Učňovské obory bývají tříleté, takže letošní absolventi zmeškali téměř polovinu odborného výcviku. Praktická výuka přitom tvoří polovinu veškerého studia, obvykle se střídá týden teorie v učebnách a týden výcviku v dílnách či praxe u zaměstnavatelů.
"Odborný výcvik, při kterém se mají žáci učit především manuální dovednosti, přes počítač učit nelze. Málokdo ze žáků má doma špičkově vybavenou dílnu nebo soustruh," upozorňuje například Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy na pražském Jarově, v níž se vzdělává 763 učňů.
Učitelé odborného výcviku posílají podle něj žákům nejrůznější videa, prezentace a manuály, což ale bývá spíše součástí odborných předmětů v rámci teoretické výuky. "On-line se prostě zedník postavit zeď nenaučí, instalatér usadit vanu a umyvadlo také ne, květinář-florista kytici neuváže," dodává.
Stejně to vidí i předseda Sdružení učňovských zařízení a ředitel Středního odborného učiliště v Praze Karel Dvořák. "Odborný výcvik bohužel neprobíhá, automechanika těžko naučím vyměňovat brzdové obložení distančně."
Jak říká ředitel Miloslav Janeček, moc možností jeho škola nemá. Žákům, kteří budou letos skládat závěrečné učňovské zkoušky, začali umožňovat povolené individuální konzultace. Jelikož se musí konat v režimu jeden žák na jednoho mistra, velký počet takto vyřídit nezvládnou. Zvažují proto posunout termín závěrečných učňovských zkoušek, tak aby mohli ještě alespoň v části letních prázdnin provádět odborný výcvik.
To jim umožňuje rozhodnutí ministerstva školství, které prodloužilo termín pro konání praktických zkoušek až do konce srpna. Praktická výuka tak může probíhat i o letních prázdninách. Během dvou měsíců však budou muset učňové dohnat to, co postupně zmeškali během tří pololetí. Ministerstvo také doporučuje, aby se školy ve druhém pololetí zaměřily pouze na předměty související se závěrečnou zkouškou a na praktické vyučování (až to podmínky umožní) a připravovaly tak žáky na ukončení vzdělávání.
Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro školství, vědu a výzkum Jiří Nantl (ODS) navrhuje zavést dodatečný program pro tyto učně po absolvování studia, například formou "on-job training". Výcvik by se tedy odehrával v rámci dotovaného pracovního místa ve spolupráci se školou, přičemž náklady by se mohly odepisovat z daní firmy. Absolvent by pak podstoupil ověřovací zkoušku.
Na praxi nemohou ani zahradníci
Jak popisuje Janeček, běžný odborný výcvik probíhá tak, že na jednoho mistra je v dílně v průměru jen šest až sedm žáků. "Navíc každý u svého pracovního stolu nebo stroje, takže s dostatečnými rozestupy," podotýká. Jelikož je přerušeno vyučování, praxi nemohou absolvovat ani zahradníci ve školní zahradě, ani přibližně stopadesátka těch, kteří mají uzavřenou smlouvu ve spolupracujících firmách. Jedinou možností tak zůstává sjednat pracovní poměr napřímo mezi konkrétním žákem a firmou. Toho využívá asi padesát žáků.
Jenže jak upozorňuje analytik vzdělávací politiky Karel Gargulák z organizace EDUin, mnohé podniky nemají zájem zaměstnávat mladé, kteří z epidemiologického hlediska mohou být rizikovými přenašeči. Některé firmy také ruší nebo omezují svá učňovská střediska, v nichž dříve zajišťovaly odborný výcvik. A zavřené jsou i internáty, takže učni ze vzdálených míst, kteří zde bydleli a pracovali nedaleko, mohou nyní těžko každý den složitě dojíždět.
"Pokládám za nepochopitelné, že současný stav s odborným výcvikem u učebních oborů nikoho nezajímá. Jsem přesvědčen, že odborný výcvik u závěrečných ročníků by měl mít stejnou prioritu jako výuka prvních a druhých tříd základních škol," říká Janeček.
V posledních ročnících učebních oborů je v Česku zhruba 20 tisíc žáků. Vzhledem ke střídání týdenní teorie a praxe by tak stoupl v celé republice počet žáků docházejících v určitý den do školy o přibližně 10 tisíc. "Nepřijde mi to jako nějaké velké bezpečnostní riziko," domnívá se.
Podle předsedy Sdružení učňovských zařízení Karla Dvořáka má úplné uzavření středního školství včetně učňovských oborů, kde se potkávají jen malé skupinky, význam snad jen v odlehčení městské hromadné dopravě, jiný smysl v tom nevidí.
Od těchto zákazů dává ruce pryč i ministerstvo školství a poukazuje na to, že jde o rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, které má nastavení epidemiologických opatření na starosti. "Vychází to z toho, že vláda krizovým opatřením zakazuje osobní přítomnost žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol na vzdělávání. Tím není umožněna ani praktická výuka, která je nedílnou součástí středního odborného vzdělávání a nelze ji realizovat jinou formou než prezenční," vysvětluje mluvčí resortu školství Aneta Lednová. Ministerstvo zdravotnictví na dotazy Aktuálně.cz, týkající se nemožnosti odborného výcviku, dosud neodpovědělo.
"Logika řady opatření není jasná. Je zřejmé, že vláda o tom přemýšlí hodně paušálně, nemyslí na zvláštnosti vzdělávacího systému," říká k tomu náměstek hejtmana Nantl.
Co s učni krachujících oborů?
Jak se nicméně oba citovaní ředitelé učilišť shodují, vzhledem k tomu, že na svých školách vychovávají zejména řemeslníky, strach o jejich budoucnost i přes současné nejisté ekonomické podmínky nemají. "Když nebude pokles v kvalitě vyučenců, tak o uplatnění absolventů nemám strach. Po dobrých řemeslnících je stále enormní poptávka," říká Dvořák.
Podobně to vidí i Janeček. "Vzhledem k obrovskému nedostatku řemeslníků a dalších vyučených pracovníků na trhu práce jsem přesvědčen, že i současní absolventi učebních oborů bez problému najdou uplatnění," míní.
Jenže pak tu je dle odhadů organizace EDUin kolem tří tisíc letošních absolventů v oborech gastronomie, hotelnictví a cestovní ruch - což je hned po strojařích druhá nejpočetnější skupina učňů. K tomu je třeba připočíst zhruba dva tisíce dalších absolventů z maturitních gastrooborů. Ti budou ze škol vycházet v době, kdy pandemie a lockdown položily tyto obory na lopatky a mnohé podniky byly nuceny zavřít. Ty, které přežívají, osekávají náklady a rozhodně nenabírají nové zaměstnance.
"Vzhledem k tomu, že jde o obory nejzasaženější současnou pandemií, z níž se tento sektor bude vzpamatovávat ještě hodně dlouho, jsou tito absolventi velmi ohroženou skupinou z pohledu zaměstnatelnosti," upozorňuje analytik Karel Gargulák. Podle něj by měly ministerstvo školství společně s ministerstvem práce a sociálních věcí již nyní začít připravovat programy podpory zaměstnání a dalšího profesního vzdělávání. Finance prý na to mají, minimálně z mimořádných evropských peněz.
Jak sdělila mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková, tato instituce má páky na to, jak zvládnout nezaměstnanost čerstvých absolventů. Těm totiž dlouhodobě věnují zvýšenou péči, neboť se jedná o skupinu s minimálními pracovními zkušenostmi, a tudíž obecně hůře zaměstnatelnou. Navíc v evidenci nezaměstnaných se již před pandemií velmi často objevovali absolventi oborů jako kuchař, číšník, hotelnictví, obchod či kadeřnice.
Absolventi škol na Úřadu práce
- Ke konci ledna evidoval Úřad práce ČR 13 360 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziročně o 3893 více. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,3 procenty. Zatímco v lednu 2020 bylo bez práce jen 6184 bývalých studentů, v prosinci 2020 to bylo již 10 509.
- V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), osobní a provozní služby (kadeřník), hotelnictví a obchod.
- Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především lékařských a technických fakult, studijních programů sociální péče, informační a komunikační technologie nebo vzdělávání a výchova.
- Zaměstnavatelé nabízeli absolventům prostřednictvím Úřadu práce ČR celkem 57 416 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky výrobků a zařízení, obsluhu pojízdných zařízení a strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru, kováře, nástrojáře, pomocníky ve výrobě, řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební výrobě nebo pracovníky informačních služeb.
Od roku 2015 běží například program spolufinancovaný Evropskou unií "Záruky pro mladé". Fungovat má do konce roku 2021 a Úřad práce ho nyní plánuje prodloužit až do října 2022. V tomto programu úřad pomáhá umisťovat mladé nezaměstnané na místa, která jim zaměstnavatelé pro tyto účely vytvoří. Získají za to nejen příspěvek na mzdové náklady, ale také mladé lidi - sice bez zkušeností, ale s potenciálem a možností zaučit si je přímo ve firmě pro své potřeby.
"V případě, že stávající kvalifikace absolventa neodpovídá požadavkům pracovního trhu, můžeme mu finančně přispět na rekvalifikační kurz," vypočítává dále Beránková. Již během první vlny pandemie pak Úřad práce reagoval na možnost rostoucí nezaměstnanosti a zvýšeného propouštění.
V červnu 2020 rozjel další projekt z evropských peněz, takzvaný Outplacement. Ten má pomoci zaměstnancům i zaměstnavatelům ustát koronavirovou krizi, ale také reagovat na změny na trhu práce. Jak mluvčí vysvětluje, zaměstnanci, kteří jsou ve výpovědní době nebo mají smlouvu na dobu určitou, mají díky němu šanci najít si nové místo ještě před koncem pracovního poměru. Ještě v průběhu výpovědní doby jim totiž Úřad práce pomůže najít nové zaměstnání, umožní případnou rekvalifikaci na nový obor a zaměstnavateli přispěje na nováčkovu mzdu.
Všechna tato opatření nicméně pouze hasí požár, který vzniká již mnohem dříve. Jeho ohniska lze podle náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Jiřího Nantla hledat ve špatně nastavené učňovské přípravě. "I za nejlepších okolností máme problémy se zajišťováním základní gramotnosti učňů. Pandemie k tomu přidala, že u jednoho až několika ročníků navíc vlastně není prostor pro samotnou odbornou přípravu," říká.
Dlouhodobě by dle jeho slov bylo lepší přemýšlet o modelu, který se používá ve středoevropských zemích se silnou tradicí učňovských oborů, tedy v Rakousku a Německu. Tam učni chodí na všeobecně vzdělávací střední školu a k tomu mají formou odborného vedení a praxe zajištěnou přípravu k danému povolání. "I řemeslník se musí domluvit se svými klienty a mít například matematické dovednosti k vedení vlastního podnikání," uzavírá Nantl.
