Stačily jen čtyři roky a česká armáda mění již potřetí svým vojákům útočné pušky. Přitom životnost první generace zbraní BREN, které začalo ministerstvo obrany nakupovat v roce 2010 a skončilo v roce 2016, měla být alespoň 20 let.
Po puškách označených jako CZ 805 BREN a BREN 1A1 (pro zjednodušení je označujme jen jako BREN 1) utrácí ministerstvo záhy další miliardy za zcela jiné útočné pušky BREN 2. Vyplývá to z dubnového kontraktu, který ministerstvo obrany uzavřelo s jejich výrobcem, Českou zbrojovkou Uherský Brod. Jedním z důvodů byla problematičnost pušek BREN 1, které musely často kvůli velké poruchovosti ihned do opravy.
A to byl také jeden z hlavních důvodů, proč například elitní prostějovské speciální síly daly přednost - či spíše si je na ministerstvu obrany vyvzdorovaly - 350 americkým puškám Daniel Defense, které se již léta osvědčují v boji.
V dubnu dohodnutý nákup nově vyvinutých (zcela nový typ) pušek BREN 2 by měl technické potíže vyřešit. Shodují se na tom alespoň zbrojní expert Martin Helebrant, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová i prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Pokud by nevznikla "jednička" i se všemi chybami, které měla, tak by podle Černochové "Česká zbrojovka nikdy dodatečně nevyvinula již kvalitní pušku BREN 2, s níž získává kontrakty po celém světě". "Nezapomínejme, že ta firma začínala s vývojem útočných pušek znovu od úplné nuly," zdůrazňuje poslankyně v souvislosti s dodávkou zcela odlišných zbraní BREN 2.
Potíž je ale v její ceně. Puška uherskobrodské zbrojovky stojí o desítky tisíc korun víc než obdobné kvalitní zbraně zahraničních výrobců. Jenže ministerstvo obrany nevypsalo veřejnou soutěž a oslovilo pouze českou firmu. Ze státního rozpočtu tak odplynou stamiliony korun navíc, než kdyby nakoupilo pušky od některých renomovaných zahraničních zbrojovek, které je dodávají i jiným členským zemím NATO.
Z analýz špičkových zbrojních expertů i ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vyplývá, že se ministerstvo obrany nepoučilo z minulých omylů, kdy armádě pořídilo předraženou výzbroj - například pouhý pronájem stíhaček Gripen na dvacet let (2005 až 2025) stojí celkem více než 40 miliard korun.
Nedávno dohodnutý nákup 16 tisíc útočných pušek BREN 2 i s příslušenstvím a přes 21 tisíc pistolí CZ P-10 rovněž od uherskobrodské zbrojovky tak vyjde na bezmála tři miliardy korun. Jakkoliv je to pouze malá část z více než stomiliardové sumy, za kterou česká armáda nyní naplno přezbrojuje.
Například nové vrtulníky budou stát 14,6 miliardy či radiolokátory MADR 3,6 miliardy. A chystají se další projekty - dodávka bojových vozidel pěchoty za 52 miliard, protiletadlových kompletů za 10 miliard, houfnice CAESAR přijdou na sedm miliard, terénní automobily na dvě miliardy. V cenách je zaškolení personálu i servis.
Cena jedné pušky BREN 2 je v rámcové dohodě mezi ministerstvem obrany a Českou zbrojovkou, kterou se Aktuálně.cz podařilo získat, začerněna. Z dřívějších vyjádření resortu nicméně vyplývá, že odpovídá zhruba ceně pušky BREN 1, kterou armáda nakupovala v letech 2010 až 2016 za 77 190 korun. Jde o cenu jen tzv. "holé" zbraně bez speciálního příslušenství - například optického zaměřovače, nočního vidění, taktické svítilny či granátometu.
Za výrazně nižší cenu - 45 tisíc korun za jednu "holou" zbraň - přitom estonské ministerstvo obrany nedávno nakoupilo 16 tisíc pušek LMT od renomované americké firmy Lewis Machine & Tool Company. Tedy stejné množství, jaké si nyní nově pořizuje česká armáda v podobě pušky BREN 2. Za cenu jedné české pušky tak získali estonští vojáci téměř dvě zbraně. Podle oslovených expertů je navíc značný rozdíl v kvalitě ve prospěch pušek LMT.
Rovněž jiná útočná puška, M-4, kterou má ve výbavě například Armáda Spojených států amerických, v jejímž kontingentu bývají v Afghánistánu nasazováni také Češi, vyjde mnohem levněji než ta česká. Včetně standardního příslušenství za ni američtí výrobci při velkých sériích požadují ještě méně než uvedených 45 tisíc korun pro estonskou armádu. Cena zpravidla nepřesahuje 30 tisíc korun.
"Z toho je snad patrné, že útočná puška mnohem vyšší kvality se dá pořídit levněji," uvádí Radim Polach, český obchodní zástupce americké firmy Daniel Defense. Mimochodem 350 pušek této značky si v soutěži pořídily i již zmíněné elitní prostějovské speciální síly.
"Ptáte se, za jakou cenu bychom své zbraně české armádě nabízeli, pokud by byla vyhlášena soutěž? Žádná soutěž ale nebyla, takže o čem se tu vlastně bavíme? Je to zbytečné. Nikdy se k ceně z naší strany, kterou bychom mohli nabídnout, už nedobereme. A bude to tak vždy, když podobný kontrakt neprojde soutěží, jakkoliv při tak velké dodávce, jako je 16 tisíc pušek, sehrává vždy významnou roli i takzvaná množstevní cena," říká Polach. Pokud by ale byla soutěž na obdobné pušky, jako je BREN 2, vyhlášena, firma Daniel Defense by se jí podle Polacha nepochybně zúčastnila.
Polachova slova potvrzuje i pracovník sekce vyzbrojování českého ministerstva obrany, jenž si kvůli citlivosti popisovaného projektu nepřeje zveřejnit jméno. Podle něho cena kvalitní útočné pušky prodávané s vidinou dalších možných kontraktů může klesnout až na 25 tisíc korun za jednu zbraň. Cenový rozdíl může jít v takových případech do stamilionů korun. Při celkovém přezbrojení armády pak výrazně přes miliardu.
Rovněž další zástupce zahraniční špičkové zbrojovky, jenž si zatím nepřeje zveřejnit jméno, říká, že při množství 16 tisíc pušek by dokázali jít znatelně pod "uherskobrodskou" cenu 77 tisíc korun za jednu zbraň. "Dokonce o desítky tisíc níž," zdůrazňuje a rovněž on hovoří o údajně vyšší kvalitě pušek, které jeho firma nabízí.
Cena České zbrojovky je podle něho zjevně nadsazená a neodpovídá úrovni zbraně BREN 2, natož kvalitě jejího horšího předchůdce. A fakt, že se česká armáda již po čtyřech letech od ukončení dodávek pušky BREN 1 opětovně přezbrojuje bez výběrového řízení zcela jiným typem zbraně BREN 2, považuje zástupce zahraniční zbrojovky za nebývalé plýtvání.
I to je nejspíš důvod, proč Petr Neuvirt z Nejvyššího kontrolního úřadu říká, že dalšímu přezbrojování armády, včetně projektu BREN 2, se bude jeho úřad určitě věnovat. "Zdá se ale, že poměrně zásadní nedostatky, které jsme už před čtyřmi lety vytkli projektu BREN 1, přetrvávají. Potvrzují to i výsledky naší nedávné kontroly jiných armádních modernizačních projektů. Krátce řečeno: stále stejné potíže, stále stejné chyby, které vedou ke zbytečnému předražování - ať již při nákupu, či servisu výzbroje," dodává a odkazuje na květnovou zprávu NKÚ nazvanou "Na nákup i servis obrněné techniky pro armádu vynakládá stát miliardy. Přesto není velká část provozuschopná".
Když argument "identická zbraň" znamená "zcela odlišná puška"
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) vysvětluje v důvodové zprávě pro vládu, že pušky BREN 2 jsou identické nebo svým konstrukčním řešením navazují na zbraně, které ministerstvo obrany pořizovalo od České zbrojovky Uherský Brod v letech 2010 až 2016. "Jedná se zejména o útočné pušky CZ 805 BREN a jejich modifikace (tedy BREN 1 - pozn. red.)," odkazuje na první generaci těchto zbraní.
Celkem 20 278 těchto pušek i s příslušenstvím tehdy armáda nakoupila za téměř tři miliardy korun. Již po čtyřech letech od ukončení posledních dodávek ale armáda z bojových jednotek stahuje tyto pušky do skladů anebo je převádí k aktivním zálohám.
Nyní tedy zbrojovka podle Metnarových argumentů nabízí armádě v podobě pušky BREN 2 stejnou, ale podle něj mnohem spolehlivější a dokonalejší zbraň. Proto také nebyl podle ministerstva obrany důvod k vyhlášení veřejné soutěže.
Zbrojní experti se ale s Metnarem zásadně neshodují. Nově dodávaná puška BREN 2 není podle nich se svým předchůdcem BREN 1 "identická", ale právě naopak: kromě ráže jde o zcela odlišný, součástkově neslučitelný typ zbraně.
"BREN 2 je navzdory jménu nová, kompletně přepracovaná zbraň," píše zbrojní expert Martin Helebrant v posudku pro Armádní technický magazín. "Z tohoto důvodu není možné vytvořit prostou konverzní sadu, která by upgradovala CZ 805 BREN (de facto BREN 1 - pozn. red.) na standard CZ BREN 2."
Aktuálně.cz oslovilo také několik armádních představitelů. Všichni tvrdí - v duchu důvodové zprávy ministra Metnara, avšak s viditelnými rozpaky -, že starší a nyní postupně "vyřazovaná" puška BREN 1 a nová BREN 2 jsou součástkově i konstrukčně shodné zbraně, a jejich díly je proto podle nich možné v případě nouze v boji vzájemně nahradit. "A co je na nich rozdílné? Mají přece stejnou ráži," namítl jeden z nejvýše postavených generálů na dotaz Aktuálně.cz.
Potřebujeme armádu dozbrojit novými zbraněmi, říká ministr
Špičkový zbraňový specialista Roman Macharáček, jenž až donedávna sloužil v elitní prostějovské 601. skupině armádních speciálních sil, stejně jako zbrojní expert Helebrant nicméně oponují s tím, že BREN 2 je "naprosto a zásadně odlišná zbraň" oproti svému předchůdci. "Společnou mají snad jen ráži 5,56. Tyhle dvě pušky typu BREN jsou zkrátka a dobře jiné a součástkově vzájemně zcela neslučitelné zbraně," zdůrazňuje Macharáček.
"Pokud někdo opravdu řekl, že jde o stejné zbraně, je to stejné, jako kdyby prohlásil, že Škoda Octavia I a III jsou stejná auta, protože přece jezdí na benzin," dodává Macharáček.
Při květnové tiskové konferenci, na níž byl prezentován podpis smlouvy mezi ministerstvem obrany a uherskobrodskou zbrojovkou, přesto šéf resortu Lubomír Metnar trval na tom, že puška BREN 2 je identická s předcházejícím typem zbraně. "Přezbrojení nebylo dotaženo do konce. Potřebujeme armádu dozbrojit novými zbraněmi," zdůvodnil ministr nákup nových pušek BREN 2.
Náčelník Generálního štábu Aleš Opata k tomu jen obecně dodal: "Chceme dosáhnout jedné zbraňové platformy, a tedy jednoho systému. Trajektorie je správná - armáda dostává v podobě pušky BREN 2 skvělou zbraň."
"Zákon o veřejných zakázkách se asi poněkud ohnul. Ten zákon to ale jinak neumí. Měli to asi udělat jinak," míní šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Jak ale dodává, akcent na podporu domácího průmyslu by neměl být prosazován za každou cenu. "Ceny dodávaných zbraní musí být obhajitelné," dodává.
Jak si obrana místo legendárního samopalu Sa-58 vybírala pušku BREN
Za zaznamenání proto stojí závěr NKÚ z počátku přezbrojování armády v roce 2011 tehdy novými útočnými puškami BREN 1, které nahradily legendární, ale již nevyhovující samopaly Sa-58. Vyplývá z něj, že Česká zbrojovka vyhrála soutěž se zbraní, jejíž vývoj nebyl ani zdaleka ukončen. Což bylo, jak konstatují kontroloři NKÚ, v přímém rozporu s původním požadavkem ministerstva obrany.
Zbrojovka měla v roce 2011 podle informací Aktuálně.cz navíc k dispozici jen několik hotových prototypů nově nabízené pušky BREN 1. Petr Neuvirt z NKÚ tedy už v roce 2016 při své kontrole poukázal na nekoncepčnost ze strany ministerstva obrany při výběru nové útočné pušky BREN 1.
"Testování pušky CZ 805 BREN (BREN 1 - pozn. red.) vojáky české armády probíhalo před zavedením zbraně do užívání i po něm, přičemž v obou fázích se vyskytovaly četné problémy," konstatuje Neuvirt. "Některé kontrolní zkoušky před zavedením zbraně musely být provedeny opakovaně, a aby se dosáhlo shody (mezi požadavky ministerstva obrany a možnostmi České zbrojovky - pozn. red.), musel dodavatel své pušky upravit. Přestože podle uzavřené kupní smlouvy měly první dodávky zbraní původně proběhnout do konce listopadu 2010, byly první pušky dodány až v červenci roku 2011," uvádí Neuvirt. Avšak i tyto opravené či vylepšené pušky BREN 1 šly kvůli velké poruchovosti podle zprávy NKÚ ihned do opravy.
"Ministerstvo obrany nevyužilo možnost vrátit pušky České zbrojovce, odstoupit od smlouvy a vybrat nového dodavatele, ale sestavilo tým odborníků, který problémy postupně v součinnosti se zbrojovkou řešil," stojí ve zprávě NKÚ.
Odstraňování nedostatků tehdy nových pušek BREN 1 pak podle Neuvirta trvalo "i několik let po zavedení zbraně do užívání". To byl také podle expertů hlavní důvod, proč zbrojovka spustila projekt na vývoj dokonalejší, avšak - jak již bylo uvedeno - součástkově zcela jiné pušky BREN 2.
Armáda navíc až po dodání 7737 zbraní BREN 1 první generace (až po jejich nemalých komplikacích při nasazení v Afghánistánu) zjistila, že jejich šachty pro zásobníky nábojů nejsou kompatibilní se zbraněmi armád NATO. Nedotažená konstrukce i nestandardní velikost zásobníků vedla při střelbě k častému vzpřičování nábojů.
"Osadit zbraň zvláštním typem zásobníku, když téměř všechny armády NATO používají stejnou platformu zásobníků pro útočné pušky, není přinejmenším rozumné. Potvrdila to ostatně i dodatečná úprava dalších dodávek pušek BREN 1," konstatuje Macharáček.
Ne náhodou jsou proto podle Macharáčka české elitní armádní či policejní speciální jednotky (nejde o klasické bojové jednotky a v případě policie je to například protiteroristický útvar URNA), které nesou hlavní tíhu bojových nebo protizločineckých nasazení, vyzbrojeny kvalitními zbraněmi zahraniční - zpravidla americké, německé či belgické - výroby.
Důvod je, jak říká Macharáček, jednoduchý: "Jde o v boji vyzkoušené a osvědčené výrobky, k nimž je nepřeberné množství spolehlivého příslušenství, a které jsou navíc kompatibilní se zbraněmi koaličních partnerů, takže - v případě nutnosti - můžete využít jejich zbraně, s nimiž umíte zacházet, a využít lze i jejich logistickou podporu."
Kompatibilita výzbroje? Podle experta jen na papíře
Nehledě na opakované ujišťování vedoucích představitelů ministerstva obrany i armády o významu unifikace neboli technické, součástkové i uživatelské kompatibility zbraní nastal pravý opak. Kvůli nejnovější zakázce z letošního dubna na 16 tisíc útočných pušek BREN 2 má tedy armáda momentálně ve výzbroji hned tři vzájemně nekompatibilní zbraně: původní pušku BREN 1, která má s výzbrojí NATO neslučitelnou šachtu pro zásobníky, pak tu, jejíž šachta je s puškami aliance již kompatibilní (oba typy budou postupně stahovány do skladů či k aktivním zálohám). A nakonec součástkově naprosto odlišnou pušku BREN 2.
"S podobnou promíchaností a odlišností jediného typu zbraně jsem se ještě v žádné moderní armádě nesetkal. A není mi znám případ, že by se snad některá z vyspělých armád NATO vydala touto krkolomnou a pro vojáky v boji velmi nebezpečnou cestou," konstatuje někdejší zbrojíř prostějovských speciálů Roman Macharáček. Tvrdí, že tlumočí i názor svých kolegů zbrojních expertů.
Ministerstvo obrany tak spolu s armádou nastartovaly podle něj nemalý logistický problém: "Jak si chcete udržet přehled, kde která zbraň je? A ještě do toho ty jednotky zásobovat náhradními díly a servisovat jejich zbraně? Jde o jiné vybavení, jiný standard, jinou logistiku. Skloubit tohle vše je organizačně nanejvýš obtížné."
A jak dodává, nemluvě o případném urgentním požadavku spojenců vyslat do zahraničí několik set vojáků navíc. "A vy najednou, než na ten požadavek spojenců kývnete, musíte řešit otázky, jací vojáci mají vlastně tu správnou konfiguraci zbraní shodnou s tou, kterou Češi už mají v zahraniční misi, anebo tam poslat někoho, kdo tu zbraň - ať už BREN 1, či 2 - dostane do ruky vůbec poprvé."
Místo důkladné přípravy by pak v takovém případě armáda musela rychle řešit, zda mají vojáci, s nimiž se počítá do neplánované akce, vhodné zbraně, zda je k nim dostatek náhradních dílů či jestli jsou k dispozici také kompatibilní zásobníky na střelivo, jež mohou do svých zbraní používat i spojenci.
"Asi se to mělo udělat lepší cestou"
Prezident a předseda představenstva holdingu Česká zbrojovka Group Lubomír Kovařík odpověděl na dotaz Aktuálně.cz k projektu BREN až po opakovaných urgencích pouze písemně. Podle jeho vyjádření je BREN 2 chronologickou evolucí pušek 805-807 (de facto BREN 1 se zbraněmi NATO nekompatibilní a poté s již slučitelnou šachtou pro zásobníky - pozn. red.). "Jedná se o identické zbraně v oblasti materiálové, technologické, systému pohonu a nabíjecího ústrojí. BREN 2 má oproti svému předchůdci dokonalejší ergonomii, vyvážení zbraně, ovládací prvky, povrchové úpravy, rozměry a váhu."
K těmto vývojovým úpravám došlo podle Kováříka na základě zpětné vazby od českých vojáků z výcviku i z ostrých nasazení v zahraničních misích. "Jde o další vývoj, který je u zbraní běžný. Cílem České zbrojovky je dodávat české armádě i dalším zákazníkům kvalitní a technologicky vyspělé produkty," uvádí šéf představenstva firmy.
Jana Černochová, jejíž výbor pro obranu má co mluvit do výše armádního rozpočtu, se přesto domnívá, že necelých šest miliard korun, které stát celkem zaplatil uherskobrodské firmě na její desetileté cestě od problémové pušky BREN 1 k lepší - avšak součástkově zcela jiné - zbrani BREN 2, stojí za to.
Expert Macharáček s názorem poslankyně i vzhledem ke zmíněným finančním ztrátám, zejména ale kvůli bezpečnosti vojáků či policistů, nesouhlasí: "Bylo by proto velmi dobré, aby všechny české ozbrojené sbory měly zcela otevřenou možnost si vybírat výzbroj v praktických porovnávacích testech vybraných typů, jak je tomu zcela běžně například v USA. Zmizelo by tak mnoho pochybností." V Česku je ale tato možnost podle něj spíše teoretická a velmi závislá na různých - jak říká - "momentálních faktorech".
