Do tří let zdraží teplo pro milion domácností o polovic

Karel Toman
13. 2. 2012 13:00
Teplo z hnědého uhlí je skoro o polovinu levnější než z plynu. Rozdíl se ale brzy sníží
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Jednomu milionu domácností, které odebírají teplo z hnědouhelných tepláren, zdraží v nejbližších letech teplo až o polovinu. Časům levného hnědého uhlí totiž zřejmě nadobro odzvonilo.

Důvodů je několik a vesměs se sčítají. Zaprvé většině hnědouhelných tepláren končí dlouhodobé smlouvy na dodávky paliva, jehož cenu chtějí těžební společnosti zvýšit skoro dvojnásobně.

Končí také časy, kdy se do ceny uhlí nezapočítávaly škody, které jeho spalování přináší životnímu prostředí, napříště si budou teplárny muset kupovat emisní povolenky. Postupně se má zvyšovat dolní sazba DPH. Zpřísní emisní limity, a teplárny proto čekají nemalé investice.

"Je to několik faktorů a nikdo úplně přesně neví, jak budou nastaveny," připomíná analytik společnosti ENA Jiří Gavor fakt, že smluvní ceny uhlí, podoba emisních povolenek, ani tempo či strop zvyšování DPH zatím nejsou jasně dány. To, že v nejbližších třech letech přijdou, je však víceméně jisté.

"Dá se však říct, že v těch teplárnách, které dosud měly uhlí mimořádně levné, může teplo zdražit až o 50 procent," tvrdí.

Teplo pro tři miliony lidí

Uhlí v Česku spalují dvě třetiny tepláren. Teplo z této suroviny zahřívá tři miliony lidí v jednom milionu domácností. Nejlevnější jsou přitom právě ty teplárny, které spalují hnědé uhlí.

Za gigajoule tepla se v Česku průměrně platí 560 korun. Státní regulace cen tepla se ale nákladů na palivo netýká, a proto panují v teplárenství velké cenové rozdíly podle lokality a toho, co tamní kotle spalují.

V Jablonci nad Nisou a v Brně, kde teplárny spalují plyn, platí lidé za gigajoule tepla 799, respektive 662 korun. Obyvatelé Pardubic a Chrudimi, kam dodává teplo hnědouhelná Elektrárna Opatovice, naproti tomu platí za gigajoule jen 376 korun.

"Není to tedy tak, že by spotřebitelé po očekávaném polovičním zdražení neměli na zaplacení tepla," upozorňuje Gavor. "Tam, kde dnes někdo odebírá teplo za 400 korun, zvýší se mu cena na 600 korun, a pořád bude mít teplo levnější než lokality, které jsou dnes nejdražší," dodává.

Do tří let je po levném uhlí veta

Elektrárna Opatovice ale naopak považuje ceny, které od ní za dlouhodobé smlouvy požaduje těžařská společnost Czech Coal, za "ekonomicky neopodstatněné a neakceptovatelné".

"Z tohoto důvodu nebude Elektrárna Opatovice své zákazníky strašit jakýmikoliv konkrétními odhady zdražování tepla," tvrdí mluvčí společnosti Petr Zadák.

Podle expertů se nakonec těžaři s teplárnami budou muset dohodnout na kompromisu. Zdražení ale tak jako tak přijde, a to brzy.

Dolní sazba DPH se zvedla z 10 na 14 procent už letos a ceny tepla to zvýšilo místy až o 9 procent. Na fakt, že smlouvy o dodávkách hnědého uhlí začnou teplárnám dobíhat už roku 2012, upozornila už před čtyřmi lety Pačesova komise.

Emisní povolenky a další zvýšení vyšší DPH by mělo přijít napřesrok. Od roku 2016 začnou platit přísnější limity, a do konce roku 2015 tak musejí některé hnědouhelné teplárny instalovat nákladné čistější technologie.

Všechna opatření tedy budou mít na cenu hnědého uhlí účinek během tří následujících let.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Inflace v eurozóně v červenci vystoupila na rekordních 8,9 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad. Tento údaj Eurostat v rychlém odhadu neuváděl.

Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ke konci července ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

Ceny energií v eurozóně se podle konečné zprávy Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,6 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. Zrychlil naopak růst cen potravin, a to na 9,4 procenta z 8,9 procenta.

Další zprávy