Praha - České obce se jako celek ukázaly být velmi dobrým hospodářem. Přestože jim vloni rekordně poklesly příjmy, dokázaly uzavřít rok ve slušném přebytku.
"O něčem takovém si může nechat státní rozpočet jenom zdát," glosoval věc Jan Cikler z agentury Czech Credit Bureau (CCB), která výsledky hospodaření tuzemských měst a obcí s výjimkou Prahy pravidelně sleduje.
Zatímco si ale mnohé obce slibují, že jejich situace se napřesrok zásadně změní tím, že zřejmě vstoupí v platnost novela o rozpočtovém určení daní, upozornila analytička CCB Věra Kameníčková, že přinejmenším pro některé obce to může být spíš naopak.
Obce nelátaly díry prodejem majetku
Meziroční pokles příjmů obcí s výjimkou Prahy vloni činil 10,4 miliardy korun, tedy 4,8 procenta. A to příjmy obcím výrazně klesly už předloni o 5,8 miliard.
Nejvíc se do loňského výpadku příjmů zakouslo 6,7 miliardy korun, o které oproti roku 2010 obcím přišlo méně na evropských dotacích z Regionálních rad soudržnosti. O dalších 4,2 miliardy se obcím snížily kapitálové příjmy. Přesto dokázaly nasadit "německé" tempo úspor a skončit v nezanedbatelném plusu ve výši 800 milionů korun.
"Znamená to, že se obce s výjimkou těch nejmenších nesnažily vyrovnat nižší objem dotací prodejem svého majetku," sdělila analytička Kameníčková, podle níž to spolu s přebytkem svědčí o odpovědném přístupu obcí.
V plusu tak obce skončily poprvé po letech 2009 a 2010, kdy jim náhle klesly hlavně daňové příjmy, a uzavřely proto hospodaření dvakrát po sobě schodkem. Konkrétně roku 2010 činil 1,4 miliardy korun.
Venkov rozpočtové zodpovědnosti
Úspory navíc podle dat CCB vloni táhnul hlavně venkov. Zatímco všechny kategorie vesnic a malých měst do pěti tisíc obyvatel skončily v přebytku, města nad pět tisíc obyvatel uzavřela rok schodkem 600 milionů. Podle CCB tuto "sekeru" táhla hlavně krajská města, která mají své závazky obvykle rozplánovány na delší časová období.
Pozitivní trend ukázal i vývoj ratingu obcí, kdy podíl těch s průměrnou známkou oproti roku 2010 mírně narostl na rovné tři čtvrtiny. Zatímco podíl obcí s nejlepším ratingem klesl ze 14 na 12 procent a těch s nejhorším se snížil z 15 na 13 procent.
Zjistěte, o kolik si novelou RUD přilepší vaše obec
V tomto světle pak působí trochu paradoxně souhrnná data za jednotlivé kraje. Ve většině z nich - celkem v osmi - se totiž souhrnné zadlužení zvýšilo, pouze v pěti krajích se snížilo.
"Nejrychleji se dluh zvýšil v Ústeckém kraji (o 16 %) a pak s odstupem v Jihočeském kraji (o 7 %). Naopak pokles obecního dluhu byl nejrychlejší v Jihomoravském kraji (o 16 %), dále pak v Karlovarském kraji (o 6 %)," uvedlo CCB.
Analytička Věra Kameníčková na závěr prezentace zjištění CCB upozornila, že novela zákona o rozpočtovém určení daní přináší kompromisní změny, které mohou pro některé obce znamenat problémy.
Reforma daní může některé obce dostat do úzkých
Ministr financí Miroslav Kalousek totiž například upozornil, že poté, co si menší obce přilepší navýšením svých příjmů ze sdílených daní, ztratí od státu nárok na investiční dotace.
"Víme, že pět procent obcí dostane po novele míň na daních, nevíme ale, kolik jich dostane míň na dotacích. Velká města to přežijí snáz, příjmy malých obcí jsou ale volatilní," upozornila expertka na hospodaření obcí.
Připomeňte si, jak obce protestovaly za spravedlivější rozdělení daní
Z celkem 12 miliard, o které se mají příjmy obcí ze sdílených daní v příštím roce navýšit, tvoří navíc podle ní 1,5 miliard pouze kosmetický rozpočtový přesun z kapitoly do kapitoly. Nevyloučila ani, že rozpočet státu, a tím i obcí, může už letos skončit větším propadem daňových příjmů.
"Některé se mohou dostat do značných problémů, aby udržely své investice," řekla Kameníčková.
