Řečeno čtvrtečními večerními slovy předsedy Senátu Miloše Vystrčila z ODS, senátoři byli v pozici, kdy dostali od poslanců guláš s knedlíkem a jediné, co mohli udělat, bylo jídlo mírně upravit - ale opět museli vrátit guláš s knedlíkem. Což také udělali. Převedeno do reálného dění, Senát především hlasy senátorů ODS vrátil poslancům jejich návrh daňového balíčku s tím, že ho částečně upravil tak, aby jej následně většina sněmovny schválila v senátní podobě.
Znamená to, že na období dvou let se budou především snižovat lidem daně, prohloubí se schodek veřejných financí a městům a krajům půjdou desítky miliard jako částečná náhrada ztrát z daňových příjmů.
Hlasovací protokol ukazuje, že ze 77 přítomných poslanců bylo pro 46, a to hlavně senátoři za ODS, KDU-ČSL, ANO, ČSSD a exkomunista Jaroslav Doubrava.
Nakonec se pro nevyslovili zástupci TOP 09, protože neprošel jejich pozměňovací návrh, který přednesl senátor a první místopředseda strany Tomáš Czernin. "Pro TOP 09 je rozpočtová odpovědnost zásadní prioritou. Proto předkládáme pozměňovací návrh, který zachová v platnosti zákon o rozpočtové odpovědnosti. Nesmíme dopustit jeho faktické zrušení, které současný návrh prosazuje," vysvětloval. Jenže pro bylo jen 29 senátorů. Podle informací Aktuálně.cz bylo proti tomuto návrhu TOP 09 hnutí ANO, které hrozilo, že jinak senátní kompromis nepodpoří.
Šéf Senátu Vystrčil se snažil senátory přesvědčit, že kompromis ohledně celého balíčku - ovšem ne s návrhem TOP 09 - má smysl odhlasovat. "Zajistíme životaschopnost obcí a krajů, a to takovým způsobem, aby mohly obsluhovat občany, kteří tam žijí a zároveň by mohly vykonávat své základní funkce. Část příjmů bude nahrazeno změnou rozpočtového určení daní. Snížíme celkový nevýběr daní na hodnotu nižší, přesto pořád velkou, a zároveň odstraníme některé věci, které jsou tam nelogické," argumentoval předseda Senátu.
Na závěrečném kompromisu má velký podíl právě ODS, jejíž zástupci v minulých dnech intenzivně jednali jak s ministryní financí Alenou Schillerovou, tak senátory dalších stran. Předseda ODS Petr Fiala toužil po tom, aby v návrhu zůstalo především snížení daní a zároveň, aby se města a kraje dočkaly co nejvyšších kompenzací. Proto jednání běžela do poslední chvíle.
"Schválený návrh rozumně kombinuje snížení daně z příjmu se zvýšením slevy na poplatníka ve dvou letech, a nahrazuje výpadky z příjmů obcí a krajů úpravou rozpočtového určení daní. Má velkou šanci projít v PS. A kdo je jasný vítěz našeho řešení? Občané - a tak to má být," psal mimo jiné s potěšením předseda Fiala na Twitter po schválení kompromisu.
Podařilo se nám prosadit v Senátu dohodu, na níž jsme pracovali: snížení daní (sazba 15 a 23 % + zvýšená sleva na poplatníka), kompenzace pro obce a kraje (cca 80 %) a odstranění zdanění prodeje akciovek. Děkuji našim senátorům, naší koalici a všem, kteří se podíleli na dohodě.
— Petr Fiala (@P_Fiala) December 10, 2020
V debatě vystoupilo mnoho senátorů. Vystrčil, stejně jako další senátoři ODS a ještě více zástupci jiných stran, nijak netajili, že poslanecký návrh je podle nich hodně špatný a téměř neopravitelný. A to přesto, že kromě hnutí ANO ho podpořili právě poslanci ODS. Vystrčil byl ale přesvědčený, že je pořád lepší navrhnout senátní změny, než se dívat, jak poslanci potvrdí svůj původní špatný návrh. "Nemám z toho žádnou radost. Ale v tuto chvíli jsem přesvědčený, že nám nic jiného nezbývá," přiznal.
V Senátu bylo více senátorů, kteří chtěli poslaneckou verzi vetovat, ovšem nebylo jich na to dost. Ze 75 senátorů hlasovalo pro veto 30. Chyběly právě hlasy ODS.
Rozpočet si to může dovolit, řekl Babiš
Pro horní parlamentní komoru byl čtvrtek výjimečným dnem. Kromě jiného promluvil před senátory po dlouhé době premiér Andrej Babiš a zároveň senátoři mohli více než kdy jindy promluvit do podoby daní a rozpočtů obcí, měst a krajů. Nešlo totiž o nic menšího než o to, jak senátoři upraví návrh poslaneckého daňového balíčku, který sice počítá se snížením daní, ale zároveň přináší další velkou díru do veřejných rozpočtů.
"Je to nejvýhodnější návrh pro náš rozpočet, který si to může dovolit," prohlásil už dopoledne Babiš, jehož osobní účast v Senátu svědčila o tom, jak moc mu záleží na tom, aby senátoři jeho návrhu vyhověli. Pro Babiše je snížení daní velkým předvolebním tématem, přestože v minulosti, kdy byl státní rozpočet v mnohem lepší situaci než nyní, takové snižování odmítal. Ještě v roce 2019 prohlašoval, že je to naprostý nesmysl.
Ovšem nedávno zcela nezvykle navrhl jako poslanec pozměňovací návrh na snížení daní a získal pro něj klíčovou podporu ODS, která má snižování daní dlouhodobě v programu. Obě strany se rozhodly hlasovat pro, přestože jak vládní ČSSD, tak například opoziční STAN, upozorňovaly, že rozpočty obcí, měst a krajů přijdou o desítky miliard korun.
"Ten návrh je na dva roky, protože je jasné, že po příštích parlamentních volbách přijde nová vláda a nový parlament a bude mít rok času na to, aby dal návrh, jaké budou daně v roce 2023," vysvětloval Babiš v Senátu vzhledem k tomu, že prezident Miloš Zeman si dal jako podmínku právě dvouletou lhůtu, pokud má návrh po schválení parlamentem podepsat.
Po složitých jednáních byla nakonec většina senátorů pro to, aby Senát podpořil poslanecké zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňových sazeb ve výši 15 a 23 procent a kompenzace výpadku příjmů krajů a obcí. Ty mají být ve výši zhruba 80 procent. U obcí by se měl podíl na výnosu z daní zvýšit z 23,58 na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 na 9,78 procenta. Pokud jde o poslanecké zvýšení slevy na poplatníka na částku 34 tisíc korun, Senát je snížil na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 Kč v roce 2022.
Babiš čelil kritice za předčasný odchod
Mnozí senátoři ale nebyli ani pro takový kompromis a kritizovali Babiše za to, že vůbec nehledí na stav veřejných financí. Nelíbilo se jim také to, že premiér navzdory původními slibu brzy ze Senátu odešel.
"Rozšířila se fáma, že chci ve čtvrtek strávit v Senátu jen 1,5h a pak odletět do Bruselu na ER. Není to pravda. V Senátu budu kvůli daňovému balíčku tak dlouho, jak bude třeba. I kdyby mě měl v Bruselu zastoupit polský premiér," napsal Babiš v úterý na Twitter. Ve čtvrtek se ale "fáma" potvrdila - Babiš ze Senátu předčasně odešel a odletěl do Bruselu.
Senátoři poukazovali na to, že se premiér dlouhodobě chová k Senátu přezíravě a nechodil do něj ani v dobách, kdy měl čas. Návrh Starostů a nezávislých na to, aby kvůli Babišově neúčasti byla schůze Senátu přerušena do příští středy ale neprošel, pro bylo jen 26 senátorů.
"Premiér této země neumí držet slovo. Veřejně slíbil, že bude přítomný třeba do noci. Pořád hledáme jen způsoby, jak mu vyhovět," řekl místopředseda Senátu za STAN Jan Horník, který kromě Babišova přístupu kritizoval také to, že Senát projednává balíček příliš rychle a nevyužil ani 30 dnů, které na poslanecké návrhy má.
