Praha - Čtvrtého února odpoledne. Na ministerstvo zahraničí přijela suita z čínské ambasády v čele s velvyslankyní Ma Keqing. Spolu s ní na "neodkladnou schůzku" dorazili i její zástupce a vedoucí politické sekce ambasády. Důvod je jediný - čínskou stranu rozčílila cesta pěti českých poslanců na Tchaj-wan.
"Pro čínskou stranu je nepřijatelné, aby (…) existovalo více pojetí zahraniční politiky ČR, a to jak na úrovni prezidenta republiky, tak i Parlamentu ČR, vlády ČR či nevládních organizací. Všechny tyto instituce, včetně parlamentu, musejí respektovat politiku jedné Číny," čílila se diplomatka podle záznamu, jejž minulý týden zpracoval příslušný odbor Černínského paláce a jehož kopii má deník Aktuálně.cz k dispozici.
Ředitel odboru Asie Marek Libřický nicméně na její výtky reagoval vysvětlením, že v demokratické zemi, jakou je Česko, jsou poslanci nezávislí. Moc výkonná jim podle něho může pouze radit. "Těmito radami a doporučeními se mohou, ale nemusejí řídit," stojí v resumé.
U velvyslankyně však narazil na nepochopení, dokonce jej údajně "školila" v tom, jak má vláda postavit zákonodárce do latě. "Velvyslankyně Ma zdůraznila, že výkonná moc musí silněji na zákonodárnou moc apelovat, aby politiku jedné Číny dodržovala," popisuje Libřický suchým úřednickým jazykem poměrně razantní odpověď čínské ambasadorky.
Mluvčí ministerstva Michaela Lagronová přesto ujišťuje, že Česko nadále politiku jedné Číny zastává. "Autonomní kontakty zástupců Parlamentu ČR s Tchaj-wanem, které podporují pragmatickou spolupráci v ekonomice, školství nebo kultuře, jsou dlouholeté a nejsou novým prvkem," zareagovala na dotaz Aktuálně.cz.
Přestože cestu schválil předseda Sněmovny Jan Hamáček a věděl o ní i organizační výbor, nestála Poslaneckou sněmovnu ani korunu. Pozvánka totiž dorazila z Tchaj-peje místopředsedovi Sněmovny Petru Gazdíkovi. Kromě něj byl v delegaci i předseda neoficiální skupiny přátel Tchaj-wanu Marek Benda, šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura a poslanci Jiří Junek a Jiří Koskuba.
Něco jste podepsali, připomněla velvyslankyně
Ma Keqing se odvolávala na tiskové prohlášení z jara loňského roku. "Česko-čínské vztahy jsou v novém počátečním bodě rozvoje vztahů, a proto není možné opakovat nepříjemnosti, ke kterým docházelo před rokem 2014," varovala.
Narážela na text, jejž ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) podepsal na konci dubna při oficiální návštěvě Číny. Potvrdil, že Česká republika respektuje územní celistvost Číny.
Řeč sice byla primárně o Tibetu, Peking si ovšem dlouhodobě nárokuje i Tchaj-wan, ostrovní stát proto nemá oficiální diplomatické styky s většinou zemí.
Zaorálkův krok okamžitě vyvolal tvrdou kritiku z řad opozice. Ta šéfovi diplomacie a vládě vyčítala, že vyměnili lidská práva za ekonomické vztahy. "Jsou lidé, (...) kteří opustí cestu ctnosti a položí se za peníze. Bohužel to je teď česká vláda," rýpl si do Sobotkova kabinetu exministr Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Nelibost v Česku vzbudila i státní návštěva Miloše Zemana v "zemi středu" na konci loňského října. Hlava státu v rozhovoru pro tamější televizi CCTV prohlásila, že nepřijela vyučovat tržní ekonomiku nebo lidská práva. "My se naopak snažíme učit a já jsem v Číně, abych se učil, jak zvyšovat ekonomický růst a sociální stabilitu," řekl.
Později svůj výrok mírnil, dokonce ho označil za chybu. Podle něj je nesmysl, aby Česko přejímalo čínské zkušenosti, mělo by je však studovat, aby rozumělo čínským partnerům.
