reklama
 
 

Češi jsou na špici Evropy v užívání marihuany a extáze

AKTUALIZOVÁNO 4. 6. 2015
Čeští studenti pak statistiku s marihuanou zcela vedou: čtyřicet procent z nich s ní má zkušenost.

Lisabon - Češi patří k jedněm z největších uživatelů marihuany a extáze v Evropě. Čeští studenti pak statistiku s marihuanou zcela vedou, kdy čtyřicet procent z nich má s touto drogou zkušenost.

Vyplývá to ze zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

V České republice je problematický také pervitin, jehož užívání v posledních letech výrazně roste. Z Česka se pervitin šíří do Německa a do Rakouska.

Dvojnásobek průměru

Čeští uživatelé marihuany evropské žebříčky tradičně vedou. Zatímco v rámci kategorie dospělých, kdy tuto drogu během života okusilo 22,8 procenta lidí, je Česká republika lehce pod unijním průměrem (23,3 procenta), ve skupině mladí dospělí ve věku 15 až 34 let je takřka na dvojnásobku průměru EU.

Před Českem se v poslední jmenované kategorii umístila již jen Francie, její náskok činí půl procentního bodu.

Z francouzských studentů (15 až 16 let) má s marihuanou zkušenosti 39 procent, což je tři procentní body za jejich českými protějšky. Žádná jiná unijní země nevykazuje takové rozšíření konopí mezi studenty.

Nejvíce se k těmto hodnotám přiblížilo Španělsko, kde marihuanu užil takřka každý třetí student. Ze zemí EU mají nejmenší zkušenosti s marihuanou studenti ve Švédsku, zkusila ji čtyři procenta.

Nejrozšířenější droga

Marihuana patří v Evropě k nejrozšířenějším drogám, alespoň jednou ji vyzkoušelo 75,1 milionu dospělých Evropanů. Před dvěma lety statistiky udávaly číslo o dva miliony vyšší.

Její popularita mezi mladými lidmi nově vzrůstá v severských zemích a také v Bulharsku, naopak v tradičních baštách, jako jsou Británie, Španělsko a Německo, v posledních letech výrazně poklesla.

Celkem nějakou nelegální drogu ve svém životě vyzkoušela téměř čtvrtina dospělých Evropanů, což odpovídá 80 milionům dospělých lidí. Ze zakázaných stimulantů je v Evropě nejrozšířenější kokain, který alespoň jednou vyzkoušelo 14,9 milionu dospělých.

"Mnoho uživatelů kokainu tuto drogu užívá rekreačně, nejčastěji o víkendech a svátcích či dovolených. Údaje z analýzy odpadních vod provedené v rámci studie v řadě evropských měst z roku 2014 potvrzují rozdíly v užívání s ohledem na den v týdnu," uvádí zpráva EMCDDA.

Největší stopy po kokainu našli odborníci ze vzorků odebraných o víkendu, což potvrzuje teorii rekreační aplikace.

Kokain je v Česku pod průměrem

V rámci užívání kokainu v EU je Česko výrazně pod průměrem, za poslední rok tuto drogu v kategorii mladí dospělí užilo 0,3 procenta Čechů, unijní průměr je přitom 1,9 procenta.

Opačná je ale situace s extází. Mladí Češi jsou s jejím užíváním na vrcholu statistik, v posledním roce si ji aplikovala tři procenta z nich. Unijní průměr je 1,4 procenta. Stejné hodnoty v kategorii mladých dospělých vykazuje Británie a také Nizozemsko.

Vedle extáze má Česko problémy také s pervitinem (metamfetamin). Zatímco v Evropě byl vždy rozšířenější amfetamin, v Česku to byl z historických důvodů pervitin, který se v zemi nelegálně vyrábí od 70. let. Statistiky z roku 2013 uváděly problémové užívání této drogy u 0,48 procenta dospělých Čechů.

Vyváží se do Německa

V poslední době se zejména kvůli nízké ceně pervitin rozšiřuje z Česka do Německa a Rakouska. Nově se podle EMCDDA pervitin objevuje i v Řecku či na Kypru a také v Lotyšsku a v Norsku.

"V ČR se vyrábí kolem sedmi tun pervitinu ročně, z toho téměř tuna se vyveze do Německa," řekl vedoucí českého Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

"Německo mnohem dřív než ČR integrovalo politiky v oblasti závislosti a tamní vláda vyčlenila prostředky na strategii, prevenci a léčbu, zatímco v Česku je tato oblast dlouhodobě podfinancovaná," doplnil český národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Roste počet lidí s HIV

S nitrožilním užíváním drog souvisí i šíření infekcí, jako je hepatitida typu C. Některé země, především Řecko a pobaltské republiky, se potýkají s vyššími počty narkomanů nakažených virem HIV.

Dostupné údaje z roku 2013 ale ukazují, že šíření nákazy se oproti předchozím letům zastavilo a klesá. Česko výrazné potíže s HIV mezi narkomany nemá, svou roli na tom podle všeho má i program výměny injekčních stříkaček.

Rozdáno jich v Česku bylo takřka 6,2 milionu, víc jich v Evropě rozdělila jen Británie, její statistiky vycházejí ale ze starších dat z let 2013 a 2012.

Peněz na léčbu a prevenci ubývá

Přestože podle protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila počty závislých rostou, peněz na prevenci a léčbu ubývá a je také málo kontaktních center.

"Záchytných kontaktních center by určitě mělo být víc a měla by mít možnost s těmi lidmi víc pracovat," zdůraznil.

Připomněl, že ještě v minulém desetiletí centra mohla také s klienty pracovat. Podle Vobořilova odhadu z těchto center ubylo zhruba 30 procent pracovníků, kteří pomáhali například s s hledáním zaměstnání či vyřizováním občanského průkazu.

"V tuto chvíli je péče zúžena jen na to nejzákladnější - klienti se dozvědí, že mají možnost jít se někam léčit, dostanou jehly a stříkačky a informaci o rizikovém chování, na víc čas není," upozornil.

Dříve přicházelo zhruba stejně nových klientů, jako jich už abstinujících odcházelo.

Nyní sice vyhledávají centrum klienti stále mladší, průměrný věk se ale zvyšuje, protože ti dosavadní neodcházejí. Dál berou drogy a do běžného života se jich zařadí méně.

Síť kontaktních center

Vobořil začal z pověření předsedy vlády vyjednávat se zdravotními pojišťovnami o úhradě kódů pro odborníky na léčení závislostí, adiktology. Pokud by pojišťovny začaly uzavírat smlouvy s adiktologickými ambulancemi, doplnila by se postupně síť kontaktních center, aby odbornou pomoc našli lidé závislí v každém okrese.

"Stačí nám 100 milionů korun maximálně ze zdravotního pojištění do celé sítě péče," řekl Vobořil. Bylo by to podle něj levnější než dosavadní roztříštěná péče ve zdravotnických zařízeních.

K tomu by se ze státního rozpočtu na komplexní síť péče mělo podle něj přidat na nezdravotnické služby 400 milionů korun.

Teď na to má úřad vlády 95 milionů, dalších zhruba 90 milionů dává na sociální služby pro lidi závislé ministerstvo práce a sociálních věcí, 15 milionů ministerstvo zdravotnictví, něco i kraje.

autor: ČTK | 4. 6. 2015

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama