Žháři z Vítkova vzdorují, kauza míří k Nejvyššímu soudu

Domácí ČTK Domácí, ČTK
28. 7. 2011 16:16
Nejvyšší soud může zrušit rozsudek, dle něhož mají muži strávit ve vězení 20 až 22 let
Soudy v Ostravě a Olomouci poslaly čtveřici žhářů na 20 až 22 let za mříže.
Soudy v Ostravě a Olomouci poslaly čtveřici žhářů na 20 až 22 let za mříže. | Foto: Michal Štůsek

Brno - Žhářským útokem na domek Romů ve Vítkově na Opavsku se začne zabývat Nejvyšší soud (NS).

Ve čtvrtek obdržel dovolání všech čtyř pachatelů, jimž soudy v Ostravě a Olomouci vyměřily tresty od 20 do 22 let vězení, potvrdil mluvčí NS Petr Knötig.

Při rasově motivovaném útoku utrpěla těžké popáleniny tehdy dvouletá Natálka. Její zdravotní následky jsou trvalé.

Nejvyšší soud řeší dovolání v trestních věcech většinou do tří měsíců, uvedl Knötig. Téměř všechna dovolání soudci rozhodují bez veřejného jednání, drtivou většinu jich odmítnou.

Teoreticky však mohou již pravomocný rozsudek zrušit a vrátit případ k novému projednání. Stává se to ale výjimečně.

Útok podle verdiktu spáchali čtyři útočníci. David Vaculík a Jaromír Lukeš si mají odpykat 22 let ve vězení, Václav Cojocaru a Ivo Müller dostali dvacetiletý trest. Všichni čtyři byli odsouzeni za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu a poškozování cizí věci.

Podle obžaloby čtyři muži na dům obývaný početnou romskou rodinou zaútočili v noci na 19. dubna 2009. Do oken hodili zápalné láhve. Dům začal okamžitě hořet. Tři lidé byli zraněni, nejvážněji tehdy ani ne dvouletá Natálka. Dítě bylo popáleno na 80 procentech těla a přišlo o tři prsty na rukou. Přežití je dílem štěstí a špičkové lékařské péče.

Vrchní soud v Olomouci při březnovém odvolacím řízení označil uložené výjimečné tresty za přísné, ale nikoliv nepřiměřené.

Žháři u ostravského soudu:

"Je zde vysoký stupeň společenské nebezpečnosti. Nejzávažnější je pohnutka tohoto činu, což je příslušnost poškozených k etnické menšině. Je třeba vyslat jasný signál, že jakákoliv trestná činnost, jejíž pohnutkou je odlišnost napadených, bude přísně postihována," uvedl tehdy předseda senátu Milan Kaderka.

Podání dovolání avizovali právníci útočníků už v březnu. Většinou ale trvá několik měsíců, než advokáti dovolání sepíšou a než je soud prvního stupně odešle spolu se spisem k Nejvyššímu soudu.

Čtveřice extremistů se před soudy nižších stupňů domáhala například změny právní kvalifikace činu z vraždy na obecné ohrožení. Údajně nevěděli, že je dům obývaný, nejeli do Vítkova vraždit a vražedný úmysl jim nebyl prokázán.

Soudy ale nakonec dospěly k závěru, že jde o pokus o vraždu v nepřímém úmyslu. "Měli tři láhve s vysoce hořlavou látkou, založili tři ohniska požáru. Je evidentní, že jim bylo jedno, zda některé osoby, které zde bydlí, zemřou," uvedl v březnu Kaderka.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy