Bitva o uhlí vrcholí. Žralok dostal ČEZ do úzkých

Karel Toman
26. 1. 2012 13:05
Pro ČEZ možná končí zlaté časy domácky levné výroby a evropsky drahého prodeje proudu
Foto: Ludvík Hradilek

Praha/Most - Časy levného uhlí pro polostátní ČEZ s letošním rokem skončí.

Zdražení elektřiny by to napřesrok přesto přinést nemělo. Klesnou tím ale zisky ČEZ - podle katastrofických prognóz podniku v příštích čtyřiceti letech o 100 miliard korun. Adekvátně tomu propadnou i příjmy státu, většinového vlastníka.

To vše v době, kdy se ČEZ chystá dostavět Temelín a stát šetří, kde může.

Důvodem je fakt, že koncem roku vyprší smlouva na dodávky uhlí mezi společnostmi Czech Coal a ČEZ. Na základě této smlouvy dosud ČEZ odebírá hnědé uhlí podstatně levněji, než jeho elektrárenští rivalové v Evropě.

Právě rozdíl mezi "domácky" levnou výrobou a "evropsky" drahým prodejem elektřiny je tím hlavním, co z ČEZu po léta dělalo pro stát slepici snášející zlatá vejce.

"Je to jeden z klíčových problémů, kterým ČEZ aktuálně čelí," tvrdí Marek Hatlapatka, expert na ČEZ z poradenské firmy Cyrrus.

ČEZ bojuje o konkurenční výhodu

Czech Coal totiž trvá na tom, že v nové smlouvě od roku 2013 hnědé uhlí výrazně zdraží a jeho cena bude napříště závislá na tržních cenách černého uhlí.

"Zmenšil by se zisk ČEZu, zvětšil by se zisk Czech Coalu," shrnuje podstatu věci Jiří Gavor, analytik společnosti ENA. "ČEZ by ztratil konkurenční výhodu a vyráběl by s vyššími náklady," dodává.

Letošní rok tak bude ve znamení finále jedné z největších a nejtvrdších bitev tuzemského byznysu, na jejímž vyřešení má nemalý zájem i stát.

Uhlí je nerostná surovina a jako taková patří až do okamžiku vytěžení státu. Ten ceny této komodity liberalizoval v 90. letech mezi prvními, současné ceny tomu ale u hnědého uhlí podle Czech Coalu ani oslovených expertů neodpovídají. 

Czech Coal to vysvětluje tím, že smluvní podmínky sahají do 90. let, kdy ještě neexistoval trh s elektřinou. Navíc trh s hnědým uhlím na rozdíl od černého dodnes neexistuje a ceny se proto od té doby příliš nezměnily.

"Czech Coal chce novými kontrakty tento nepoměr upravit. Nic více, nic méně," vysvětluje mluvčí Czech Coal Gabriela Sáričková-Benešová.

Do jednání s ČEZem proto Czech Coal vstoupil s nabídkou "připnout" ceny hnědého uhlí na úrovni 80 procent tržní ceny uhlí černého. To podle firmy zaručí, že hnědé uhlí zůstane oproti jiným zdrojům pořád nejlevnější.

Tvrdé rány partnerů z donucení

  • V roce 2005 podepsal ČEZ s tehdy ještě Mosteckou uhelnou (MUS) dva dokumenty. Střednědobou kupní smlouvu do roku 2012 - právě ta letos skončí. A pak také dohodu o dlouhodobé spolupráci, podle které se měla nejpozději v pololetí 2007 uzavřít smlouva o dodávkách hnědého uhlí až do roku 2055 pro nové hnědouhelné bloky elektrárny Počerady.
  • Roku 2006 ale do MUS vstoupil finanční žralok Pavel Tykač. Ten společnost pod novým názvem Czech Coal ovládl a ze sjednané, ale nikdy neuzavřené, dlouhodobé smlouvy sešlo. ČEZ Tykače obvinil, že dohodu podmínil prolomením těžebních limitů a že chce ČEZu Počerady vydíráním převzít.
  • ČEZ proto roku 2007 zažaloval Czech Coal, aby dohody plnil. Czech Coal na oplátku podal podnět Evropské komisi k prošetření ČEZu pro zneužití dominantního postavení na trhu.
  • V reakci na to ČEZ přitvrdil. Protože nové bloky Počerad měly stát do roku 2016, což už nejde stihnout, stáhl žalobu, která měla Czech Coal přimět k plnění dohod, a u okresního soudu v Mostě zažaloval firmu o náhradu újmy. Tu vyčíslil na deset miliard.

