Praha – Michael Flynn, který se pravděpodobně stane poradcem pro národní bezpečnost Donalda Trumpa, má blízko k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi. A až Donald Trump nastoupí na místo prezidenta Spojených států, začnou se Washingotn s Moskvou sbližovat. Myslí si to bývalý ministr zahraniční Cyril Svoboda, který se s Flynnem i Putinem setkal minulý rok na konferenci k 10. výročí oficiální televizní stanice Russia Today v Moskvě. Všichni tři tehdy seděli u jednoho stolu.
"Viděl jsem, že s těmi lidmi z Ruska je v kontaktu. Je možné, že díky Flynnovi začnou mít Státy bližší vztahy s Ruskem. Tohle je určitě ve vizi Donalda Trumpa. Vřele s tím souhlasím," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý šéf lidovců Svoboda. Na konferenci podle něj bylo zřejmé, že pro Rusko jsou důležitější vztahy s USA než s Evropou. A obě mocnosti se tak začnou pravděpodobně po Trumpově nástupu do funkce přibližovat.
"Jak jsme seděli u jednoho stolu, dělalo to na mě dojem, že se už všichni několikrát viděli," vzpomíná Svoboda, na kterého bývalý šéf vojenské rozvědky DIA Flynn působil jako mimořádně inteligentní osobnost. "Je to člověk, který nezpohodlněl svým životem. Pořád na sobě pracuje, nezapracoval na něm věk, je v něm stále život," tvrdí.
Svoboda vzpomíná, že s Flynnem debatoval o konfliktu v Sýrii a o tom, jak je možné ho zastavit. "On tehdy říkal, že migrace je vážná a že zastavit ji lze. V tom našem rozhovoru se tvářil, že se mnou v tomto smyslu souhlasí. A říkal, že válku v Sýrii je možné zastavit jen vojenskou operací," vzpomíná Svoboda. Flynn podle něj zastával názor, že bez Ruska válku možné zastavit není. "Ale prosím vás, to jsem netušil, že vedu debatu s budoucím poradcem národní bezpečnosti," dodává.
Sbližování s Moskvou však podle Svobody Flynnovi neusnadní Kongres. "Mezi republikány není oblíbený a demokrati jej nenávidí. Nakonec můžeme být příjemně překvapeni, že on nastolí nový kurz, ale má v zádech Kongres, který ho velmi dobře bude kočírovat," uvažuje Svoboda.
Putin, Flynn, Jill Stein at same table at gala celebrating Kremlin-controlled RT https://t.co/hFzXujZEp2 pic.twitter.com/RucbPhbpk4
— Laura Rozen (@lrozen) August 15, 2016
Bývalý šéf lidovců dostal před rokem nabídku zúčastnit se konference v Moskvě jako jediný Čech a navíc bez veřejné funkce. Svoboda si pozvání vysvětluje tak, že Rusové si nemohli dovolit, aby jim čeští představitelé pozvání odmítli. Proto zvali hlavně ty, kteří už nebyli ve veřejných funkcích.
"Rozhodoval jsem se, jestli tam vůbec jet, ale držím se zásady, že je důležitější to, co říkáte, než kde to říkáte. Samozřejmě to má ale svoje hranice," dodává exministr s tím, že pozvání nakonec přijal hlavně proto, že spolu s ním vystupoval bývalý londýnský starosta Ken Livingston.
"Určitě bych nevystupoval vedle Marine Le Penové nebo někoho podobného," uzavírá Svoboda a odmítá, že by svou účast dostal finanční odměnu.
Cyril Svoboda byl ministrem zahraničí mezi lety 2002 a 2006, z politiky odešel po volebním debaklu KDU-ČSL v roce 2010. Účast na konferenci stanice RT, která do zahraničí šíří ruský ohled například na konflikt na Ukrajině nebo v Sýrii, nebyl prvním případem, který ukázal jeho nadstandardní kontakty v postsovětských zemích.
V roce 2013 vyvolal kontroverze, když se jako pozorovatel účastnil prezidentských voleb v Ázerbájdžánu. O průběhu hlasování se pak vyjadřoval pochvalně v místních médiích, stejně jako o rok dřív v případě parlamentních voleb na Janukovyčově Ukrajině. Zvlášť v případě Ázerbájdžánu, kde vládne tuhý autoritativní režim a volební proces je považován za nesvobodný, za to byl ostře kritizován. Podle českých neziskových organizací tak pomáhal tamní režim legitimizovat.
