Hamburk - Kuřecí polévka, ve které je jenom malé množství kuřecího masa, nebo jahodová čokoláda, kde jahody téměř nejsou.

Takový je výsledek porovnání dvanácti různých potravin, které uskutečnilo vlivné Centrum na ochranu spotřebitelů v německém Hamburku. Některé z potravin, jako jsou jogurty, dětská výživa nebo čokolády Milka, jsou k dostání také v obchodech v Česku.

Spotřebitelské sdružení při porovnávání složení výrobků zjistilo, že hotové výrobky obsahují jenom mikroskopické množství potravin, podle kterých se jmenují. Kuřecí polévka tak měla pouze 0,1 procenta kuřecího masa, jahodová čokoláda Milka pouze 0,18 procenta jahod a broskvový jogurt jenom 0,8 broskvové šťávy.

Takové dávkování rozhodujících surovin tak podle sdružení vede k tomu, že se například z jedné jahody vyrobí 40 čokolád nebo z jednoho kuřete na pět tisíc litrů polévky.

Informace o tom, kolik čeho potraviny obsahují, jsou přitom podle spotřebitelského sdružení napsány velmi malým písmem a lidé tyto informace jenom obtížně hledají.

"Jde o údaje, které se skrývají stydlivě v koutě. Název výrobku je přitom na obalech pětkrát větší než informace o tom, co výrobek obsahuje," uvedlo spotřebitelské sdružení, podle kterého jsou miniaturní nápisy navíc často v několika jazycích a lidé téměř nemají šanci je najít.

Nakupující tak musí pracně hledat kvalitní výrobky.

EU je se svými pravidly pozadu

Podle spotřebitelů tak přichází příliš pozdě plány Evropské komise, která chce zvýšit šance lidí dozvědět se, co vlastně výrobek obsahuje. Nápisy na obalech výrobků by tak neměly být menší než 1,2 milimetru. "Jsou to plány, které přichází pozdě. V USA a Kanadě je minimální velikost písma stanovená na 1,6 milimetru, třeba v Singapuru je to 1,5 milimetru," uvedli spotřebitelé na závěr svého testu.

Evropská unie také rozhodla, že do pěti let bude muset každá potravina obsahovat údaje o energetické hodnotě, množství cukrů, tuků, karbohydrátů, proteinů a soli. Měl by tak skončit chaos na obalech potravin.

"Některým firmám se hodí, že v pravidlech byl nepořádek. Informace na obalech tak mohly být nepřesné a zavádějící," připomíná na serveru BBC odborník na veřejné zdraví Alan Maryon-Davis z Kings College London.

Německo po skandálech s dioxiny začalo více chránit spotřebitele.

Německá centrála pro ochranu spotřebitelů (VZBV) v čele s ministryní výživy, zemědělství a ochrany spotřebitele Ilse Aignerovou už třeba spustila internetovou platformu Lebensmittelklarheit.de.

Zájem německých zákazníků byl natolik veliký, že stránka krátce po startu zkolabovala. "Zaznamenali jsme až 20 tisíc dotazů za vteřinu," informovala média VZBV.

A v červenci už tlak spotřebitelů přinesl první úspěch. Potravinářský gigant Iglo slíbil, že z maloobchodů stáhne produkt "Iglo Country Chicken", který podle obalu obsahuje 100 procent kuřecích prsou, ve skutečnosti jich tam je ale pouhých 75 procent.