jedinou fakturu za telefonní účet společnosti Český mobil (nyní Vodafone). O tom, že dluh stále existuje, že ho Český telekomunikační úřad uznal a že soud nařídil, aby žena zaplatila několinásobně vyšší částku, přitom podnikatelka roky nevěděla. Žádné ze zmíněných rozhodnutí totiž nedostala.

Marné hledání úřadu

Zastání našla na poslední chvíli u Ústavního soudu. Soudci kvůli jasnému porušení práv ženy rozhodli o zrušení všech rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, na základě kterých byla žena odsouzena. Stát jí musí navíc poslat přes pět tisíc korun za právníka.

Vleklost případu, který začal sporem o zaplacení 697 korun a skončil až u Ústavního soudu, má jednoduchou příčinu. Tou je liknavost nebo neschopnost úředníků podnikatelku najít a včas jí oznámit, že dluží stokoruny a umožnit jí se bránit.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) totiž dluh podnikatelky vůči Vodafonu uznal už v roce 2008, rozhodnutí jí ale nedokázal doručit. Žena byla označena za osobu neznámého pobytu, a úřad jí tak přidělil opatrovnici - svou zaměstnankyni, která se měla o práva ženy starat.

Přitom nebylo nic snadnější než ženu najít. Změnila v roce 2005 adresu, ta nová byla evidována například u Komory daňových poradců ve veřejně přístupném rejstříku. "A změnu sídla jsem oznámila telefonní společnosti datovou zprávou se zaručeným elektronickým podpisem," uvedla žena ve stížnosti Ústavnímu soudu.

Podle ní tak nemohla být označena za osobu neznámého pobytu. Navíc opatrovnice, která ji měla zastupovat, byla pracovnicí Českého telekomunikačního úřadu. "Nehájila moje zájmy, vůbec se mě nepokusila kontaktovat," uvedla žena ve stížnosti.

Český telekomunikační úřad se ale bránil tím, že postupoval přesně podle zákona. "Stěžovatelka nebyla "dostupná" na konkrétní, snadno zjistitelné a pokud možno stabilní adrese," uvedli zástupci úřadu s tím, že změna sídla podnikání nebyla zanesena v živnostenském rejstříku.

Udělala vše, jak měla

Ústavní soudci ale rozhodli, že práva ženy byla jednoznačně porušena. Z materiálů, který soud dostal je tak například jasné, že operátor dostal žádost o doručování účtů na novou adresu, a faktury pak skutečně posílal do nového sídla firmy.

"Místo adresy, na níž je třeba zasílat veškerou korespondenci, mohlo být zjištěno velice snadno. Z obsahu spisu bylo očividné, na jakou adresu je třeba doručovat," rozhodl senát Ústavního soudu vedený soudkyní Dagmar Lastoveckou. Soudci uvedli, že žena se tak vůbec o rozhodnutí telekomunikačního úřadu nedozvěděla, přitom bylo velmi jednoduché adresu zjistit.

Podle soudců daňová poradkyně postupovala zodpovědně, změnu adresy řádně, včas, a tedy ještě před vydáním rozhodnutí ČTÚ, nahlásila.  „Za daných okolností zjištění pobytu stěžovatelky vyžadovalo ze strany správního orgánu v podstatě menší úsilí než vlastní ustanovení opatrovníka," rozhodli soudci.

A soudci také uvedli, že opatrovníka musí úřady hledat mezi lidmi, kteří jsou blízcí lidem, kterým hrozí placení vysokých částek.

„Tedy lidi, jež jsou schopni skutečně reprezentovat zájmy účastníka," uvedli soudci s tím, že pokud je opatrovníkem zaměstnanec úřadu, jde o nevhodné řešení.

autor: Tomáš Fránek | 8. 6. 2011 16:58

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama