Kdybyste měl říct ty – podle vás – nejdůležitější změny, které od víkendu platí...
Nejdůležitější je posílení centrálních úseků ve městě, to znamená v Ječné ulici, Seifertově a spojení Vltavské na Letnou. A pak zavedení nových spojení zejména z oblasti Vršovic na I. P. Pavlova či spojení z nádraží Vysočany do Holešovic. Zajímavé je i nové spojení z Václavského náměstí na I. P. Pavlova, také linkou 6.
Zdá se, že i Václavské náměstí výrazně posilujete, nově přes něj bude kromě šestky jezdit i pětka.
Reálný nárůst je o jednu linku. Jedna z nich nahrazuje polovinu linky 3, která má nově osmiminutový, tedy dvojnásobný interval.
Velká změna MHD přichází po necelých čtyřech letech. Proč je tak potřebná? Vždyť nějaké velké protesty proti dosavadním trasám nebyly, lidi si na ně zvykli...
Aktuální změny byly připravovány na základě reakcí veřejnosti z loňského roku. Kromě řešení cca 45 problémů, které definovali cestující a které zaslaly městské části, vstoupily do řešení změn i zóny placeného stání, k jejichž vzniku vedení Prahy přislíbilo, že posílí spoje hromadné dopravy.
Loni na jaře se už velká změna chystala, ale zastavily ji obří protesty, ba bouře. Padla zejména kvůli kritice, že ji Ropid nedostatečně projednal s městskými částmi a nevzal v potaz názory lidí. Nakolik to trasování ovlivnili lidé či městské části svými připomínkami nyní?
Zásadně. Bez jejich podnětů by k žádným změnám nedošlo. Většina jich byla zapracována např. u městských částí Praha 2 či Praha 6, Praha 4, 5 a 12 například společně požádaly o zřízení linky 21 z Modřan k Andělu, aby tak zajistily svým obyvatelům náhradu za často popojíždějící autobusy na Barrandovském mostě a v okolí.
V návrhu změn je zohledněno cca 75 procent žádostí cestujících a městských částí, které jsme obdrželi. V anketě na zastávkách, na kterou cestující reagovali během celého února, přišlo cca 2000 podnětů na úpravy v provozu tramvají. Přesto samozřejmě nedokážeme vyhovět všem, tj. jsou i oblasti, kde řešení není úplně ideální. Přesto je možné představit dost dlouhý seznam věcí, které jsou pro cestující nové.
Před velkou změnou v roce 2012 byla naposledy takto zásadní v roce 1998. Znamená to, když je to po pouhých čtyřech letech, že ta poslední se moc nepovedla?
Každá rozsáhlá změna má své pro a proti a vždy je třeba ji s odstupem vyhodnotit. A některé věci potvrdit a některé případně upravit. V tom roce 2012 se určitě udělala řada věcí, které zůstaly. Tedy potvrdilo se, že byly správné. Další se – i s vývojem metropole – ukázaly, že nebyly úplně přesné, takže se teď upravily do podoby, která snad vydrží déle.
Třeba než bude metro D?
Byli bychom rádi. Ale na druhou stranu musíme přiznat, že dynamika rozvoje území byla v minulosti daleko nižší. Nyní velmi rychle vznikají nové budovy v Karlíně, Holešovicích, na Smíchově.
Tedy že Praha se rychleji mění a bude se rychleji měnit i MHD?
Musí držet krok. Když někde vznikne nová aktivita a začnou tam jezdit auta, hromadná doprava na to musí reagovat.
Byl jste jedním z velkých kritiků změn před rokem, loni jsme se o tom i bavili na srazu "šotoušů". Změny se kvůli velké kritice ze všech stran nakonec neuskutečnily, vy sám jste kandidoval na ředitele Ropidu, nakonec jste se stal jeho zástupcem. Vychází ty změny i z toho, co jste už tehdy před rokem a čtvrt prezentoval?
Určitě se tam některý prvek mého pohledu objevuje. Ale určitě není možné, aby jeden člověk přinesl celkový návrh.
Současná změna se týká jen tramvají, autobusů až od poloviny října. Nebylo lepší je udělat společně?
Původně to tak bylo plánováno, ale projednávání s více než třiceti městskými částmi bylo poměrně náročné a trvalo až do srpna. A dostali jsme za úkol, aby ty změny byly připraveny a projednány zodpovědně a nebyly tlačeny zbytečně rychle. A protože v autobusové dopravě k největšímu vytížení dochází až po návratu vysokoškolských studentů na počátku října, tak jsme ji orientovali na říjen.
U minulých změn byl argument, že se nemá dublovat metro s tramvajemi, a tam, kde jedou souběžně, se tramvaje omezí. Nicméně nyní v Karlíně podél trasy B přibyla například čtyřiadvacítka.
