Velká dohoda s nízkými daněmi je blízko, říká Fiala. Senát potěší i Babiše a Zemana

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
10. 12. 2020 5:30
Už za několik hodin bude jasné, jak se Senát postaví k daňovému balíčku, který vyvolal velkou pozornost a vášnivé debaty. Podle posledních informací Aktuálně.cz vše směřuje ke kompromisu. Ten uvítá jak sněmovna, které vévodí Babišovo ANO, tak pravice, která má většinu v Senátu, i prezident Miloš Zeman. Aktuálně.cz mapuje dění před tímto důležitým hlasováním, které se dotkne peněženek většiny lidí.
Hvězdná chvíle senátorů je tady, mnozí komunální politici, ale také poslanci k nim vzhlíží v naději,  že opraví návrh daňových změn, který nedávno schválila Poslanecká sněmovna.
Hvězdná chvíle senátorů je tady, mnozí komunální politici, ale také poslanci k nim vzhlíží v naději, že opraví návrh daňových změn, který nedávno schválila Poslanecká sněmovna. | Foto: ČTK

Ještě ne, musíte zavolat později, pokud chcete nějaké stanovisko, hlásili včera večer do telefonu senátoři na otázky Aktuálně.cz ohledně daňového balíčku. Těžko hledat jiný důkaz, který by ukazoval, jak vypadala situace v Senátu jen krátce před klíčovým čtvrtečním hlasováním. Hned několik senátorů upozorňovalo, že se o postoji Senátu bude jednat do poslední chvíle, včetně večerních jednání senátních klubů. 

"Dohodli jsme se. Nemohu říci, jak budou senátoři hlasovat, ale spíš to vidím na to, co se dohodlo na hospodářském výboru. Mohu se však mýlit. Neznamená to ale, že ve všem budeme hlasovat stejně," sdělila Aktuálně.cz po desáté večer, kdy už jednání skončila, místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).  

Málokdy je Senát pod takovým drobnohledem jako právě nyní, kdy předseda vlády Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová i mnozí další politici čekají, jak senátoři daňový balíček - přesněji řečeno návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní - vlastně poupraví.

"Je to katastrofa," prohlásil o tomto balíčku premiér Babiš poté, co ho sněmovna v noci na 20. října schválila. Poněkud paradoxně, protože poslanci ANO návrh podpořili. A společně s nimi také poslanci ODS, jejichž předseda postup své strany vehementně bránil.

Z dosavadních informací i z večerních slov senátorky Seitlové je zřejmé, že nejblíže ke schválení má s určitými úpravami návrh hospodářského výboru Senátu. Tedy daňové sazby by mohli senátoři nechat tak, jak prošly sněmovnou - ve výši 15 a 23 procent. Vyšší sazba by se týkala příjmů nad 140 tisíc korun měsíčně.

Co by padlo, by bylo zvýšení slevy na poplatníka z iniciativy pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na 34 125 korun. Tato sleva by se zvýšila z částky 24 840 korun jen na 27 840 korun.

Naopak by měla přibýt kompenzace krajům ve výši minimálně pět miliard korun obcím a minimálně 15 miliard korun krajům, protože snížení daní by výrazně ochudilo veřejné rozpočty.

"Nechci to zakřiknout, ale intenzivní jednání se vyvíjejí dobře. V daňovém balíčku se blížíme k dobrému řešení pro Senát, sněmovnu, kraje, obce, a hlavně pro občany. Velká dohoda s nízkými daněmi, kompenzacemi a rozumnými parametry je blízko," pochvaluje si předseda ODS Fiala. 

O takovém kompromisu mluvil včera pozdě večer také předseda senátního klubu ODS Zdeněk Nytra. "Budeme chtít snížit slevu na poplatníka a další věci," prohlásil Nytra s tím, že největší šance na přijetí má kompromis v podobě návrhu schváleného hospodářským výborem. "To je kompromis, který se podařilo dohodnout jak s panem premiérem, tak paní ministryní financí," řekl Nytra v Událostech komentářích České televize.

Potvrdil ještě jednu věc, na kterou nedávno upozornil deník Aktuálně.cz. Podle jeho ankety se všemi 81 senátory bylo zřejmé, že mnozí senátoři jsou současnými či bývalými komunálními politiky a velmi jim záleží na tom, v jakém stavu jsou příjmy krajů, měst a obcí. I proto neměli žádnou radost z balíčku schváleného poslanci. "Nejdůležitější jsou pro mě kompenzace pro obce a kraje," potvrdil včera Nytra.  

Senátoři tedy spějí ke kompromisu, ale zároveň proklínají většinu poslanců za to, co schválili. "Dopad na veřejné rozpočty je v desítkách miliard. Je to ohromný zásah do samospráv. Na našem výboru jsme se alespoň snažili tento dopad zmírnit," prohlásil předseda senátního výboru pro územní rozvoj Zbyněk Linhart (nestraník za STAN). 

Postoj ANO a ODS už mnohokrát kritizovali také sociální demokraté, stejně jako například zástupci TOP 09. Jejich předseda Miroslav Kalousek i včera upozornil, že i senátní verze bude znamenat další výrazné zvýšení schodku státního rozpočtu. "Je to velmi nezodpovědné," stěžuje si.

Naprosto jasné je to, že pro zamítnutí poslaneckého návrhu bude hlasovat početný klub Starostů a nezávislých. Jeho členové velmi ostře návrh kritizují a nevidí podle svých slov jinou možnost, než ho vetovat.

