Praha – Premiérovi Bohuslavu Sobotkovi došla trpělivost s výroky prezidenta Miloše Zemana. Nelíbí se mu, že hlava státu v zahraniční politice zastává jiné a mnohdy opačné názory, než jaké prosazuje česká vláda.
Sobotka se proto se Zemanem ve středu vpodvečer sejde, aby si spolu vše vyříkali. Podle premiéra by prezident měl svá veřejná vystoupení nejdříve probírat s vládou a všichni vystupovat jednotně.
"Prezident by měl některé své postoje a výroky konzultovat. Já mám jako předseda vlády velký zájem, abychom sladili komunikaci ústavních činitelů,“ vzkázal Zemanovi Sobotka z nedávné návštěvy Spojených států.
Komunikaci prezidenta v posledních několika týdnech označil Sobotka jako "ne úplně šťastnou“. Na středečním setkání se chce s prezidentem dohodnout na vystupování v zahraničněpolitických otázkách v příštím roce.
Zeman je ovšem přesvědčen, že jeho vyjadřování není s politikou vlády v rozporu. Schůzku se Sobotkou vnímá jen jako další z řady setkání, která se od jmenování vlády konají pravidelně.
"Sám pan premiér v Poslanecké sněmovně hovořil o tom, že zahraniční politika vlády a prezidenta je v souladu,“ vzkázal Zeman po svém mluvčím Jiřím Ovčáčkovi.
Deník Aktuálně.cz shrnul tři zásadní body, o kterých se ve středu bude na Hradě mluvit.
1. Občanská válka, chřipka, finlandizace
Zeman několikrát zaskočil vládu svými výroky na adresu ukrajinské krize. Na podzim například prohlásil, že věří ruskému ministrovi zahraničí, když tvrdí, že na Ukrajině nejsou žádní ruští vojáci. To podle Zemana dokazuje, že jde pouze o občanskou válku, a v takovém případě nemá smysl posílat do země ekonomickou pomoc.
Na ruské konferenci na řeckém ostrově Rhodos, kterou pořádal šéf ruských železnic a Putinův blízký přítel Vladimir Jakunin, Zeman zase mluvil o ukrajinské krizi jako o chřipce. V zatím posledním kontroverzním výroku Zeman o Ukrajině prohlásil, že by měla být "finlandizována“. Termín přitom odkazuje na situaci v poválečném Finsku, které si mohlo zachovat demokratický status i díky odstoupení části území Rusku.
Zemanovy výroky ve druhé polovině listopadu vyprovokovaly ukrajinské ministerstvo zahraničí, které si předvolalo českého velvyslance Ivana Počucha k vysvětlení. "Při besedě bylo tlumočeno stanovisko Ukrajiny ohledně nepřijatelnosti posledních výroků českého prezidenta Miloše Zemana, které se týkají hodnocení situace na Ukrajině. Bylo zdůrazněno, že podobná prohlášení neodpovídají duchu tradičně přátelských ukrajinsko-českých vztahů,“ citovala prohlášení tisková agentura Unian.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek uvedl, že reakci ukrajinské strany nebere na lehkou váhu a situaci hodlá s prezidentem osobně řešit.
2. Protiruské sankce
Zeman se s vládou neshodne ani na hodnocení protiruských sankcích. Zatímco prezident při každé příležitosti vystupuje proti sankcím a označuje je za neefektivní, vládní postoj je přesně opačný.
"Jsem přesvědčen, že sankce se ukázaly účinné a silné. Rusko čelí vážnému zpomalení své ekonomiky, je odříznuto od finančního trhu a chápe, kam povede další pokračování. Dohody s Čínou nejsou pro Rusko vůbec tak výhodné, jak tvrdí. Tlak na Rusko funguje a jde o to, abychom v něm vytrvali,“ prohlásil Zaorálek.
Zemanův mluvčí ovšem upozorňuje, že ještě v září se vláda k sankcím stavěla jinak. Sobotka se tehdy vyjadřoval podobně jako Zeman – připustil sice ekonomický dopad sankcí na ruskou ekonomiku, zpochybnil ale jejich vliv na politické chování Putina. "Otázka tedy spíše zní, proč tak náhle pan premiér přispěchal s kritickými slovy,“ dodal Ovčáček.
3. Lidská práva
Situaci české vlády zkomplikovalo také Zemanovo vystoupení při říjnové návštěvě Číny. "Neučíme vás tržní ekonomiku ani lidská práva, naopak se od vás chceme učit,“ pronesl Zeman s tím, že se chce u komunistických funkcionářů inspirovat, "jak stabilizovat společnost“.
Důraz na dodržování lidských práv byl přitom vždy jedním z hlavních akcentů české zahraniční politiky a při návštěvách Číny ho státníci vždy zmiňovali. Zaorálek v reakci na Zemanovy výroky uvedl, že Česká republika navzdory prezidentovi určitě od důrazu na lidská práva neustupuje.
Protichůdné výroky českých vrcholných představitelů v oblasti lidských práv nezůstaly bez povšimnutí v zahraničí. Podle analytiků zneklidnily především Američany. Týdeník Respekt získal dokument ze schůzky amerického náměstka ministra zahraničí USA Richarda Stengela se Sobotkovým zahraničněpolitickým tajemníkem Tomášem Prouzou, ve kterém Stengel vyjadřuje znepokojení nad posunem priorit zdejší zahraniční politiky.
Vše se navíc odehrálo těsně před oficiální návštěvou premiéra ve Spojených státech, na které byla mimo jiné odhalena Havlova busta v Kongresu. Právě z této návštěvy pak Sobotka vzkázal, že pro Česko musí otázka lidských práv zůstat prioritou zahraniční politiky.
Opoziční poslanci už kvůli protichůdnému vystupování vrcholných představitelů země interpelovali premiéra a žádají zařazení tohoto tématu na jednání Sněmovny. Část poslanců navíc kvůli Zemanovu vystupování navrhla seškrtat hradní rozpočet na zahraniční cesty o 1,5 milionu korun. Hlasování o rozpočtu je na programu právě ve středu.
