Když člověk přijíždí do hor a vidí holé stráně, říká si, že to letos musel být pro lyžařské areály průšvih.
Na hodnocení je ještě trochu brzy, ale že by byla sezona dobrá, se opravdu říct nedá. O Vánocích se lyžovalo pouze v deseti areálech, pak sníh ubýval, zasněžovat se mohlo až zase na Silvestra. Pak přibývalo denně až 50 kilometrů tratí, otvíralo se jedno středisko za druhým. Jenže ten výpadek z prosince, což je skoro 25 procent sezonních tržeb, už nenahradíte.
Únor byl vloni krásný a letos houpačka, chvíli sněžilo, pak zase pršelo, mlha, slunce. Ale sněhu bylo relativně dost, 90 procent středisek jelo na většině tratí, nicméně o úspěšném únoru se hovořit nedá. Naopak zatím je poměrně studený březen, na horách bylo kolem nuly, i sněžilo. Vlastně teprve teď jsou na sjezdovkách ty nejlepší podmínky. Je ale pravda, že některé níže položené areály už ukončily provoz.
Pokud to srovnáte s předchozími lety, tak sezona patří kam?
Poslední tři roky včetně této sezony jsou horší. Přežít to jde, další rozvoj středisek to ale brzdí. Tři čtyři roky předtím byly standardní, nějakých 110 až 120 lyžařských dnů.
Je třeba si opravdu zvykat na holé svahy v sousedství tratí jako na nový standard? Na přírodním sněhu už se přece jezdí výjimečně.
Je to trend i v Alpách. Ale pokud je umělý sníh dobře upravený, lyžař nic nepozná. Jak to do budoucna bude, nám ale přesně neřeknou ani klimatologové. My doufáme, že to není nějaký dlouhodobý trend, útlum, věříme, že se spíš budou různá období střídat. Ale určitě nás to musí nutit k realistickému finančnímu plánování. Doufáme, že těch aspoň sto dnů lyžování za zimu zůstane zachováno.
Sjezdaři si díky umělému sněhu zalyžují, ale co běžkaři?
Jsou už i běžecké okruhy, které jsou přiživovány umělým sněhem, samozřejmě v Novém Městě na Moravě, na Mísečkách i jinde. Třeba ve Vrchlabí letos vyrobili běžeckou trať v místním sportovním areálu a během prosince a ledna se právě tam odjelo nejvíc závodů.
Budou po letošní zimě peníze na nové lanovky, vleky?
Určitě to bude skromnější. V uplynulých letech jsme investovali vždy přes miliardu, vloni třeba vyrostly nové lanovky na Černé hoře u Hofmanových bud, v Peci na Zahrádkách, Svatém Petru ve Špindlerově Mlýně. Předtím se investovalo i 1,8 miliardy. Zastavit se nemůžeme, stále doháníme tu zanedbanost, kterou naše infrastruktura po roce 1989 zdědila.
Stále častěji ale čelíte odporu ochránců přírody, sjezdové lyžování má na přírodu i nežádoucí dopady.
Je to vždycky běh na dlouhou trať, bez komunikace a dohodnutí kompromisů to nejde. Je třeba mít na paměti, že bez lyžování by horská střediska nepřežila. Koruna utracená na svazích generuje sedm korun v lyžařském středisku jako celku, na ubytování, stravování, dalších službách.
V Rakousku spočítali, že sněhová děla v Alpách spotřebují za zimu tolik vody jako Vídeň za celý rok. Sečetl někdo spotřebu těch českých?
Sám jsem si to spočítal a jsem přesvědčený, že se to nebezpečí pro hory dost zveličuje. V Krkonoších spotřebujeme za rok tolik vody jako Vrchlabí, které má 13 tisíc obyvatel. Jenže nám to přijde jako dobrý výsledek. Třináct tisíc lidí je jednodenní návštěva ve Špindlerově Mlýně. A všechna střediska spotřebují tolik vody, jako je přibližně procento objemu vody v přehradě Orlík. Přijde mi to marginální množství, stejně jako plocha sjezdovek, které zaberou v Krkonoších jedno procento plochy národního parku. A když v létě zaléváte trávník, tak použijete na metr čtvereční pětkrát více vody než zasněžovací dělo.
