Brno - Uchovávání dat z mobilních telefonů lidí je protiústavní a porušuje práva občanů České republiky.
Ústavní soud tak zrušil zákon, který uchovávání dat umožňoval. Soudci označili zákon za významný a nepřiměřený zásah do soukromí, který se týká obrovského množství lidí.
Z těchto dat lze totiž sestavit detailní informace o společenské nebo politické příslušnosti a získat údaje i o osobních zálibách, sklonech nebo slabostech jednotlivých lidí.
"Z uvedených údajů lze až s 90% jistotou například odvodit, s kým, jak často a dokonce v jakých hodinách se daný jednotlivec stýká, kdo jsou jeho nejbližší známí, kamarádi či kolegové z práce anebo jaké aktivity a v jakých hodinách provozuje," je uvedeno ve verdiktu Ústavního soudu.
Zločinnost se nesnižuje
"Takto vymezená právní úprava umožňující masivní zásah do základních práv nesplňuje požadavky kladené na určitost a jasnost z pohledu právního státu," rozhodli soudci.
Soudci jednomyslně také rozhodli, že zákon dostatečně nezaručuje obranu proti zneužití dat. A to je v dnešní době velmi zásadní problém. "Každou minutou jsou zaznamenávány, shromažďovány a fakticky zpřístupněny tisíce, ba miliony dat, údajů a informací, které zasahují i do soukromé (osobnostní) sféry každého jednotlivce, ačkoliv on sám do ní vědomě nikoho vpustit nechtěl," uvedli soudci.
Podle soudců je plošné uchovávání údajů téměř o veškeré elektronické komunikaci nepřiměřeným zásahem do soukromí lidí. A hlavní cíl, kterým má být boj se zločinem a proti terorismu, stejně neplní. Podle ústavních soudců totiž zločinci využívají anonymní předplacené SIM karty a statistiky z Česka a Německa ukazují, že nařízení nemělo na zločinnost žádný vliv.
Stížnost poslali poslanci
Soudci také pochybují nad tím, zda je žádoucí, aby soukromé firmy (mobilní operátoři a poskytovatelé připojení k internetu) měly tak rozsáhlé informace o svých klinetech k dizpozici.
Stížnost před rokem podalo 51 poslanců zastoupených Markem Bendou (ODS). Podle poslanců zasahuje příliš snadné sledování, uchovávání a využívání údajů o telefonní a internetové komunikaci do soukromí lidí.
Podle politiků zákon porušuje základní práva na ochranu soukromého a rodinného života, ochranu před neoprávněným shromažďováním osobních údajů a ochranu listovního tajemství.
Z výpisů je možné sledovat stopy elektronických aktivit člověka a podrobnosti o tom, kdo, kdy a s kým komunikoval.
Kdo s kým volal
Telefonní operátoři a poskytovatelé internetu podle zákona musejí nejméně půl roku uchovávat údaje o veškeré telefonní a faxové komunikaci včetně času a čísel volajícího a volaného, dále údaje o textových zprávách, e-mailové komunikaci, návštěvách webových stránek a využívání některých internetových služeb. Po roce musejí firmy údaje zlikvidovat.
Zákon měl původně sloužit především pro boj s terorismem. Benda ale před časem řekl, že se z normy od roku 2005 stala rutinní pomůcka policejní práce. Vyšetřovatelé podle něj o údaje žádají zcela automaticky, a to i v banálních případech.
V Německu už ústavní soudci loni počátkem března nařídili okamžitou likvidaci všech osobních údajů uchovávaných na jejím základě. Podle německých soudců musí být kontrola zacházení s údaji přísnější. Podobný nález předtím vynesl také rumunský Ústavní soud.
