Oficiálně to měla být exteritoriální dálnice A88 z Vratislavi do Vídně, která by vedla přes československé území, později přes území protektorátu Čechy a Morava. Přesto jí prakticky nikdo neřekne jinak než "Hitlerova dálnice", protože právě někdejší nacistický vůdce si vymínil její stavbu. Ta začala před 85 lety, 11. dubna 1939, dnes po ní ale zbyly jen fragmenty.
Češi a Slováci zadarmo
Vlády Československa a Německa se na výstavbě dálnice dohodly na konci listopadu 1938, tedy ještě před vyhlášením protektorátu. Jak zmiňuje v několika svých publikacích i Ředitelství silnic a dálnic, Československo mělo bezplatně poskytnout potřebné území, přičemž za stavbu zodpovídala německá státní organizace Reichsautobahngesellschaft (zkráceně RAG). Ta ji měla také financovat, přičemž na to byla najata i spousta československých firem nejen z Brna a okolí, ale třeba i Prahy.