Praha - Proti povodním se už Češi pojišťovat asi docela umí, nebo o pojištění alespoň ví. Řada z nás se pak proti tomuto riziku pojišťuje hlavně po velkých kalamitách, kdy dochází k obrovským škodám a které jsou hojně sledované v médiích. Pokud se ale spoléháte, že v deštivých dnech máte svůj dům či byt v posledním patře činžovního domu „ochráněný" pojistkou i proti atmosférickým srážkám, tedy dešti a kroupám, raději si to ověřte. Toto riziko totiž v majetkových pojistkách nebývá automaticky a u všech pojišťoven.
Kvůli dlouhodobým dešťům bývají nejčastěji zatopené sklepní prostory přízemí domů, a to především po záplavách a povodních. „Po bleskových povodních se pak k tomu často přidává ještě směs vody a bahna," říká Dagmar Koutská z Allianz. Výsledkem jsou pak nejen zatopené, ale ještě bahnitou vodou značně zdevastované sklepy, přízemí rodinných i bytových domů, studny, zahrady a zničené jsou pak i silnice a mosty. U velkých povodní navíc nezřídka dochází k totálním škodám, kdy lidé přijdou doslova o střechu nad hlavou.
Pozor na zatečení
Při vytrvalých deštích se ale navíc často podle Dagmar Koutské objevují i škody vzniklé zatečením střešní konstrukcí. To přitom není každou pojistkou chráněné.
Řada pojišťoven totiž na rozdíl od Allianz toto riziko škod způsobených zatečením atmosférických srážek nemívala a ani ještě nemá zahrnuté v majetkových pojistkách (pojištění domácnosti nebo pojištění nemovitosti). Také kvůli tomu jich pak Allianz pojišťovna eviduje podle Koutské poměrně dost od těch drobnějších na malbě až po ty rozsáhlé na fóliích, střešní konstrukci či třeba sádrokartonech.
Škody způsobené dlouhodobými dešti jsou podle Renaty Čapkové z České podnikatelské pojišťovny (ČPP) nicméně likvidní jen v případě, že ke vzniku škod dojde zatečením srážkové vody do objektů po poškození střešní krytiny nebo jiných stavebních částí vichřicí nebo krupobitím. Při likvidaci škody spojené se zatečením do střechy je tak pro pojišťovny vždy prioritou určit přesnou příčinu škody. Důležité je tedy to, jakým způsobem došlo k poškození střešní krytiny (a zdali vůbec) a jakým způsobem došlo k případným následným škodám, např. „zatečení" dešťových srážek.
„Zcela jiný bude postoj pojišťovny v případě, kdy „následná" škoda bude způsobena prvotním poškozením střešní krytiny, a zcela jiný bude v případě, kdy k „následné" škodě dojde kvůli špatnému technickému stavu objektu, resp. postižené části," konstatuje Čapková. V druhém případě pak může mít klient problém s tím, že pojišťovna mu v případě škody sníží, nebo zcela odmítne vyplatit pojistné plnění.
„Zajímavé je, že ke škodám tzv. zatečením dochází hlavně ve větších městech, kde je mnoho bytových a panelových domů. U rodinných domů toto většinou není, jejich majitelé si střechy a terasy totiž mnohem více hlídají a udržují," podotýká Tomáš Zavoral z České pojišťovny (ČP). Tou největší a nejčastější lidskou chybou podle něj pak bývá, že lidé prostě zapomenou zavřít okno. Majitelé nemovitostí dost často také zanedbávají jejich údržbu. Likvidátoři ČP se pak setkali i s případy, kdy klienti nepročistili odtokové kanálky na balkóně, a pohroma byla na světě.
Podívejte se, jakou škodu dokáže napáchat déšť a voda ve fotogalerii vlevo vedle článku.
To, že dešťové škody nebývaly součástí každého majetkového pojištění, potvrzuje třeba Kateřina Bílá z pojišťovny Wüstenrot, u které jsou škody z atmosférických srážek přímo ve výlukách. Podobně pak hovoří i Tomáš Zavoral z ČP: „Riziko zatečení jsme v minulosti samostatně nesledovali. Nešlo totiž o likvidní riziko. O likvidní událost se jednalo jen tehdy, pokud vichřice či jiný živel poškodil například střešní krytinu či klempířské prvky a v důsledku toho pak došlo k zatečení dešťové vody. Prvotní příčinou takové škody pak nebyl déšť, nýbrž právě třeba ta vichřice," vysvětluje Zavoral.
Vzhledem k velkému zájmu klientů ale už také Česká pojišťovna dala od května do nového majetkového pojištění pojistnou ochranu pro případ prostého zatečení z deště, sněhu či krup. „Pojistné plnění nyní dokonce vyplatíme i v případě zatečení střechou či oknem po oblevě," dodává Zavoral.
