"To nejdůležitější z našich bilaterálních vztahů je, abychom konečně se propojili dálnicemi, které jsme zapomněli trochu stavět, takže se to snažíme dohnat," řekl Babiš. Podle něj zamíří do Vídně ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) a představitelé Ředitelství silnic a dálnic, aby projednali detaily dálničního propojení a načasování otevření přeshraničních úseků.
Také Kurz označil vybudování dálnic za významný počin pro posílení vzájemných vztahů. "Je to také další krok ke sjednocené Evropě, která již nemá žádnou železnou oponu a rozdělení mezi východem a západem," řekl kancléř.
Babiš očekává, že Česko dokáže rychleji vybudovat spojení na Linec. Na dálnici D3 se nyní staví dva úseky, které vytvoří obchvat Českých Budějovic, a v přípravě jsou tři navazující úseky k hranicím. Až k hranicím by měla být dálnice dokončená podle Ředitelství silnic a dálnic v roce 2025, Babiš mluví o roce 2024.
Premiér nicméně připustil, že déle bude trvat středočeský úsek D3. Ředitelství silnic a dálnic neočekává zahájení stavby dřív než v roce 2024 a její dokončení nejdříve v roce 2028. Na rakouské straně hranice je dálnice z Lince z velké části hotová, chybí několik kilometrů k hranicím.
U propojení Vídně s Brnem Rakousko loni dokončilo úsek dálnice A5 téměř k hranicím. Navazující česká dálnice D52 se však nestaví a Babiš ve čtvrtek řekl, že neočekává její dokončení dříve než u D3. Premiér také kritizoval volbu trasy, podle něj by bylo vhodnější, kdyby česká dálnice vedla přes Břeclav místo přes Mikulov.
Společné ne přerozdělování migrantů
Po společném jednání předsedů vlád visegrádské skupiny se Sebastianem Kurzem Babiš řekl, že podle nich řešením migrace nejsou kvóty na přerozdělování migrantů. "Reforma migračního systému musí být založena na souhlasu všech států," uvedl Babiš. Nikdo podle něj nesmí za státy rozhodovat o tom, kdo v nich bude žít. Rakouský kancléř Sebastian Kurz dodal, že je nutné chránit především vnější hranice EU před převaděči a zamezit nelegální migraci.
Méně peněz na unijní administrativu i jadernou energii
Politici se zabývali i víceletým finančním rámcem EU na roky 2021 až 2027. Shodli se, že méně peněz by mělo směřovat na unijní administrativu. "Vidíme možnost ušetřit tam peníze," uvedl Babiš. Podle něj by unie nemusela ani tolik financí dávat na bezpečnost, protože členové jsou často i součástí Severoatlantické aliance a náklady sami zvyšují kvůli závazkům z NATO.
Zatímco státy V4 jsou příjemci, Rakousko je v případě unijních peněz čistým plátcem, připomněl Kurz. "Ale také vidíme vysoké náklady na administrativu a potřebu jejich redukce," podotkl.
Trvá však například na tom, aby peníze z fondu, který by měl podle Evropské komise pomoci státům v přechodu od uhlí, nemohly být využity na rozvoj jaderné energie. "Vnímali bychom to jako zcela nesprávnou cestu," konstatoval.
Rozšiřování unie směrem na Balkán
Kurz také na tiskové konferenci apeloval na dodržování unijních pravidel včetně zásad právního státu. Politici hovořili i o vzájemné obchodní bilanci a hospodářské provázanosti regionu V4 a Rakouska. Mezi tématy bylo i rozšiřování Evropské unie. Babiš vyjádřil přání, aby se unie přihlásila ke svým slibům a zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií.
Maďarský premiér Viktor Orbán ocenil, že země V4 dostaly na pražském summitu příležitost identifikovat oblasti spolupráce s Rakouskem. Zmínil migraci, konkurenceschopnost, klima či rozšiřování unie. Stejně jako předseda slovenské vlády Peter Pellegrini se Orbán vyslovil pro to, aby se velké debaty o budoucím fungování EU a jejích institucí, která by jako konference o budoucnosti Evropy měla začít 9. května, mohly účastnit i neunijní státy západního Balkánu.
