reklama
 
 

Zničili jste mi politickou kariéru i soukromí, stěžuje si Bárta. Po státu chce 23 milionů

26. 2. 2016 14:57
Obvodní soud pro Prahu 2 začal projednávat žalobu bývalého ministra dopravy a předsedy Věcí veřejných Víta Bárty na stát. Bývalý vrcholný politik chce vysoudit přes 23 milionů korun za trestní stíhání, které se týkalo korupce uvnitř bývalé vládní strany. Bárta byl po dvouletém stíhání zproštěn obžaloby. Soud bude pokračovat 10. května.

Praha - Vít Bárta požaduje po státu 23 a půl milionu korun jako odškodnění za neoprávněné trestní stíhání. Bývalý ministr dopravy, který byl v minulosti obviněn za údajné úplatkářství ve Věcech veřejných, se odvolává na fakt že medializace případu mu znemožnila pokračování v politice a měla dopad na jeho rodinu.

Ministerstvo spravedlnosti se mu již v minulosti omluvilo a vyplatilo náhrady na obhajobu, což Bárta považuje za nedostatečné. Obvodní soud pro Prahu 2 v pátečním líčení nerozhodl.

Bývalý předseda strany Věci veřejné vymáhá náhradu škody za trestní stíhání z let 2011 až 2013. Páteční soud se konal v jeho nepřítomnosti, podle informací Aktuálně.cz je Vít Bárta momentálně v zahraničí.

Bártův obhájce Tomáš Gřivna zmínil za hlavní důvod poškození exposlance medializaci případu, ke které svými výroky přispěl soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 Jan Šott. Ten mohl podle Gřivny využít možnosti vyloučit z jednání veřejnost.

Bárta vymáhá od ministerstva spravedlnosti také úroky z náhrad, které mu resort vyplatil už v prosinci 2014 jako oprávněné náklady na obhajobu. Právní zástupce Gřivna u soudu v pátek uvedl, že přiznaná částka necelých 350 tisíc korun nebyla dostatečná, protože byla vypočítaná z advokátního tarifu a skutečné náklady byly vyšší.

Pokračování v květnu

K dohodě u soudu nedošlo. Právní zástupkyně ministerstva spravedlnosti Hana Brončková považuje náhradu škody za neoprávněnou, protože Bárta vyplacení škody vymáhal poprvé v dubnu 2014, tedy více než půl rok po uplynutí šestiměsíční lhůty od rozsudku soudu prvního stupně, který Bártu zprostil viny v lednu 2013.

Gřivna v pátek u soudu zmínil i to, že Vít Bárta měl byl k odstoupení z funkce ministra dopravy nucen. "Kdyby demisi nepodal, byl by z funkce odvolán," uvedl Gřivna s tím, že na Bártu vyvíjeli nátlak jak vnitrostraničtí kolegové, tak koaliční partneři. Důkazy zatím nepředložil.

Soudkyně Martina Weissová odročila jednání na květen, kdy bude chtít slyšet i to, jaké konkrétní problémy Bártovi trestní stíhání přineslo. "Tvrzení jsou ve velmi obecné rovině a nejsou konkretizovaná," uznala připomínky Brončkové.

Kauza Víta Bárty odstartovala podezřením, že tehdejší ministr dopravy vyplatil svým spolustraníkům z Věcí veřejných Jaroslavu Škárkovi a Kristýně Merlové (dříve Kočí) 170 tisíc a 500 tisíc korun. Peníze měly sloužit jako úplata za loajálnost a prosazování Bártových zájmů ve straně. Bárta se hájil tím, že se jednalo o půjčku oběma poslancům.

Obvodní soud pro Prahu 5 nejdříve Bártu odsoudil k osmnáctiměsíční podmínce, soudce Jan Šott své rozhodnutí u odvolacího soudu změnil – Víta Bártu zprostil obžaloby.

Rozsudek pak potvrdil Nejvyšší soud, který tak odmítl stížnost tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešové. "Jednání Víta Bárty nevykazuje zákonné znaky žalovaného trestného činu podplacení, ale ani jiného trestného činu," konstatoval ve svém verdiktu z ledna 2014.

Zároveň uznal, že na část skutků v poslaneckém klubu se vztahuje imunita, se kterou argumentoval Bártův advokát Tomáš Gřivna, známý z kauzy Nagyová nebo ProMoPro.

Bárta po celé věci rezignoval na funkci ministra dopravy, situace ve Věcech veřejných vyústila v odchod některých členů strany kolem Karolíny Peake do nově vzniklé strany LIDEM – Liberální demokracie.

autor: Eliška Mainclová | 26. 2. 2016 14:57

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama