Uprchlíci jako přenašeči či tábory pro nepřizpůsobivé. Extremismus v době covidu sílí

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 10. 2020 14:49
Extremistická a xenofobní hnutí v prvním pololetí letošního roku výrazně ovlivnila koronavirová pandemie. Radikálové vystupňovali kritiku Evropské unie a NATO a poukazovali na neschopnost demokratického systému adekvátně reagovat na vzniklou situaci. Xenofobně zaměřené skupiny označily uprchlíky za přenašeče virové nákazy. Vyplývá to ze zprávy o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Demonstrace neonacistů. Ilustrační foto.
Demonstrace neonacistů. Ilustrační foto. | Foto: ČTK

V souvislosti s šířením koronavirové nákazy mluvili podle vnitra radikálové o hluboké krizi, do které se Česko podle nich dostalo. Požadovali vystoupení z EU a NATO, protože nedokážou zvládnout situaci. "V naprosté většině případů ale extremistické a xenofobní subjekty k řešení problémů spojených s nemocí covid-19 nijak nepřispěly. Jejich představitelé pouze stále setrvávali u obecných ideologických prohlášení," uvedlo ministerstvo ve zprávě.

Radikálové využili pandemie také ve svých protiimigrantských a protimuslimských příspěvcích na internetu. "Zejména představitelé hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se pokoušeli opětovně vyvolávat i protiromské nálady," píše se ve zprávě. Některé xenofobní skupiny pak otevřely téma zahraničních dělníků jakožto pachatelů kriminality a dalšího rizika šíření virové nákazy.

Dezinformační weby šířily také konspirace o původu viru nebo o tom, že nákaza je šířena záměrně z tajných mocenských důvodů. Někteří politici pak podle vnitra na sociálních sítích uváděli informace o údajném vývoji koronaviru genetickou manipulací na americké vojenské základně Fort Detrick.

"Předseda hnutí SPD (Tomio Okamura) prezentoval i názor, že pandemie je v západních zemích zneužívána k zavedení eutanazie seniorů. Cílem má být podle něj jejich likvidace, jakožto zastánců tradičních hodnot, a jejich nahrazení agresivní imigrantskou populací," napsalo ministerstvo.

Národní demokracie zase v době koronavirové krize přišla s návrhem zřídit speciální pracovní tábory pro tzv. sociálně nepřizpůsobivé. Od konspiračních teorií o koronaviru, coby záměrně vyvinuté biologické zbrani, přešla podle ministerstva ke kritice Evropské unie pro její údajnou neschopnost zvládat epidemii.

Rusko a Čína jako úspěšní bojovníci s koronavirem

Vlastenecké či pronárodní skupiny šířící xenofobní názory a útočící na EU či NATO pak často obsahově souzněly s dezinformačními weby šířícími prokremelskou propagandu, uvedlo vnitro. "Ruská federace a Čína byly naopak prezentovány jako státy, které si s pandemií poradily velmi efektivně," dodalo ministerstvo.

Kvůli omezením v době nouzového stavu zintenzivněla komunikace neonacistů ve virtuálním prostředí. Extremisté ale v posledních měsících ustoupili od užívání dříve oblíbených sociálních sítí, například Facebooku. Začali využívat méně známé on-line služby. "Důvodem je zejména přísnější postup jejich poskytovatelů proti šiřitelům nenávistných obsahů. Neonacisté preferují komunikační služby, kde je zaručena vyšší míra anonymity," napsalo vnitro.

Weby psaly o Koněvovi i protestech v USA

Dezinformační média se podle zprávy dlouhodobě a velmi intenzivně odstraněním pražské sochy sovětského maršála Ivana Koněva a výstavbou pomníku vlasovcům v Řeporyjích. Kauzám se podle ní věnovali zejména xenofobně orientovaní aktivisté, kteří vyjadřují podporu současnému režimu v Ruské federaci a opakují sdělení prokremelské propagandy. "Články byly často sdíleny na sociálních sítích. V diskusích pod nimi se objevovaly nenávistné komentáře a výhrůžky. Autoři článků tyto projevy cíleně eskalovali," uvedlo vnitro.

Situace kolem pomníků vyústila ve výhrůžky, kterým byli vystaveni tři pražští politici - primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS). Některými z těchto výhrůžek se zabývá i policie.

V červnu se začala podle zprávy vnitra dezinformační média věnovat rasovým nepokojům v USA. Protesty ve Spojených státech i v jiných zemích vyvolala smrt černocha George Floyda, který zemřel při zatýkání v Minneapolisu. Podle vnitra je weby interpretovaly například tak, že ospravedlňovaly tvrdý postup policistů tím, že černoši jsou v USA zdrojem kriminality, a je to naopak bělošské obyvatelstvo, které je diskriminováno. Některá média také uvedla, že Floydova smrt byla pouze předstíraná - byla to tajná operace řízená židozednáři či americkým finančníkem maďarského původu Georgem Sorosem, uvedlo vnitro.

V souvislosti s koronavirovou pandemií si konspirační texty podle zprávy odporovaly. Na jedné straně se objevovaly články, které existenci viru zpochybňovaly nebo jeho rizika bagatelizovaly. Pandemii líčily jako záminku pro zamaskování migrace z Turecka na řecké ostrovy či jako tajný nástroj pro omezování osobních svobod a nastolení "nového světového řádu". Na straně druhé bylo onemocnění covid-19 prezentováno jako extrémně nebezpečné, konstatuje zpráva.

Video: Rusko chce přes spor o Koněva rozsévat chaos, Ovčáček se chová jako troll, říká Kundra

Rusku není dění v bývalých satelitech lhostejné a využívá každou možnost, jak rozvíjet v těchto zemích nestabilitu, míní redaktor Respektu. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy