Brno - Češi si nežijí vůbec špatně, ale šťastní nejsou. Pracují totiž o hodně víc než lidé ve vyspělých zemích světa a příjmy rodin jsou výrazně nižší, než je průměr v bohatších zemích.
Tak vypadá Česká republika a život v ní pohledem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě s demokratickým systémem.
Nová zpráva OECD popisuje kvalitu života ve všech členských zemích, Česko se při porovnání údajů v 11 oblastech, jako je ekonomická výkonnost, bydlení, vzdělání nebo zdraví lidí, řadí do druhé poloviny členských zemí.
Nejlépe se mají protinožci
Nejlépe se podle OECD žije v Austrálii, Kanadě, Švédsku, Novém Zélandu, Norsku a Dánsku. "Peníze nejsou všechno, ale jsou důležitým prostředkem k dosažení životního úrovně," uvedli experti OECD.
To, že pocit spokojeného života nemusí být závislý na penězích, dokazují příklady Řeků a Portugalců. Ti jsou přesto, že jejich zemím hrozí kvůli dluhům bankrot, spokojenější než Češi nebo Slováci.
Jedním z důležitých bodů, který experti posuzovali, je pocit štěstí. "Štěstí lze měřit z hlediska spokojenosti se životem, přítomností pozitivních zkušeností a pocitů či absence negativních zkušeností a pocitů. Taková opatření jsou užitečným doplňkem srovnání kvality života v jednotlivých zemích," uvedli experti OECD.
Podle zprávy má 62 procent Čechů a Moravanů v průměru za den více pozitivních zkušeností (pocity klidu, hrdosti, radosti) než negativních zážitků (bolest, strach, smutek, nuda). "Tento údaj je nižší než průměr zemí OECD činící 72 procent a Česká republika jednou z nejnešťastnějších zemí," uvádí se ve zprávě.
Podobně jsou na tom třeba Slováci nebo Maďaři, lépe pak Poláci. Rakušané nebo Australané jsou ale výrazně šťastnější (75 procent lidí zažívá pozitivní zážitky).
Moc práce škodí zdraví
Češi podle OECD patří mezi země, kde lidé v práci tráví nejvíce času, přitom jejich výdělky jsou pod průměrem OECD.
"Dlouhá pracovní doba může poškodit zdraví, ohrozit bezpečnost a vede ke zvýšení stresu. Češi v práci tráví 1942 hodin za rok, to je více než průměr OECD. Ten je 1739 hodin za rok a v případě Česka jde o jednu z nejvyšších hodnot," uvádí zpráva.
To Australané tráví v práci asi 1600 hodin, Rakušané pracují v průměru 1621 hodin. "Rakušané pracují málo a vydělávají hodně peněz," komentoval zprávu rakouský deník Die Presse.
Z 11 hodnocených kritérií se Česko vyspělým zemím vyrovná v poměrně nízké nezaměstnanosti (ale počet dlouhodobě nezaměstnaných je už vyšší), v počtu matek, které si najdou práci nebo v kvalitě životního prostředí.
V Česku je také víc lidí, kteří studují a chtějí získat další vzdělání, jeho kvalita je ale nižší než ve vyspělých zemích.
"Absolvování škol je důležité, ukazuje jenom málo o tom, jaká je kvalita vzdělávání," uvedli experti, podle kterých program mezinárodního hodnocení studentů ukazuje, že praktické zkušenosti a dovednosti jsou důležitější než roky strávené ve škole. Průměrná čtenářská gramotnost studentů v Česku je také nižší než průměr zemí OECD.
