Stop rouškám a karanténám. Kdo jsou popírači covidu, kteří demonstrují po celé Evropě

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
1. 10. 2020 6:30
Na světě zemřelo přes milion lidí nakažených koronavirem. V Evropě se šíří druhá vlna a vlády jednotlivých států znovu přistupují k přísným opatřením. Proti nim se však zvedá vlna nevole. Popírači covidu pořádají demonstrace proti rouškám a omezování svobody a mezi lidmi se šíří konspirace a dezinformace.
Protesty proti koronavirovým opatřením ve Velké Británii | Video: Reuters

"Konec šíleným pravidlům" nebo "Už žádné lži, roušky a karantény" stálo na transparentech demonstrantů, kteří v sobotu přišli do centra Londýna na protest proti vládním opatřením. V Británii restaurace, hospody i bary musí zavírat ve 22 hodin a lidé se smějí venku i ve vnitřních veřejných prostorách shromažďovat maximálně ve skupinách po šesti. 

Proti pravidlům protestovaly podle stanice BBC tisíce lidí. Protože nedodržovali rozestupy a většinou neměli roušky, policie demonstraci rozehnala. Několik lidí zadržela a další účastníci i policisté utrpěli zranění.

Podobné protesty a demonstrace se o víkendu konaly v Madridu, Paříži i Praze. Před časem zase v Mnichově, Varšavě, Berlíně a dalších evropských městech.

Někteří protestují proti vládnímu omezování, které ekonomicky dopadá na podnikatele nebo umělce, mnoho demonstrací se pořádá i proti povinnému nošení roušek. To bylo obrovské téma v létě především ve Spojených státech. "Je to porušování mé osobní svobody. A taky si myslím, že nefungují. O mnoha věcech se to říká a pak nakonec nefungují," obhajovala osmačtyřicetiletá žena z Ohia své rozhodnutí ignorovat vládní opatření pro americký magazín Vox, který dal prostor odmítačům roušek vysvětlit své důvody.

Proti přísným karanténám se v mnoha zemích protestovalo už na jaře. Tehdy světová média s odvoláním na psychology psala o tom, že lidé mají různé názory na to, jak moc se může omezovat osobní svoboda ve prospěch dobra společnosti.

Konspirační teorie

Jenže oproti jaru se teď situace minimálně v Evropě zhoršila. Na místech, jako je i Česko, kde se v létě opatření rozvolnila a například roušky povinné nebyly, druhá vlna udeřila ještě větší silou. Počty nově odhalených případů nákazy každý den rostou, nemoc se už nešíří jen mezi mladými lidmi na večírcích, ale i mezi personálem v nemocnicích a staršími lidmi.

Podle odborníků lidé navzdory rostoucím rizikům přestali věřit v nebezpečnost koronaviru. Pandemie se tak stala prostorem pro nejrůznější konspirační teorie. Někteří lidé jsou například přesvědčení, že roušky jsou ve skutečnosti škodlivější, i přestože podle odborníků i WHO nepředstavují žádné riziko, a nebezpečí šíření nákazy naopak výrazně snižují. V Británii se od jara šíří lživé informace, že koronavirus ve skutečnosti šíří bezdrátová síť 5G, a tak se množí vandalské útoky na vysílače telekomunikačních společností.

Francouzští výzkumníci provedli studii mezi lidmi odmítajícími roušky a zjistili, že naprostá většina z nich si myslí, že francouzské ministerstvo zdravotnictví tají informace o škodlivosti připravované vakcíny proti onemocnění covid-19.

Celebrity táhnou

"V době krize lidi přitahují konspirační teorie. Události jako šíření viru, teroristický útok nebo rychlé politické změny takové teorie přímo plodí," vysvětlil americkému deníku New York Times Daniel Jolley, odborník na konspirační teorie z Northumbrijské univerzity v Newcastlu. Fakt, že pandemie už trvá dlouho a nejsou vyhlídky na to, že by se situace měla v brzké době uklidnit, to podle něj jenom zhoršuje. Lidé se proto jednoduše snaží pochopit svět, ve kterém žijí, a to bez ohledu na to, jestli vysvětlení má nějaký reálný základ. "Jakmile jednou takové konspiraci uvěříte, už se jí jen držíte a hledáte důkazy, které ji potvrdí," myslí si.

Mezi popírači koronaviru a odmítači roušek se navíc často objevují známé osobnosti, které mají na veřejné mínění velký vliv. V Nizozemsku například nedávno osobnosti pomocí hesla "Už se neúčastním" vyhlašovaly na sociálních sítích neposlušnost vládě. A není to jen problém Nizozemska.

Naposledy se k nenošení roušky v obchodech a na úřadech v rozhovoru na rádiové stanici přiznal slavný anglický hudebník Noel Gallagher. V Británii s covidem-19 zemřelo více než 42 000 lidí, což je nejvíc ze všech evropských zemí. V posledních týdnech se stejně jako v Česku, Španělsku a Francii rychle zvyšují údaje o denním nárůstu nakažených.

Video: Covid není rýmička, říká vyléčený rektor Martin Bareš

Nákaza trvala déle, než bych očekával. Měl jsem příznaky, které se vracely, teploty, obrovská únava a bolesti, říká rektor MUNI Martin Bareš. | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Nová albánská vláda, kterou tvoří z většiny ženy, získala důvěru parlamentu

Důvěru parlamentu v pátek dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu, a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku v zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

V parlamentu pro vládu hlasovalo 77 poslanců, 53 ji nepodpořilo. Rama v dubnových volbách obhájil už třetí, pro postkomunistickou Albánii rekordní, mandát předsedy vlády za sebou. Jeho strana získala v zákonodárném sboru 74 ze 140 křesel. Hlavní opoziční protivník, Demokratická strana (DS), má v Lidovém shromáždění 59 poslanců.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy