Liberec - Dva týdny přemýšlel "chrastavský atentátník" o tom, jak vyjádřit svůj protest proti marasmu, v němž se česká společnost v posledních letech ocitla.
Za "zoufalý čin v zoufalé době", jak svoji nešťastně zvolenou formu protestu nazval, si potom od soudu odnesl půlroční trest s ročním odkladem za výtržnictví.
"Zabýval se jen svou vlastní osobou, nikoliv tím, co mohl způsobit také ostatním," kritizoval Vondroušův čin státní zástupce Ivan Bernátek.
Vondrouš však svůj čin hájil jako krok učiněný ve jménu strádajících, ačkoliv sám nakonec po vynesení rozsudku konstatoval, že by se takové činy - tedy provedené formou, kterou sám zvolil - neměly stávat.
Soud byl překvapivě rychlý a emoce na něm - pod dohledem televizních kamer a fotoaparátů - vyvolával zejména Vondroušův obhájce (a mimo jiné bývalý poslanec a senátor za ČSSD) Jiří Vyvadil, jenž Vondrouše hájil zadarmo, jak řekl sám obviněný.
"Nebyl to útok na prezidentský post, Václav Klaus je jedním z představitelů současné špatné doby," vypověděl během soudního procesu Vondrouš, kterému za střelbu airsoftovou pistolí na tehdejšího prezidenta Václava Klause hrozil až šestiletý trest.
"Mohl to být stejně tak Kalousek nebo někdo jiný. Nevěděl jsem, co Václav Klaus na prezidentském postu dělal," hájil se.
Zatímco policie, stejně jako nakonec také soudní senát, vyhodnotila Vondroušův čin jako výtržnictví (za což by mu podle trestního zákoníku hrozil až dvouletý trest), Bernátek čin původně překvalifikoval na násilí proti úřední osobě, za což by mu hrozil až trojnásobný trest.
Vondrouš před soudem několikrát zopakoval, že nebylo jeho cílem nikomu, včetně Klause, ublížit. Bývalému prezidentovi ostatně také poslal omluvný e-mail, jak vyplynulo z jednání.
Po příchodu před soudní síň číslo 15, kde se o Vondroušově dalším osudu rozhodovalo, se na první pohled zpočátku zdálo, jako by přelíčení začalo již přede dveřmi jednací síně. Vondroušův obhájce tam totiž před novináři zlehčoval čin svého klienta, zejména s odkazem na neškodnost použité airsoftové zbraně.
Svým vystupováním v soudní síni ostatně potom přiměl soudce Lukáše Korpase - který mimochodem dovolil přítomnost fotografů i televizních kamer v soudní síni - až ke slovnímu napomenutí a výzvě k dodržování jednacího řádu.
Ostatně otázka toho, zda byla airsoftová pistole zbraní, byla v průběhu procesu jednou z klíčových - soudce Korpas nakonec rozhodl, že o zbraň nešlo, vzhledem k tomu, že měla na "integritu Václava Klause" menší dopad než případný fyzický útok.
Zároveň však zdůraznil a odsoudil tento typ protestu.
"Je společensky nepřípustné, aby se v ulicích pohybovali lidé se zbraněmi, které jsou k nerozeznání od těch opravdových," uvedl.
"Nezáleží na tom, jestli ta zbraň byla pravá, nebo ne, důležité je, zda byla za takovou považována. Trest je páchán na té veřejnosti, na veřejném mínění," řekl po vyslovení rozsudku.
Od myšlenky k realizaci
Prvním, kdo před soudem vystoupil, byl pochopitelně obviněný Vondrouš, který během své řeči krátce popsal, co ho k činu vedlo a jak probíhaly přípravy na něj.
Podle svých slov se o Klausově návštěvě Chrastavy dozvěděl čtyři týdny před jejím konáním. Následující čas, přibližně dva týdny, poté strávil přemýšlením o tom, jak by veřejně demonstroval své postoje.
Taková "klukovina"
Nakonec ho nenapadl jiný lepší nápad než na tehdejšího prezidenta vystřelit kuličkovou pistolí.
"Objednal jsem si airsoftovou pistoli - airsoft hrál můj bratr, takže vím, že zbraň neubližuje, jen se nesmí mířit do obličeje," nechal se slyšet obviněný.
Nějaký čas následně strávil tréninkem střelby v místním lese - prý proto, aby nedošlo k tomu, že by "nebyl schopný trefit ani vrata od stodoly.
Samotné provedení celé akce potom naplánoval tak, aby ostraha neměla možnost zásahu proti němu a aby se nikomu nic nestalo - tedy ani samotnému Klausovi.
Inteligentní, ale afektovaný
Důkladné přípravě navzdory vstupoval Vondrouš do celé akce s obavami.
"Pro ochranku nebyla zbraň v tu chvíli rozpoznatelná. Měl jsem obavy z toho, že skončím v kaluži krve. Navíc jsem stál v davu sympatizantů a nevěděl jsem, jak zareagují," vypověděl.
V rámci důkazního řízení se četl také znalecký psychologický profil chrastavského útočníka - Vondrouš je na základě něj považován za impulzivní, afektovanou osobu, která není primárně agresivní, ale zato emočně nevyrovnaná, trpící vnitřním konfliktem a nejistotou.
Jeho intelekt hodnotí posudek jako lehce nadprůměrný. Vondrouš podle něj projevuje snahy jevit se ostatním v dobrém světle.
Jako by nic
Zpočátku byly reakce minimální - i podle dalších výpovědí si drtivá většina přítomných střelby nevšimla.
"Byli jsme v davu lidí, bylo to krásné, byla tam krásná atmosféra. Od prezidenta jsme byli vzdálení jen asi čtyřicet nebo padesát centimetrů, situace byla pohodová. Najednou mi přes rameno někdo začal střílet do prezidentova ramena. Byla jsem v šoku," popsala útok Alena Vydrová z Chrastavy.
"Hlavou mi běhaly myšlenky, nevěděla jsem, proč pan prezident neřve, nebo napadá. Otočila jsem se a na pana Vondrouše zakřičela ´ty hajzle, koukej mazat, než ti ubalím´," dodala před soudem.
Sedm kuliček, čtyři se strefily do Klause
Vondrouš sám potvrdil, že po střelbě - mělo jít o sedm výstřelů, přičemž Klause zasáhly čtyři z nich - došlo k několika slovním potyčkám a jeden z občanů Chrastavy - Jaroslav Musil - ho strčil, aby ho další z přítomných, Václav Krček, stáhl za ruku a nějakou dobu držel.
"Viděl jsem pistoli na střílení, slyšel jsem výstřely i to, jak Vondrouš řekl něco o rozprodání republiky. Potom jsem ho chytil za ruku. Nikdo to moc nezaznamenal. Sám Vondrouš z toho byl v šoku a vykolejený. Prezident Klaus koukal tak nějak zle, nevěřil svým očím," popisuje tehdejší situaci Musil, který na otevření strženého mostu přišel se svým vnukem.
Vondroušovi se prý později omluvil.
Exhejtman Eichler: Kauzu z toho udělala až média
"Až do okamžiku výstřelu jsem zbraň nezaznamenal," řekl další ze svědků, Václav Krček. Ten Klausovu reakci popsal jako "pohoršenou, ale zachovávající stoický klid".
Mezi svědky vystoupil i bývalý liberecký hejtman Stanislav Eichler (ČSSD), podle kterého udělala z celého případu kauzu až média. Klaus podle jeho slov pouze konstatoval selhání ochranky, nicméně pokračoval - beze změny chování - ve svém programu dále.
Liberecká primátorka Martina Rosenbergová byla z Vondroušova útoku vyděšená. "Vyděsila mě zejména chvíle, kdy pan Vondrouš ustoupil a kdy měl zbraň otočenou v úhlu, v němž mířil do obličeje malého chlapce," vypověděla.