Praha - Sedm hodin ráno, tržnice v pražských Holešovicích. K branám se stahují desítky bezdomovců z celé Prahy. Ne kvůli tomu, aby žebrali. Chtějí práci. A holešovická tržnice jim tuto možnost dá - funguje totiž jako nelegální "pracovní burza".
"Zaměstnavatelé si tady mezi lidmi bez přístřeší vybírají levnou pomocnou sílu. Většinou chtějí dělníky na stavby,“ tvrdí ředitel pražské charitativní organizace Naděje Jan Kadlec. Jde většinou o práci jednorázovou - na jeden či několik dní. Odměna je spíš symbolická.
Podobně to funguje i v jiných odvětvích, ve kterých se bezdomovci uplatňují – sbírají odpadky, pěstují zeleninu nebo roznášejí letáky. Módní je podle Kadlece také najímat si bezdomovce na ostrahu objektů.
Polovina bezdomovců nepracuje legálně
I tady ale lidé pracují hlavně "načerno". Legálně si podle průzkumů, na kterých se kromě Naděje podílela také Armáda spásy a Charita ČR, vydělává jen asi polovina pracujících bezdomovců. To je zhruba 5 tisíc z 30 tisíc bezdomovců, kteří v Česku podle ministerstva práce a sociálních věcí žijí. Zbylých 5 tisíc lidí bez přístřeší vezme i přes varování sociálních pracovníků zavděk i brigádou bez smlouvy.
S tím pak ale souvisí výše odměny - peníze, které bezdomovci dostávají hlavně na ruku, nakonec nestačí ani na ubytování a základní životní potřeby. Asi 70 procent bezdomovců si podle Miroslava Bartáka z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vydělá měsíčně jen kolem 5 tisíc korun. Desetina z nich se dostane na plat kolem 7 tisíc. Jen kolem 4 procent bezdomovců pak dostane víc než 12 tisíc korun.
"Občas se proto dokonce stává, že tito lidé na pracovišti i nelegálně přespávají, aby si práci udrželi a mohli ušetřit nějaké peníze na živobytí a třeba i budoucí podnájem," přibližuje tvrdou realitu klientů Naděje Jan Kadlec.
Lidé navíc musejí - i přesto, že pracují - požádat o pomoc od státu. O nějakou sociální dávku si podle průzkumu neziskových organizací řeklo alespoň jednou v životě kolem 42 procent lidí bez domova. Osmdesát procent z nich bylo úspěšných a peníze dostalo. Celkem 17 procent bezdomovců navíc pobírá důchod, a to většinou invalidní.
Bezdomovectvím je ohroženo 100 tisíc Čechů
Počet lidí bez domova může podle odborníků stoupat. "Zatímco dnes v Česku žije přibližně 30 tisíc lidí bez střechy nad hlavou, do budoucna je bezdomovectvím ohroženo až 100 tisíc obyvatel,“ potvrzuje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek. Čísla jsou ale podle něj jen odbornými odhady. Kolik lidí žije na ulici, totiž podle něj nelze z oficiálních zdrojů zjistit.
Některé radnice už proto začaly bezdomovcům pomáhat. "Měl by to sice dělat stát, ten ale žádná jasná pravidla, jak těmto lidem pomoci, stanovena nemá," komentuje to Jiří Houdek - mluvčí Prahy 9, která se do řešení bezdomovecké otázky na svém území pustila.
Městská část se totiž rozhodla nabídnout bezdomovcům zdarma ubytování ve vysloužilých stavebních buňkách mimo obytné zóny – odměnou za to, že budou v této lokalitě uklízet. "Lidé tady mohou bydlet, pokud kolem pravidelně uklízejí, kácejí náletové dřeviny a hlídají, aby v lokalitě nevznikaly černé skládky," potvrzuje Houdek. Ve dvaceti buňkách podle něj žije celkem 40 lidí, spolupráce s nimi přitom bez problémů funguje.
Další bezdomovci podle něj našli útočiště v malých domcích v bývalé zahrádkářské kolonii. Radnice prý díky jejich práci ušetří za svoz odpadu, který do té doby stál kolem 300 tisíc korun ročně. Bezdomovci si zase konečně vyřešili bydlení. Pokud by si totiž měli unimobuňku sami zaplatit, vyšla by je na 10 tisíc korun - což by řada z nich finančně nezvládla.
Svůj projekt s názvem Nabídka práce pro osoby bez přístřeší zahájila i Praha 1. I tady lidé bez domova uklízejí ulice. Zaměřují se hlavně na turisticky frekventovaná místa. Za práci, kterou tak získají naprosto legálně, dostanou plat kolem padesáti korun na hodinu.
Na ulici končí většinou muži
Podle průzkumů se na ulici ocitají nejčastěji muži v produktivním věku – tvoří asi 80 procent všech bezdomovců. Z 97 procent jde o lidi svobodné nebo rozvedené, více než polovina z nich nemá vyšší než základní vzdělání.
"Mezi bezdomovci jsou ale také vysokoškoláci. Často jde o lidi, kteří získali vysokoškolské vzdělání v armádě, a to ještě před rokem 1989. Po roce 1989 ale armádu opustili a ztráta režimu v kombinaci s alkoholem je přivedla na ulici," popisuje některé příběhy Miroslav Barták z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
Většinu bezdomovců prý na ulici přivedla kombinace několika okolností - hlavně ztráta zaměstnání a rozvod. Asi třetina bezdomovců žije podle průzkumu na ulici méně než rok. Jen jedno procento bezdomovců prý nikdy v životě nepracovalo.
"Poměrně zajímavá je informace, že už před sametovou revolucí se za bezdomovce považovalo asi 6 procent lidí bez přístřeší," doplnil Miroslav Barták.