Poslankyně považuje za nejdůležitější fakt, že české armádě dodává pušky tuzemská firma, která je schopná zásobovat armádu výzbrojí rovněž v krizi, kdy se většina zemí stará především o vlastní bezpečnost.
Podpora domácího průmyslu - a zvláště toho obranného -, který odvádí daně v Česku a dává práci zdejším lidem, zastiňuje podle Černochové všechny konstrukční, organizační či nemalé finanční ztráty z uherskobrodských pušek BREN. Shoduje se v tom třeba s šéfem asociace zbrojního průmyslu Jiřím Hynkem. Jak už bylo uvedeno výše, v případě nejnovějšího kontraktu na pušky BREN 2 se ale podle Černochové zákon o veřejných zakázkách zřejmě "poněkud ohnul".
"Asi se to mělo udělat jinou, lepší cestou," říká Černochová o nákupu pušek BREN 2. "Zákon o veřejných zakázkách ale na druhé straně není dobrý, takže chystáme jeho novelu, abychom mohli pro obranu země strategicky důležité věci nakupovat napřímo od domácích výrobců," poznamenává poslankyně.
Nabízí se otázka, zda je tedy kontrakt na pušky BREN 2 problematickou státní podporou soukromé zbrojovky. Podle Petra Neuvirta z NKÚ jde o spekulaci, jakkoliv logickou. "Zbrojovka získala každopádně několikamiliardový kontrakt na BREN 2 bez soutěže. A ministerstvo obrany si tuto snad již kvalitní zbraň předplatilo miliardovými investicemi do předcházejícího typu pušky BREN 1, kterého se nyní hodlá zbavit. Stát si tu novou, již dobrou pušku z Uherského Brodu koupil tedy zkrátka jaksi předem," shrnuje Neuvirt.
Anebo jinak: "Ušilo" snad ministerstvo obrany kontrakt na novou generaci pušek BREN 2 České zbrojovce na míru, aby předem vyřadilo konkurenci? "Tak se to může možná jevit. Domnívám se ale, že to nemá charakter trestného činu," míní Neuvirt.
Česko neumí bránit své zájmy, říká Šedivý
S argumenty poslankyně Jany Černochové, které projekt podporují, souhlasí bývalý náčelník Generálního štábu a nyní vedoucí katedry bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO Jiří Šedivý. Způsobem kontraktu na BREN 2 se ale i podle něj ministerstvo obrany "zřejmě pokusilo vyhnout nesmyslnému zákonu o veřejných zakázkách". Rovněž Šedivý ho považuje za zcela nevhodný pro ozbrojené síly.
"Pořád se jen mluví, že chceme podporovat domácí průmysl, a nakonec zůstává pouze u řečí, protože politici podporují často zcela jiné zájmy než ty české. Třeba v Německu by nikdo nepřipustil diskusi o tom, proč je Bundeswehr vyzbrojen německými puškami Heckler & Koch," míní Šedivý.
Nicméně také v Německu se na podobné kontrakty vztahují soutěžní pravidla. Všechny generace útočných pušek ráže 5,56 milimetru byly do výzbroje Bundeswehru pořízeny formou otevřené soutěže až po přímém srovnání s konkurencí, což je podle expertů předpoklad nákupu kvalitního výrobku za rozumnou cenu.
A tak i dál zůstávají na českém stole ležet dvě základní a důležité otázky: Stojí bezmála šest miliard korun za rozporuplné přezbrojování armády - ať již puškami BREN 1, či zcela odlišnými BREN 2 - opravdu za to, když by to šlo v soutěžním prostředí zvládnout podle expertů za poloviční cenu, tedy za tři miliardy? A jaká je objektivita často kritizovaných znaleckých posudků na cenu výzbroje, které si zadává ministerstvo obrany, pokud armáda pořizuje pušky o mnoho desítek procent dráž, než jsou ceny obvyklé na světových trzích?
Metodu, jak toho dosáhnout, naznačuje zmiňovaný zbraňový specialista Roman Macharáček - otevřenou soutěží, respektive "výběrem výzbroje v praktických porovnávacích testech vybraných typů, jak je tomu zcela běžně například v USA". A to se v případě pušek BREN nestalo.
