Štrasburk - Strážci české státní kasy si mohou oddychnout. Nebudou totiž muset platit miliardy korun lidem, kteří nedostali peníze za majetek bývalých Jednotných zemědělských družstev (JZD).
Evropský soud pro lidská práva totiž odmítl žalobu sedmi lidí, kteří si stěžovali právě kvůli nevyplacení peněz z JZD.
Jde o jednu z největších hromadných žalob proti Česku. Majetkové vyrovnání se týkalo asi 900 tisíc lidí, jejichž nároky dosahovaly 26 miliard korun. Stát přitom nedokázal zabránit tomu, aby se majetek bývalých JZD neztratil a lidé nebyli poškozeni.
Kde je majetek?
Sedm lidí z Česka si proto ve Štrasburku stěžovalo na to, že dostali jenom malou část peněz, na něž měli nárok. "Z původních družstev byl vyveden majetek a předlužená družstva skončila v konkurzu nebo likvidaci," uvedli ve stížnosti.
Podle stěžovatelů český stát dovolil, aby byl miliardový majetek rozkraden a aby ti, kteří se domáhali spravedlnosti, byli vážně poškozeni.
Soudci Evropského soudu pro lidská práva ale stížnost odmítli a uznali argumenty české vlády. Podle soudců se Česko nacházelo ve velmi složité situaci, která vyžadovala důležité politické rozhodnutí.
Soud rozhodl, že majetek družstev byl na začátku převodu značně nadhodnocený. A ti, kdo na něj měli nárok, nevyužili všechny zákonné možnosti, nebo svoje řízení nedotáhli do konce.
Nešlo o protiprávnost
"Ohledně možnosti domáhat se poměrného uspokojení pohledávek v konkurzu stěžovatelé neprokázali, že příslušná řízení trpěla vadami a že v nich byli zvýhodňováni dlužníci. Stejně tak se neprokázalo, že se družstva protiprávně zbavila svých dluhů. Řada z pohledávek může být také již promlčena," rozhodli soudci.
Stát podle nich neměl příliš možností, jak celý proces ovlivnit. "Bylo nemožné dosáhnout plného uspokojení pohledávek z transformace výslednicí řady faktorů, které mohl stát jen málo ovlivnit (např. vývoj cen a zemědělské výroby nebo kvalita managementu družstev)," napsali v rozhodnutí.
Podle transformačního zákona z roku 1992 si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svými podíly naloží. Mohli zůstat členy družstev. Ti, co se rozhodli soukromě hospodařit, dostali věcné vyrovnání. Zbývajícím podílníkům bylo nabídnuto finanční vyrovnání, ale až po uplynutí sedmileté lhůty. Během ní ale mnoho družstev zkrachovalo, nebo byl jejich majetek převeden na jiné společnosti, takže dohledat nástupnický podnik je v mnoha případech téměř nemožné. Lhůta byla následně prodloužena o dalších deset let.
Nepřijatý zákon
Ministerstvo zemědělství v době, kdy jej vedl Petr Gandalovič (ODS), vypracovalo návrh, který měl okruh osob povinných vypořádat majetkové podíly v družstvech rozšířit o osoby, do jejichž základního kapitálu byl majetek vložen. Kabinet premiéra Mirka Topolánka zákon 7. července 2008 přijal a následně předal k projednání sněmovně. Ta však návrh do konce volebního období neprojednala.
Zákon o JZD přijal Parlament 23. února 1949. Počet JZD nejvýrazněji vzrostl ve druhé polovině 50. let minulého století, na konci této dekády existovalo více než 12.500 JZD. Jejich počet se kvůli slučování opět snižoval a koncem 80. let jich zůstalo 1660, které tehdy působily na 68 procentech půdy v zemi.
Stížnost na ztracené miliardy byla druhou největší hromadnou žalobou, kterou lidé na český stát poslali.
Evropský soud pro lidská práva ještě posuzuje hromadnou stížnost majitelů domů, kteří chtějí miliardy korun za to, jak stát postupoval při regulaci nájemného.
