reklama
 
 

Každý sedmý byt je prázdný, ale chudí draze platí ubytovny

16. 3. 2015
Autoři vládní koncepce vymýšlejí, jak byty poskytnout sociálně slabým. Odborník spočítal, že k dispozici by mohlo být až 140 tisíc bytů.

Praha - Na ubytovně v brněnských Židenicích se na 25 metrech čtverečních tísní rodiny za 12 tisíc korun měsíčně. Další tisíce platí za energie. Na výběr nemají, stížnosti se jim také nevyplatí. "Známe případy, kdy majitel vyhodil rodinu s dětmi, když popisovala jednání a kvalitu ubytování," vypráví Jan Milota, ředitel Platformy pro sociální bydlení.

V Česku je přitom podle sčítání lidí, domů a bytů v roce 2011 celkem 651 937 neobydlených bytů, prázdný je tedy zhruba každý sedmý. Většina z nich však na trh nikdy nevstoupí, a už vůbec ne na ten s nabídkami sociálního bydlení.

Roman Matoušek z vládní Agentury pro sociální začleňování se pokusil odhadnout, kolik neobydlených bytů by se v budoucnu dalo k sociálnímu bydlení využít. Odečetl podstatnou část bytů, které slouží k rekreaci nebo jsou prázdné, jen dokud si nenajdou nového majitele či nájemníka.

Potom vyloučil nákladnější byty v rodinných domech a také v místech, kde by k  bydlení pro chudé chyběly potřebné sociální služby. Dostal se k číslu 140 tisíc bytů. Dvacet tisíc z nich vlastní stát a obce, důvod neobydlenosti se ale dá zjistit jen u tisícovky z nich.

Matouškova analýza má pomoci při vytváření koncepce sociálního bydlení, podle níž by stát musel zajistit bydlení domácnostem, které to nedokážou samy. Hlavní roli by v tom měly hrát jednotlivé obce.

"Systém dostupného a důstojného bydlení je klíčem k řešení řady dalších sociálních problémů, které dnešní domácnosti řeší, jedná se například o dluhovou past, slučování rodin, ale i odstraňování sociálně vyloučených lokalit a mnoho dalších," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD).

"Podle návrhu koncepce dostupného bydlení bude na obci, jestli těmto domácnostem zajistí bydlení ve vlastním bytovém fondu a využije třeba ten, který je teď neobydlený, nebo bydlení zajistí tím, že si ho třeba pronajme od soukromých vlastníků," vysvětluje Matoušek. Možností by podle něj mohla být i dohoda více obcí, v rámci níž by obec s více byty poskytla střechu nad hlavou lidem ze sousední vesnice.

"Cílovou skupinou koncepce jsou hlavně senioři, osoby se zdravotním postižením, samoživitelky, mladiství, kteří vyšli z dětských domovů, lidé, kteří jsou v současné době nuceni žít na ubytovnách, ale také lidé v sociálně vyloučených lokalitách nebo lidé úplně bez domova,“ vysvětlila náměstkyně Marksové Zuzana Jentschke Stőcklová, podle níž je ztrátou bydlení v Česku ohroženo půl milionu lidí.

Milotova platforma odhaduje, že lidí v bytové nouzi je v Česku asi sto tisíc. "Víme, že například v podmínkách naprosto nevhodných ubytoven vyrůstá nyní cca 5500 dětí. To je počet, který máme potenciál řešit téměř okamžitě, a rovněž se domnívám, že se jedná o prioritní skupinu," říká Milota.

Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí si v roce 2013 pro příspěvek na bydlení chodilo každý měsíc v průměru přes 190 tisíc lidí, dalších 65 tisíc dostávalo doplatek na bydlení.

Matoušek tak podotýká, že by pro potřeby sociálního bydlení stačilo méně bytů než jím odhadovaných 140 tisíc. "Těch 140 tisíc je úplně maximalistický odhad. Myslím, že se z nich podaří využít desetitisíce," říká.

Podle socioekonoma Martina Luxe by již existující české byty měly stačit. "Osobně si myslím, že by stačilo využít bytový fond, který už stojí, a nová výstavba je na výjimky zbytečná. Tou výjimkou je zejména bydlení určené pro seniory či zdravotně postižené občany," míní.

Nový zákon o sociálním bydlení bude mít za úkol dotlačit obce, které se dosud svých bytů spíš zbavovaly, k tomu, aby je nabídly potřebným.

"U obcí je situace složitá, mnoho z nich svůj bytový fond téměř celý rozprodalo nebo ho má ve špatném stavu," upozorňuje Milota. Výjimkou je podle něj Brno, kde 26 tisíc bytů představuje 17 procent všech bytových jednotek ve městě.

"Takový počet je doporučován i evropskými experty, aby byl stát (potažmo obce) schopen ovlivňovat svojí bytovou politikou celkovou bytovou situaci na svém území," podotýká. Obce by podle něj měly dostat striktně vázanou finanční podporu na realizaci bytové politiky a nabízení bytů potřebným. "Rovněž by měly dostat povinnost lidi v bytové nouzi zabydlovat a měla by být striktně hodnocena jejich úspěšnost," myslí si Milota.

Lux by naproti tomu byl s příkazy pro obce opatrný, stačila by prý vhodná motivace. "Stát k tomu má celou řadu možností, od využití podmínek pro čerpání některých dotačních programů po přímé incentivy v podobě grantů či kvalifikovaných úvěrů přímo na úpravy prázdných bytů. Obce si musí uvědomit svoji důležitou roli v oblasti sociálního bydlení, ale nikoliv nátlakem," varuje.

Majitelé se o byty bojí

Vzhledem k tomu, že většina z odhadovaných 140 tisíc bytů je v soukromém vlastnictví, má před sebou i další úkol - přesvědčit majitele, že se jim zapojení jejich bytů do projektu sociálního bydlení vyplatí. Jednou z myšlenek koncepce proto je, že by se zprostředkovatelem mezi sociálně slabými a majiteli bytů staly obce, které by garantovaly v místě obvyklý výnos z nájemného.

"Tím, že do toho vstoupí organizace veřejného sektoru - zatím se přemýšlí nejvíce o obcích -, by vlastně odpadly obavy, které v současnosti majitelé mají. Pro lidi, kteří vlastní třeba jen jeden byt, je častá obava, že jim ten byt někdo poškodí nebo jim nezaplatí včas a oni místo zisku z pronájmu budou řešit spíš tyto problémy," vysvětluje Matoušek.

I proto v současnosti mezi soukromníky pronajímající bydlení sociálně slabým patří hlavně provozovatelé ubytoven, ve kterých často vládnou podmínky, které v úvodu popsal Jan Milota.

Světlou výjimkou je například Boris Rudý z ústecké vyloučené lokality Předlice, který skupuje vybydlené domy a pronajímá je hluboko pod cenou - za 66,6 koruny za metr čtvereční. Jeho byty jsou plné nájemníků, kterým Rudý neklade žádné speciální podmínky. "Já nepotřebuju k životu peníze, nepotřebuju mít audi... Já si představuju život úplně jinak," řekl v lednu Rudý internetovému kanálu DVTV.

Nový zákon by měl být účinný od ledna 2017. Matoušek ale upozorňuje, že uvádění do praxe bude trvat léta. "Nebude to tak, že od 1. 1. 2017 by najednou všichni měli možnost získat byt a stát by jim ho měl velice rychle zajistit. To prostě nebude možné," varoval a odvolal se na skotský příklad, kde naplnění reformy sociálního bydlení trvalo deset let. "Je to velice dlouhodobý proces, který se ani v zahraničí neudál rychle. Překračuje v podstatě horizont volebních období," dodal.

autor: Markéta Šrajbrová | 16. 3. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama