Počáteční stres s integrací a nalezením práce či školy vystřídaly nyní u části Ukrajinců žijících v Česku pocity beznaděje, syndrom vyhoření či nejistota. Ani po třech letech od počátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu nevědí, jaká budoucnost zemi čeká. Především ženy tak nyní potřebují a vyhledávají psychologickou pomoc, uvedla v sobotu psycholožka pracující pro organizaci Člověk v tísni Olena Stelmašenková. V Praze poskytuje konzultace a terapie více než 1500 klientům.

"Klienti žijí v neustálém stresu. Pořád oscilují mezi nadějí a zoufalstvím," uvedla psycholožka, která sama před válkou do ČR utekla. Většinou pomáhá ženám, které se zde již několik let musí samy postarat o sebe i své děti. Dopadá na ně chronické vyčerpání, mají velké problémy se spánkem. Zpočátku chápaly svoji situaci jako dočasnou, nyní neutuchá napětí z toho, že válka nekončí. Nemají představu, jestli jejich rodina bude někdy zase spolu ani v jakých podmínkách budou poté žít.

Po invazi pomáhala Stelmašenková hodně dospívajícím dětem. Potřebovaly zvládnout přechod na novou školu v cizí zemi, poradit s možnostmi a s adaptací v novém kolektivu. Nyní se zaměřuje hlavně na ženy. Psychologická pomoc podle ní pomáhá a zná dost příkladů, kdy klientky zvládly integraci, mají práci, děti ve škole a jsou zde spokojené. Ukrajinci i Ukrajinky podle Stelmašenkové také stále cítí ze strany Čechů podporu a solidaritu. "Je to pro ně velmi důležité," dodala.

Klientek ale nadále přibývá. V Praze se o ně nyní u Člověka v tísni starají dvě psycholožky, přibude také dětská. Ukrajinci a Ukrajinky žijící v ČR je většinou navštěvují zhruba dvakrát měsíčně a mají hodinovou konzultaci. Psychologickou pomoc nabízejí i další organizace.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. V první polovině letošní února mělo v Česku dočasnou ochranu podle ministerstva více než 396 700 uprchlíků z Ukrajiny. Z nich bylo 96 700 dětí a 17 600 lidí nad 65 let. V aktivním věku bylo 171 tisíc žen a 111 400 mužů.