Premiérovi jde pouze o hlasy, stěžoval si Čunek
Z výsledku hlasování bylo patrné, že v horní parlamentní komoře vznikla většina, tvořená hlavně senátory ODS, kteří chtěli jednat dál s cílem schválit kompromisní úpravu poslaneckého balíčku. Na tomto kompromisu se podílela ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která slíbila senátorům takové kompenzace výpadku veřejných rozpočtů, jaké požadovali.
Senátoři ODS dávali v zákulisí najevo, že se ocitli v obtížné situaci. Mnohým se nelíbilo snížení daní na úkor propadu veřejných financí, ale protože ODS ve sněmovně balíček podpořila, snažili se právě o kompromis s Babišem a Schillerovou. Naproti tomu řada senátorů jiných stran avizovala, že senátní úpravu balíčku nepodpoří.
Kritici obviňovali Babiše především z toho, že nijak nehledí na stav veřejných financí a zajímá ho pouze to, aby snížení daní využil jako důležitý tahák pro voliče ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Další senátoři poukazovali na to, že komunální politici se ještě víc stanou závislí na vládě, protože budou každoročně prosit ministerstvo financí o kompenzace za daňové ztráty.
"Strašně mi vadí, že nikdo neřekne, jestliže budeme mít téměř půl bilionu sekeru, kde ušetříme. Například, jestli zrušíme nějaké ministerstvo nebo tolik úředníků, nebo nebudeme něco dělat, nebo budeme šetřit tam a tam. Místo toho říkáme, že uděláme dluh a občanům to přinese peníze," stěžoval si senátor KDU-ČSL Jiří Čunek, který oznámil, že bude hlasovat proti návrhu poslanců i senátorů.
"Chování premiéra nemá nic společného s racionálním chováním, souvisí pouze s volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Jde mu o to, které voliče si koupí nebo se jim zalíbí," uvedl Čunek, který žádal, aby místo toho strany do voleb řekly, kde chtějí peníze na snížení daní vzít. "My víme jen to, že tady bude dluh, ale nevíme, jak ho vyrovnáme, kdy ho vyrovnáme a čím. Takový návrh zákona je špatný a čistě politický," dodal.
Podle Čunka Babiš opisuje z programů ČSSD, KSČM nebo v případě snižování daní od ODS. "Babiš je celkem odborník na to, že programové záležitosti jiných stran vysává, nedá se mu to vyčítat. Ale co bych mu vyčetl je to, že je to čistě politický kalkul, který nemá žádná racio," prohlásil lidovecký senátor.
Peníze se nám vrátí na daních, věří Schillerová
Ministryně financí Schillerová uvedla, že dopad změn daní schválených Senátem bude příští rok asi 99 miliard, v roce 2022 bude 120 miliard a od roku 2023 asi 103 miliard.
Kritikům však oponovala tím, že vládě podle ní jde o to, aby lidé měli více peněz ve výplatě. "Nevím, jestli se bavíte s lidmi, já ano. A myslím si, že na peníze hodně čekají," směřovala na adresu senátorů a argumentovala tím, že snížení daní pomůže mnoha zaměstnancům.
"Lidé ty peníze vezmou a utratí je, vrátí se nám to na sdílených daních, a tím startuje ekonomika," tvrdila správkyně státní kasy a odmítla výtky některých senátorů, že lidé si peníze nechají na horší časy. "Oni je nebudou pálit v kamnech. Jestliže si je ušetří, proč ne? Tak si je ušetří třeba na důchod nebo na něco, co si pořídí v budoucnosti."
Proti kritikům se postavil také předseda senátního klubu ODS Zdeněk Nytra, který označil za nesmyslné vetovat poslanecký návrh, protože by mohl nakonec platit. Podle něj je mnohem lepší návrh upravit. "Spoustu z vás se vymezovalo proti dopadu na příjmy rozpočtu. Ale v případě poslaneckého návrhu by byly dopady ještě větší, s nulovou kompenzací pro obce a kraje," řekl Nytra.
"Dojednaný kompromis vrací do rozpočtu obcí a krajů v průměru 80 procent, ale co je důležitější, jde to formou rozpočtového určení daní, je to natrvalo do první změny. Ale všichni víme, že změnit rozpočtové určení daní není vůbec jednoduché," prohlásil Nytra, podle kterého budou obce a kraje těžit ze senátního kompromisu dlouhodobě.
