Praha – Největší zbraní nově spuštěné daňové Kobry na boj s daňovými úniky má být centrální registr účtů. Díky němu by se čekání policie na informace od bank zkrátilo z měsíce na pouhý den. Projekt však stojí – Česká národní banka čeká na konkrétní návrhy od ministerstva financí, zatím marně.
Finanční analytický útvar (FAÚ), který spadá pod resort vicepremiéra Andreje Babiše, začal totiž od pondělí v tichosti testovat jiný systém. Exekutoři se jeho prostřednictvím dotazují bank, zda dlužníci s nařízenými exekucemi nemají peníze na kontech. Podle ředitele útvaru Libora Kazdy se snaží zjistit, zda by tento nástroj pomohl překlenout období před zavedením registru. Mimo hru ale není ani myšlenka, že by exekutorský systém centrální registr účtů zcela zastoupil. Toto řešení by přinejmenším přivítali zástupci bankovního sektoru.
Na FAÚ ale považují využití systému elektronické výměny dotazů a odpovědí za přechodné období. "Testování provádíme pro ministerstvo financí, bylo to nejjednodušší a nejrychleji realizovatelné řešení. Systém by měl vyplnit mezidobí do vybudování centrálního registru účtů," sdělil Kazda Aktuálně.cz.
Jeho slova potvrzuje i mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. Ministerstvo financí podle něj uzavřelo memorandum s Českou bankovní asociací (ČBA) o zařazení ministerstva do pilotního testování systému dotazů používaného například Exekutorskou komorou. "Po vyhodnocení tohoto pilotního provozu budou přijata taková opatření, aby oprávněné subjekty mohly v co možná nejkratší době zefektivnit proces získávání informací z bankovního sektoru. Závěry tohoto hodnocení povedou mimo jiné k vymezení technických parametrů centrálního registru," uvedl Ležatka s tím, že zkušební provoz skončí na konci měsíce.
K testování by se mělo přidat také Nejvyšší státní zastupitelství v Brně a od příštího týdne projekt spustí i Národní bezpečnostní úřad. "Česká bankovní asociace a banky v ní sdružené zahajují pilotní provoz tohoto systému s FAÚ, Národním bezpečnostním úřadem a ve velmi pokročilém stadiu je zahájení pilotní spolupráce s Nejvyšším státním zastupitelstvím v Brně," potvrdil náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.
Registr není třeba
Provizorní řešení situace se ale nakonec může ukázat jako konečné. Zdroje blízké jednáním o vzniku registru mezi národní bankou a ministerstvy vnitra a financí totiž podle zjištění Aktuálně.cz hovoří o tom, že Česká bankovní asociace chce exekutorský systém prosadit už natrvalo místo plánovaného registru.
"Kdyby šlo ze strany ministerstva financí o pouhé překlenutí kratšího období, už by jistě pracovalo na konkrétním návrhu pro ČNB, což nedělá," míní zdroj redakce blízký ministerstvu vnitra a obratem dodává: "Bankovní asociace sama nabídla využití stávajícího systému s tím, že se ukáže, jestli bude nutné centrální registr budovat."
Motivace velkých bank je v tomto případu prostá, do systému výměny dotazů již investovaly nemalé peníze, o které nechtějí přijít. "Systém elektronické výměny dotazů a odpovědí využívající datové schránky dnes používají nejen exekutoři, ale i celní a daňová správa a Všeobecná zdravotní pojišťovna," vypočítává Matoušek. "Z pohledu ČBA tento systém, který nevyžaduje legislativní úpravy a jen velice nízké investice, může být plnohodnotnou náhradou Národní evidence účtů, nicméně jejímu zavedení nijak nebrání," dodal.
Bez disponentů
Právě nákladnost vybudování nového registru je hlavním argumentem jeho odpůrců. Prvotní investice by vyšla přibližně na sto milionů korun a roční náklady by dosáhly pravděpodobně 15 až 20 milionů.
"Ztotožňujeme se s pohledem bankovní asociace, a sice že existují i jednodušší řešení, například pro dosažení stejného efektu využít již existující funkcionality pro exekutory, tedy systém elektronické výměny dat mezi bankami a exekutory," přidává se mluvčí ČSOB Pavla Hávová.
Jenže na to, aby plně zastoupil centrální registr, má exekutorský systém příliš zásadních nedostatků. V současné chvíli je možné z něj zjistit pouze majitele účtu, nikoli jeho disponenty. Systém navíc nemůže vyhledávat v historii, pokud tedy podezřelý účet zruší den před dotazem, už se o něm policie nic nedoví.
Navíc v něm detektivům hrozí násobně vyšší riziko prozrazení vyšetřování. V případě nového registru by banka v první fázi, kdy policie pouze zjišťuje, kde má podezřelý člověk účet, vůbec o dotazu do registru nevěděla.
Zdroje blízké ministerstvu vnitra navíc mluví o dalších důvodech, proč si banky nepřejí vznik registru. "Nechtějí informace o svých klientech dávat na jedno místo. Spolupráce s nimi je obecně problematická, například už několikrát se nám stalo, že se požadované údaje dovíme až třeba na třetí dotaz".
Ministerstvo financí se tak dostává do složité situace, kdy v prosazení svého plánu efektivního boje s daňovou kriminalitou musí získat na svou stranu bankovní sektor. Původně přitom Babišův úřad nebyl nakloněn ani projektu daňové Kobry. Částečně i proto, že sám usiluje o vyšetřovací pravomoc pro Celní správu, ta by měla začít platit od roku 2017.
Odmítnutí projektu centrálního registru by tak mohlo přijít právě z resortu vicepremiéra Andreje Babiše.
Podle ředitele FAÚ Kazdy však takové úvahy nejsou na pořadu dne. "V tuto chvíli nikoli. Muselo by dojít ke změně úkolu vlády a to jsou opravdu předčasné úvahy a nejsem v tomto ohledu osobou, která by o tom rozhodovala," uzavírá Kazda.