V Karlíně jezdí v pracovní dny tramvají stejně jako v uplynulém období. Linka 3 jezdila v polovičním intervalu 4 minuty. Nyní jezdí v intervalu 8 minut a na interval 4 minuty ji v různých úsecích doplňují jiné linky, které zajišťují nová spojení. Z Podolí na Karlovo náměstí je interval 4 minuty ve špičkách zajištěn kombinací linek 2 a 3, z Karlova náměstí do Karlína a Kobylis právě provozem linky 24.
Nicméně loni se dokončil další úsek metra A, které část povrchové dopravy určitě může nahradit....
Metro A v oblasti Prahy 6 není úplnou náhradou povrchové dopravy. V některých lokalitách, zejména Hadovky nebo Vojenské nemocnice ve Střešovicích, by výraznější omezení povrchové dopravy cestující spíše poškodilo. Už jsme v této oblasti v minulém roce intenzivně jednali s městskou částí a už tam došlo k dílčím úsporám. A současné změny tam rozhodně nepřinášejí navýšení, ale naopak udržení stávajících intervalů a mírné omezení kapacity převodem některých spojů ze soupravy na sólo vozy.
Změna bude stát ročně 130 milionů. Není to příliš?
Změny byly od počátku připravovány tak, aby objem prostředků navyšován být nemusel. Pak ale nebylo možné vyhovět některým požadavkům cestujících, takže vedení Prahy požádalo o mírné navýšení objemu odjezděných výkonů. Pokud po změnách v roce 2012 došlo k úspoře o cca 100 milionů Kč ročně, tato úprava navrací objem prostředků na provoz tramvají zhruba do původního stavu. Po dopočtu dle zpracovaných jízdních řádů je celkové navýšení okolo 100 milionů, nikoli 130.
Jak to chápu, tak se opouští před čtyřmi lety zavedený systém páteřních (a párových) linek a systém intervalů čtyři minuty na nich...
Určitě se neopouští zcela. V dosavadním stavu byly 4 páteřní linky, nyní budou stále tři (9, 17 a 22). Pouze na lince 3 bylo přistoupeno k úpravě, která zohlednila nevyrovnanou obsazenost v částech její páteřní trasy v různých obdobích. Párové "páteřní svazky" linek 10/16, 12/20 či 1/25 také zůstávají, v některých částech svých tras byly spíše ještě často posíleny o další linky.
Velká diskuse byla například kvůli lince 12. Většina lidí v diskusi chtěla, aby jezdila rychlejší trasou po nábřeží, ale nakonec jste vyhověli Praze 7, aby vedla přes Letnou. Proč?
Pokud se vrátíte ke dvěma základním návrhům, které jsme veřejnosti předkládali v dubnu, i v nich byl obsažen návrat linky 12 na nábřeží. V okolí Letenského náměstí pak vznikla petice velké skupiny místních občanů, kteří přesvědčili městskou část, aby toto řešení nepodpořila. A městská část si vybrala ze sedmi dalších možností aktuální řešení. V oblasti Holešovic jsou nejméně tři skupiny občanů, kteří mají své zájmy, ale vzhledem ke kapacitě tratí přinejmenším jedné vždy při nejlepší vůli nedokážeme vyhovět.
Jedním z neuralgických míst je I. P. Pavlova, kde se už nyní štosují tramvaje. Jak je kapacitně pojata nyní? Vypadá to, že toho tam nyní má jezdit ještě víc...
V Ječné ulici se po těchto změnách pouze navracíme k počtu spojů, které zde jezdily před rokem 2012. Od té doby došlo např. k modernizaci semaforů na náměstí I. P. Pavlova. Byť je počet spojů v tomto úseku velký, odpovídá stavu, který zde fungoval již v minulosti téměř 10 let.
Zmizely tedy převlékané tramvaje a autobusy, jako byla například linka 14, měnící se v Holešovicích během jízdy na 24?
Převlékání linky 14 na 24 zmizelo zejména z toho důvodu, že si obě linky na druhou část trasy přenášely zpoždění z předchozí jízdy. Cestující na Barrandově poznali, když se něco stalo na Kubánském náměstí, a naopak. Současně bylo složité intervalově zkoordinovat takovou spojenou linku s linkami jinými v celém městě, takže na řadě míst jezdily spoje různých linek spolu. Nejhorší situace byla právě v Holešovicích, a právě proto bylo i přáním městské části tuto situaci vyřešit. Jízdní řády linek 6 a 12 na Ortenově náměstí jsou nyní ve vztahu k metru vytvořeny v tomto ohledu k cestujícím mnohem vstřícněji, než tomu bylo dosud.
