Praha - Ministerstvo životního prostředí se chystá spustit milionový byznys s nízkoemisními kotli.
Aby se mu podařilo vyčistit vzduch především v menších obcích, kde staré a neekologické vytápění zamořuje okolí škodlivinami včetně karcinogenních látek, zařadilo do nového zákona o ochraně ovzduší pasáž, podle níž se do deseti let bude moci topit jen v kotlích s třetí, nejpřísnější emisní třídou.
Až stovky tisíc domácností si tak do roku 2022 budou muset pořídit za desítky tisíc korun nový, ekologicky šetrnější kotel. Výrobcům a prodejcům se tak otevírá šance na dobrý, dlouhodobý obchod.
Ministr Tomáš Chalupa by navíc chtěl ve Státním fondu životního prostředí zřídit speciální dotační program, z něhož by se domácnostem přispívalo na výměnu kotlů, které jsou mnohdy za hranicí své životnosti, a lidé v nich spalují nekvalitní uhlí a další nevhodné palivo včetně odpadků.
Prodejci jsou obezřetní
Významní čeští výrobci a prodejci tepelné techniky, které oslovilo Aktuálně.cz, se zatím na možnost zvýšení svých obchodních aktivit dívají střízlivě a opatrně. Chtějí spíše počkat, jak se zákon, který zatím schválila sněmovna a teď o něm bude rozhodovat Senát, uplatní v praxi.
"Teoreticky nám to samozřejmě může pomoci, budeme rádi. Ale prakticky se to teprve uvidí," řekl Aktuálně.cz Jaroslav Salava, generální ředitel společnosti ENBRA, která ve svých šesti pobočkách po celé zemi prodává různé typu kotlů včetně solárních systémů nebo tepelných čerpadel.
Obezřetný je i Daniel Coufal, šéf olomoucké společnosti GAS-TM, která prodává varnou a tepelnou techniku. "Neočekávám nějaký boom na trhu. Myslím, že se zvýší objem peněz, ale nikoli objem zakázek," odhaduje Coufal.
Kriticky se na nový zákon o ochraně ovzduší dívá rodinná firma ATMOS, jeden z největších výrobců tepelné techniky v Evropě. Vedení společnosti soudí, že pro ně nebude mít zákon žádný komerční efekt.
"V dohledné době nemá zákon reálný dopad," tvrdí spolumajitel Petr Cankař. "A deset let je taková doba, že se ještě dvakrát změní."
Opatrný člen NERVu
Opatrně se k dopadu zákona vyjadřuje i ekonom Miroslav Zámečník, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Pro hospodářství to podle něho nebude mít výrazný efekt.
V Česku je poměrně hodně výrobců kvalitních kotlů pro rodinné domy. Zámečník ovšem upozorňuje, že místo, aby je výrobci vyváželi, zůstanou kotle v českých domácnostech. Kvůli zvýšené poptávce se naopak může víc kotlů dovážet, takže v součtu může být nakonec ekonomický efekt spíše negativní.
Podle Zámečníka je dalším problémem i to, že si mnohé domácnosti nemohou nový kotel dovolit, i kdyby jim stát část investice zaplatil. Tyto domácnosti navíc budou chtít i nadále topit levným, tedy nekvalitním (neekologickým) palivem.
Zelená úsporám pomohla v krizi
Zámečník upozorňoval na rizika s výměnou kotlů už při přípravě programu Zelená úsporám, který mířil právě i na vytápění domácností.
Pro ekonomiku bylo podle Zámečníka mnohem výhodnější zateplování domů, které v době krize přispělo k udržení či vzniku 19 tisíc pracovních příležitostí. Peníze navíc směřovaly do lokálních stavebních firem po celé republice.