Mírný rozdíl je pak podle Koutské v typu škod po přívalových deštích, kdy voda vtrhne velkou rychlostí do domu. To pak často vyvracuje sloupky oplocení, dveře, strhává okapy. Zatímco po povodních voda sice dlouhodobě, většinou však pomaleji stoupá, delší dobu pak trvá, než opadne. Lidé při nich mají většinou více času některé cenné předměty třeba vynést do vyšších pater, ale zároveň hrozí, zejména u starších staveb, že dlouhodobějším podmáčením může být narušena statika a v konečném důsledku může dojít k totální škodě, tedy demolici celého domu.
Takový případ řešili vloni například v pojišťovně Axa. „V roce 2010 jsme měli největší škodu v mediálně proslulé Chrástavě na Liberecku. Jednalo se bohužel o totální škodu, kdy dům po povodni musel být na základě statistického posudku kompletně zdemolován. Klientovi jsme tak vyplatili 3 299 000 korun," konstatuje Marek Zeman z pojišťovny Axa.
Dlouhodobé nebo prudké přívalové deště způsobují ale nejen záplavy a vytopení sklepů a suterénů domů. „Tradičně jsou tyto jevy doprovázeny i silným větrem, krupobitím atd. Takže se k tomu všemu přidávají ještě i pády stromů, poškozené střechy, poničené altánky nebo kryty bazénů," vypočítává dále Milan Káňa z Kooperativy.
Co by si měli majitelé domů ohlídat
U živelných škod nelze podle Koutské příliš vysledovat trendy, protože tyto škody řídí nevyzpytatelná příroda. Mnohde je ale zřejmé, že k velkým škodám pomohly i necitlivé lidské zásahy do krajiny.
Například škody z přívalových dešťů často doprovázejí sesuvy půdy z polí a obydlí jsou pak zaplavena nejen vodou, ale i již zmiňovaným bahnem. Takových škod je nyní určitě podstatně více než dříve. A následky některých událostí by se daly rozhodně zmírnit prevencí - například zpětnou klapkou kanalizace, která nedovolí spodní vodě vniknout do domu.
„Majitelé nemovitostí by měli také čas od času zkontrolovat odtokové kanály, a pokud jsou zanesené, tak je řádně vyčistit, stejně tak je to i s okapy a svody. Škody navyšuje dále i špatný technický stav střech. U podnikatelů by zase často stačilo dodržovat pravidlo mít zboží ve skladech na paletách, nikoliv na holé zemi," doporučuje Koutská.
Likvidátoři pojišťovny Direct se z hlediska lidských chyb zase nejčastěji setkávají s nedostatečnou údržbou zejména starších domů. A to může mít negativní vliv na rozsah škody v rámci celé nemovitosti, zvláště v případech, kdy je střecha poškozená nebo neudržovaná.
Voda může být i zlomyslná…
Vodní živel nemusí ale vždy být tou hlavní příčinou, proč posléze vznikne velká škoda. Někdy to totiž bývá i výsledkem lidské nedbalosti nebo klasického zanedbání jednoduchých preventivních opatření, jak upozorňují specialisté na majetkové škody oslovených pojišťoven.
Ukázkovým případem takového zanedbání prevence byl podle Koutské z pojišťovny Allianz třeba případ rodinného domku starších manželů, který stojí na břehu menší říčky. Hladina říčky nedaleko rodinného domku se v době dešťů hrozivě zvedala, a tak začali nosit pytle s pískem a ucpávat zvenku všechny otvory. „Voda však překvapivě vnikla do domu zevnitř kvůli nefunkční zpětné klapce. Bohužel to však nebyla pouze voda, ale vše, co běžně plave v kanalizačním potrubí. A bohužel jak manželé pilně nosili pytle venku, přišli na vnitřní katastrofu v domku až poté, co spodní voda zaplavila přízemí. Následky byly potom mnohem nákladnější, než kdyby opravdu dorazila voda z řeky, což se nakonec nestalo a ještě týž večer začala její hladina naopak opadávat. Nikoli však zápach z kanalizace, který v domě přetrvával ještě několik týdnů.
Dalším kuriózním případem „zlomyslné" vody byl i příběh klienta ČP, kterému při povodních v roce 1996 přinesla voda velké množství dřeva, hranolů, prken, dva sudy, gumáky, psí boudu a další věci, které si všechny dotyčný s chutí uložil na svém pozemku. O rok později mu pak další velká voda zase všechny připlavané věci odnesla…
--------------------------------------------------------------------------------
Máte pojištění proti povodni?
