Praha - Špičky komunistické strany, které v srpnu 1968 aktivně spolupracovaly se sovětskými soudruhy, nikdy nebyly za okupaci vojsky Varšavské smlouvy potrestány.
Existuje jediná výjimka: Tehdejší ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffman.
Ani on ovšem nebyl před čtyřmi lety odsouzen za velezradu, jak žádala obžaloba, ale "pouze" za sabotáž. Před čtyřiceti lety, v noci z 20. na 21. srpna nechal vypnout rozhlasové vysílače, aby se k veřejnosti nedostalo prohlášení ÚV KSČ, které se proti invazi ostře ohradilo.
A ačkoli soud vyměřil Hoffmanovi čtyřleté vězení, za mřížemi někdejší vysoký funkcionář KSČ stejně neskončil. Osmdesátiletého Hoffmanna poslal lékař kvůli jeho špatnému zdraví brzy domů.
Ve vězení, respektive ve vězeňské nemocnici nakonec Karel Hoffman strávil 26 dní.
Jakeše soud osvobodil
Tehdejší špičky KSČ - například člen sekretariátu Ústředního výboru Komunistické strany Československa Alois Indra nebo člen předsednictva strany Drahomír Kolder - se soudního přelíčení po listopadu 1989 nedožily.
Pak tu byla ještě druhá garnitura srpnových událostí - Miloš Jakeš a Jozef Lenárt, kteří byli v úzkém kontaktu se soudruhy z Moskvy a účastnili se jednání na sovětské ambasádě v Praze. Soud ovšem oba osvobodil. Důvod? Chyběl dostatek důkazů.
"Předložené důkazy svědčily pouze o tom, že se oba v srpnu 1968 účastnili různých jednání. Z důkazů ovšem nešlo vyvodit, že navrhovali vytvoření nelegální dělnicko-rolnické vlády," zdůvodnil před lety osvobozující rozsudek pražský soud.
Další z tehdejších špiček - Vasil Biľak - se vyhnul přelíčení tím, že se vrátil na rodné Slovensko, které se mezitím stalo samostatným státem. Soud ho nikdy nepotrestal.
"Vždyť je to celé směšné," okomentovala před časem výsledky soudních přelíčení Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů.
Na Hoffmana bylo důkazů dost
Historik Vojtěch Mencl uvedl, že na Karla Hoffmana bylo důkazů dost. "Je na něj nejvíc usvědčujícího materiálu," konstatoval v MF Dnes v době, kdy se soud s někdejším ředitelem Ústřední správy spojů konal.
Mencl byl předsedou komise, která po listopadu 1989 zkoumala události z let 1967 až 1970.
"Jakeš a Lenárt nebyli v roce 1968 tak významní či tak ochotní spolupracovat s okupanty. Lenárt se hodil marod, Jakeš byl bezvýznamný, nikdo nevěděl, že později udělá kariéru," tvrdí historik. Kdežto Hoffman patřil při přípravách na okupaci mezi nejdůležitější osoby.
"Bez něj nebylo možné zajistit to, co chtěl Brežněv - vypnout rozhlas," řekl Vojtěch Mencl, který v procesu s Hoffmanem vypovídal jako svědek.
Hoffman jakoukoli vinu u soudu odmítal. Tvrdil, že v noci z 20. na 21. srpna 1968 podřízeným pouze nařídil, aby i přes mimořádnou situaci v zemi dodrželi pravidelnou technickou dvouhodinovou přestávku ve vysílání.
Zároveň prý držel vysílače v pohotovosti, aby jako první mohl vystoupit prezident Ludvík Svoboda, který chtěl uklidnit občany a zabránit krveprolití.
Dále čtěte: Historici: Invaze 1968 se Sovětům opravdu povedla