Trumf Czech Coalu? Větší hlad po uhlí

Tady ale ČEZ vytahuje na Czech Coal spor o dohodnuté levnější dodávky, který vyústil až v žalobu o deset miliard korun (podrobněji v sousedním rámečku).

Obě strany se tak rok před vypršením smlouvy nacházejí v tvrdém klinči. Dohodu ale zároveň nutně potřebují. ČEZ má totiž elektrárny technologicky stavěné na míru hnědému uhlí od Czech Coal, pro kterou je zase ČEZ rozhodující odběratel.

Trumfem v téhle partii je na straně Czech Coal fakt, že časy, kdy byl hnědého uhlí dostatek, minuly. Hned vedle ČEZu totiž ve frontě stojí s nataženou rukou teplárny, které opakovaně varují, že za deset let nebudou mít čím topit.

"Pro Czech Coal zůstávají dodávky teplárnám obchodní prioritou," zdůrazňuje mluvčí Sáričková-Benešová.

Ve prospěch Czech Coal mluví i jakási "logika trhu." Jako těžař je totiž ve výrobním řetězci tím, komu na rozdíl od ČEZu s  rostoucími cenami elektřiny už po léta kvůli starým smluvním podmínkám nerostou přiměřeně i zisky.

ČEZu nahrává nízká poptávka po elektřině

Naopak trumfem ČEZu je momentální nízká poptávka po elektřině způsobená hospodářským zpomalením. "ČEZ tak bude schopen třeba i kompletně odstavit jednu až dvě uhelné elektrárny a zčásti je nahradit jinými zdroji jako jsou plynové elektrárny a obnovitelné zdroje," uvažuje analytik Hatlapatka.

Nízká poptávka navíc snižuje ceny na evropských burzách, čímž se podle něj zmenšuje prostor pro zdražení uhlí tak, aby bylo jeho spalování ještě rentabilní.

"Je tu silná pozice dodavatele, ale i odběratele. Je otázka, kdo je silnější," myslí si Gavor.

Experti tipují, že k dohodě nakonec dojde a hnědé uhlí se "připne" k tržní ceně některé z energetických komodit obchodovaných na burzách.

"Ve všech ostatních energetických surovinách už jsme cenovým cyklům evropského trhu vystaveni," zdůrazňuje expert Gavor. Hnědé uhlí ale dosud tvoří výjimku.

"Zcela jistě však dohoda neskončí na úrovni 80 procent ceny černého uhlí v evropských přístavech, jak požaduje Czech Coal," tipuje Hatlapatka. "Nebude to ale ani na současných úrovních do 40 Kč/GJ," dodává.

Při kompromisu budou ztráty pro ČEZ nižší

Černé uhlí ale nemusí být jedinou volbou. "Pokud teplárníci argumentují, že černé uhlí není na českém energetickém trhu konkurentem, může se hnědé uhlí připnout k ceně plynu," naznačuje další možnost Gavor. "Je to všechno věcí jednání," dodává.

ČEZ v září varoval, že stávající nabídka Czech Coal může polostátní podnik připravit na příjmech až o sto miliard. Mluvčí ČEZu nechce konkretizovat, zda se výpočet sumy vztahoval konkrétně na nabídku 80 % ceny černého uhlí. Potvrdil však, že ztráta byla vypočtena z rozdílu mezi stávajícími podmínkami a těmi novými požadovanými od Czech Coal mezi lety 2013 a 2055.

Nelze tedy vyloučit, že při kompromisní dohodě, kdy se požadavky obou stran potkají někde v půli cesty, budou ztráty pro ČEZ i výrazně nižší. Hrát se každopádně bude i o to, o kolik se v tomto období zmenší dosud tučné zisky státu, kterému ČEZ ze 70 procent patří.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

Zdroj: ČTK
Další zprávy