Praha - Pronajmout byt za nízký nájem seniorovi nebo matce samoživitelce? Soukromí majitelé nebudou proti, říká předseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Tomislav Šimeček. U problémovějších nájemníků už si to však dovede představit jen stěží. Podle něj by této skupině lidí měly pomoci obce a charitativní organizace.
S byty soukromých pronajímatelů počítá vládní koncepce, na jejímž základě vznikne zákon o sociálním bydlení. Ten by měl platit od roku 2017 a jeho cílem je zajistit byty lidem, kteří by jinak na důstojné bydlení nedosáhli. Klíčovou roli mají hrát obce.
Ty budou mít podle aktuálního návrhu povinnost vyčlenit celých pět procent ze všech bytů na svém území pro chudé. Protože se však města v minulých letech v privatizacích bytů masivně zbavovala, budou muset sociální byty shánět u soukromníků.
Sociální bydlení
- Podle vládní koncepce se sociálním bydlením rozumí byty v obecních stavbách nebo v domech soukromníků či neziskovek, se kterými obec uzavře smlouvu o zajištění sociálního bydlení.
- Byty by se neměly nijak lišit od běžného bydlení. Smlouva s nájemníky se bude uzavírat na dobu dvou let s možností prodloužení pro případ, že se jejich finanční situace výrazně nezlepší.
- Nájemné, které budou obyvatelé bytu platit primárně ze sociálních dávek, bude mít pevnou hranici. V případě soukromých vlastníků se nájem nebude lišit od cen v místě obvyklých.
- Sociální byty jsou určené lidem bez bydlení nebo těm, kteří za něj vydají víc než 40 procent příjmu. Koncepce cílí na seniory, zdravotně postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí nebo děti opouštějící dětské domovy.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová nepochybuje o tom, že soukromí majitelé koncepci sociálního bydlení vítají a chtějí se zapojit. "Soukromníci chtějí, protože mají prázdné byty," řekla ministryně Aktuálně.cz.
Podle Šimečka to ale tak jednoduché nebude. "Využití těchto bytů pro bydlení slušných nájemníků je rozhodně věc, která nás zajímá. Nezbytnou podmínkou pro to je, že při určování, kdo v těch bytech bude bydlet, musí být pronajímatel tím, kdo o tom bude spolurozhodovat. Pokud tam obec bude chtít nastěhovat někoho, kdo má plný trestní rejstřík zápisů, tak to zřejmě nebude použitelné," říká.
Poslední verze koncepce je pro Šimečka nepřijatelná. Vadí mu například to, že materiál nerozlišuje, kdo do bytové nouze spadl shodou nešťastných okolností a kdo si za ni může sám. "Ten materiál se pokouší lidi, kteří jsou dneska na ulicích, nepracují nebo jsou v ubytovnách, schovat do nějakých bytů, kde se zamknou a nebude je vidět. Ale počty těchto lidí, kteří se nebudou živit prací, dále porostou," myslí si předseda OSMD.
Důvodem, proč se soukromníci budou muset do sociálního bydlení zapojit, je, že obce nemají dostatek vlastních bytů. Ministerstvo sociálních věcí však upozorňuje, že pětiprocentní kvóta se ještě může změnit.
Podle Šimečka už statisíce soukromníků své byty potřebným lidem za snížené nájemné pronajímají. "Ale vždycky se pronajímatel kouká na to, jestli ten člověk je v nouzi zaviněně nebo nezaviněně. Pokud je to slušný člověk, který je třeba starý, invalidní, má vyšší nároky na životní potřeby, než je schopen pokrýt z penze, tak spousta pronajímatelů je ochotna takovým lidem stanovit výrazně nižší nájemné," vysvětluje Šimeček.
U problémových nájemníků je to však podle něho nepředstavitelné. Záruky ze strany obce by musely být hodně velké, aby soukromníci takové lidi ubytovali. "S největší pravděpodobností obce budou muset, pokud budou chtít těm lidem pomoct, využít charitativní organizace, zejména církevní, které mají zkušenosti s takovými lidmi," dodává Šimeček.
S tím souhlasí i ministryně Marksová, podle které je konkrétní podoba záruk pro soukromníky otázkou dalších diskusí. Ministryně upozorňuje, že skupina obyvatel, kteří si budou moci o sociální bydlení žádat, je velmi široká.
Do množiny těch, u nichž se problémy neočekávají, řadí seniory nebo matky samoživitelky. "Pak jsou skupiny, kde se počítá s tím, že bydlení bude automaticky provázet nějaká sociální služba. Tam můžeme asi očekávat, že půjde spíše o byty neziskových organizací, církví nebo o byty obecní," říká Marksová.
Důvodem, proč si dnes majitel důkladně rozmyslí, jestli byt nechá prázdný, nebo ho pronajme sociálně slabým, je podle realitního makléře ze společnosti ReMax Pavla Hassmana to, že ochrana nájemníka je v Česku velmi silná.
"Vystěhování neplatičů je složité a majitel riskuje nejen ušlý zisk, ale může se setkat s tím, že mu nájemníci byt postupně zdemolují. Osobně pronajímám dva byty v sociální lokalitě a mám bohužel i zkušenosti s tím, že domoci se práv jako majitel bytu je přinejmenším složité," říká. Bez silných garancí, jejichž podoba je zatím ale velmi nejasná, to tedy nepůjde.
"Pokud by majitelé nemovitostí získali nějakou formu garance, která by odpovídala místně příslušnému nájmu, pak by zřejmě investoři projevili větší ochotu pronajímat byty i pro tyto účely, nebo by to dokonce přilákalo další investory na tento specifický trh," dodává Hassman.
