Málokterý návrh zákona vyvolává takové emoce a spory mezi politiky i veřejností jako ten o boji s dezinformacemi. Už když se vláda Petra Fialy na konci roku 2021 ujala úřadu a avizovala vznik takové normy, začaly se ozývat protesty. Ty ještě zesílily na konci loňského roku, kdy se objevily konkrétnější informace, co by mohla obsahovat. Opoziční politici a další kritici vlády - často ti, kteří dezinformace šíří a zákonem se cítili ohroženi - dokonce obviňovali vládu ze snahy o zavedení cenzury, což kabinet jednoznačně vyvracel.
Podle informací Aktuálně.cz je ale možné, že všechno vzrušení bylo zbytečné. Mezi poslanci vládní koalice totiž začíná převažovat názor, že je sice potřeba bojovat proti dezinformacím, ale ne samostatným zákonem. Zastavení jeho přípravy připouští například poslanec a místopředseda STAN Lukáš Vlček, který vede sněmovní Stálou komisi pro hybridní hrozby. Dezinformace jsou jednou z těchto hrozeb.
"Není vyloučeno, že takový zákon nakonec nevznikne. V naší koalici pěti stran vedeme debatu, jestli tento zákon skutečně potřebujeme a jestli by byl vůbec funkční. Navíc si často říkáme, že musíme náš právní řád především odplevelit od spousty zbytečné legislativy, která je mnohdy jen formální a stojí nehorázné množství peněz kvůli byrokracii a administrativě," říká.
Sám je proti novému zákonu, pokud není jisté, že bude vymahatelný a funkční. "Už teď máme legislativu, která se dezinformacemi zabývá, například šíření poplašné zprávy nebo vyzývání k násilí proti konkrétním lidem či skupinám. Jde o to, jestli proto není lepší vyvíjet tlak na orgány činné v trestním řízení, aby co nejvíce využívaly nynější legislativu, případně ji novelizovat. Jsem zastáncem toho, abychom zákony spíše rušili nebo právě novelizovali," vysvětluje Vlček.
Učme žáky vyhodnocovat informace
Podobně jako poslanec Vlček jsou skeptičtí k zákonu proti dezinformacím také předsedové koaličních poslaneckých klubů Marek Benda (ODS) a Marek Výborný (KDU-ČSL). I oni říkají, že rozhodnutí o zastavení příprav zákona ještě nepadlo, ale osobně jej také nepodporují.
"Jsme připraveni jednat o novém zákonu, ale jestli to není spíše o tom, abychom účinně využívali nynější legislativu a v boji proti dezinformacím výrazně pohnuli se vzděláváním," uvádí Výborný. Podle něj je zásadní učit žáky a studenty, aby k informacím přistupovali kriticky a sami si dokázali vyhodnotit, co je a není pravda.
"Na dezinformace není třeba zákon. Obecně je vidět při pohledu na mnoho zákonů, že jsme přeregulovaným státem. Pokud nějaký zákon nemusí nutně vznikat, ať nevzniká, a věc řešíme v rámci stávající legislativy," míní Výborný.
O rušení zbytečných zákonů často mluví také šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda. V tomto případě označuje za chybu už samotný název zákona o boji proti dezinformacím. "To je trochu nesmysl. Dezinformace byly, jsou a budou. Proti nesmyslům se má bojovat v první řadě pravdou. To je nejdůležitější. K tomu máme minimálně tři veřejnoprávní média - Českou televizi, Český rozhlas a ČTK. Jejich úkolem by mělo mimo jiné být, aby upozorňovala na zjevné nesmysly a uváděla je na pravou míru," soudí Benda.
"Jde o svobodu slova, vláda je proto obezřetná"
Pokud už by nějaký zákon měl vzniknout, tak by podle Bendy a některých dalších vládních politiků měl cílit na zahraniční weby, které by šířením lží podkopávaly bezpečnost Česka. "Vedeme debatu, jestli mít nějakou právní úpravu, která by vypnula otevřeně nepřátelský web jiné země. Zatím nevím, jak tato debata dopadne, ale jsem spíše skeptický, protože se relativně špatně rozpoznává, co je skutečně nepřátelský web. Ale nevylučuji, že taková úprava vznikne," řekl Benda.
Odklon vlády od zákona proti dezinformacím je zjevný už delší dobu. Ještě více se tato nechuť projevila minulý měsíc, kdy kabinet odvolal svého zmocněnce pro média a dezinformace Michala Klímu. Právě on se podílel na přípravě zmiňovaného zákona. Byť mnohokrát upozorňoval, že zákon by řešil jen cíleně šířené dezinformace, stejně dostal od kritiků nálepku "cenzora". Když se dostal na veřejnost jeho Akční plán pro čelení dezinformacím, urychlilo to jeho odchod.
Jeho funkci vláda zrušila a téma dezinformací převzal blízký spolupracovník premiéra a poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, který však má ke své nové práci výhrady. "Pojem dezinformace je sám o sobě trochu zavádějící - není jasně definovaný a každý si pod tím představuje něco jiného. A potom se špatně definuje i boj proti nim," řekl v rozhovoru pro týdeník Respekt.
"Jde o svobodu slova a její možné omezení, vláda je proto velmi obezřetná," dodal Pojar. Podle něj se chce vláda zaměřit hlavně na dezinformace řízené ze zahraničí zejména v době krize a akutního nebezpečí.
Posílit mediální výchovu
Politici vládní koalice zároveň dodávají, že neexistence speciálního zákona, který by měl za cíl blokovat obsah, který ohrožuje národní bezpečnost, nesouvisí s bojem proti dezinformacím a neznamená, že by na něj vláda rezignovala. Například poslanec STAN Lukáš Vlček upozorňuje na to, že ministerstvo školství chystá zařazení mediální výchovy, tedy i rozpoznávání dezinformací do výuky na školách v rámci revize Rámcových vzdělávacích programů.
"Je to pro nás jedna z priorit. Proto jsem na další jednání Stálé komise pro hybridní hrozby pozval zástupce ministerstva, aby nám ukázali, jak se do budoucího vzdělávání promítne otázka mediální gramotnosti, kritického myšlení a rozpoznávání dezinformací. Chceme na ně v tomto vytvářet tlak," avizuje Vlček.
Podle svých slov se snaží i o další posílení boje proti dezinformacím. "Velmi usiluji o to, aby lidé, kteří se věnují ve státních službách hybridním hrozbám, spolu mnohem více spolupracovali a koordinovali tento boj. A také jsem velkým příznivcem toho, aby stát podporoval neziskové organizace, ve kterých ohledně dezinformací pracuje spousta kvalitních nadšenců," dodává Vlček.