"Babiš slízne smetanu a my budeme pro smích"

V Senátu má nejsilnější klub ODS, a pokud by se dohodla v rámci trojkoalice s TOP 09 a KDU-ČSL, prošlo by to, co tyto tři strany chtějí. Má to ale háček. Topka a lidovci mají větší obavy z propadu veřejných rozpočtů než ODS, a navíc senátoři se chovají mnohem více nezávisle než poslanci. Málokdy poslouchají stranické direktivy. Ke všemu ještě zdaleka ne všichni jsou členy stran.

Proto není tak úplně bez šancí návrh senátora Tomáše Goláně, který přišel s vlastním návrhem. Goláň si během krátké doby dokázal vytvořit velký vliv mimo jiné proto, že jako jeden z mála senátorů se daněmi přímo živí, je daňovým poradcem. A přestože je jako nestraník čerstvým členem klubu ODS, dal najevo, co si myslí o poslaneckém balíčku, který prošel sněmovnou i hlasy ODS, stejně jako někteří další senátoři této strany.

"Moc mě mrzí, že poslanecký klub ODS, aniž by svůj krok konzultoval se senátory za ODS, přistoupil k tomu, že se za tohoto stavu státního rozpočtu připojil k populistickému kroku Andreje Babiše zrušit superhrubou mzdu," stěžuje si Goláň. Nepřímo polemizuje s předsedou strany Fialou, který hájil zrušení superhrubé mzdy poukazem na to, že to má ODS v programu. 

"Je úplně jedno, že jsme to měli v programu, protože s tímto návrhem jsme nepřišli my a ani vláda, ale přímo Andrej Babiš. A on bude taky tím, kdo za to slízne všechnu smetanu, kdo toto zrušení jako jediný řádně prodá. A my z ODS budeme jenom pro smích, protože jsme považováni pouze za ty, co se s ním svezli a pořádně mu sedli na lep. My totiž budeme těmi, kdo bude muset ty miliardy v budoucnu v rozpočtu najít," vysvětluje Goláň.

Ten se snaží do poslední chvíle prosadit v Senátu svůj návrh, částečně odlišný od kompromisu, který má ke schválení nejblíž. Jednoduše řečeno, Goláň má obavu, že příliš velké snížení daní přinese příliš velký propad v rozpočtech obcí, měst a krajů. Proto by rád, aby Senát mimo jiné schválil jednotnou sazbu daně ve výši 19 nebo 20 procent.

"Výhodou mého návrhu je, že dojde ke zrušení superhrubé mzdy s jednotnou sazbou daně. Při sazbě 19 procent bude dopad do rozpočtu "pouze" 28,2 miliardy korun, při 18 procentech ve výši 44,3 miliardy," argumentuje. Goláň ovšem takto jde proti vlastnímu klubu ODS a spoléhá na podporu STAN, KDU-ČSL, klubu Senátor 21 a nového klubu Pro region, ve kterém se spojili senátoři za ANO a ČSSD.

Děláte největší útok na státní kasu, vyčítají Babišovi

Goláň, stejně jako další senátoři, ale musí myslet na to, že jejich návrh musí být přijatelný i pro Poslaneckou sněmovnu. Pokud nebude, tak většina poslanců senátní návrh odmítne a bude patrně trvat na svém původním návrhu. Senátor za ANO Jan Řehounek včera řekl, že kompromis, navržený hospodářským výborem, podpoří poslanci ANO ve sněmovně. Jejich postoj je vždy naprosto klíčový, protože mají 78 poslanců z 200, bez nich není možné téměř nic odhlasovat.

Včera večer to vypadalo, že Goláň nezíská pro své návrhy dost poslanců, což už naznačilo i jednání senátních výborů. Většina senátorů byla proti těmto návrhům.

Každopádně předseda vlády Andrej Babiš, který senátní snahy bedlivě sleduje, prožívá zcela novou zkušenost. Byť ve vládě sedí už od ledna 2014 a končí třetí rok na postu premiéra, mnohokrát dal najevo, že považuje Senát za zbytečný - obvykle poté, co jeho ANO propadne v senátních volbách nebo když v horní komoře pohoří vládní návrh. Však také do Senátu chodí jen velmi zřídka.

Tentokrát mezi senátory přijde, ale například místopředseda Senátu Jiří Růžička (za STAN) si už stěžoval, že si Babiš udělal na Senát čas pouze hodinu a půl. Předseda vlády ovšem musí na jednání evropských špiček do Bruselu, kde ve čtvrtek a v pátek budou debatovat o koordinaci reakce na pandemii covidu-19, změně klimatu, boji proti terorismu a vnějším vztahům EU. Program začíná už v jedenáct hodin.

Pokud by začal platit daňový balíček v původní poslanecké podobě, měl by Babiš se státními penězi ještě větší problémy než dnes. Schodek státního rozpočtu je už tak rekordní a balíček by znamenal snížení příjmů veřejných rozpočtů o 130 až 135 miliard korun ročně.

Babiš ale trvá na tom, aby senátoři zrušení superhrubé mzdy podpořili, byť v minulosti byl proti takovému rušení. Před několika dny Babiš prohlásil, že názor změnil kvůli koronavirové krizi. "Myslím, že v těžkých časech musíme zaměstnance podpořit. Covid změnil náš život a změnil všechno," řekl Babiš mimo jiné v reakci na interpelaci poslankyně Věry Kovářové ze STAN. "Já nevím, proč nechcete dát lidem ty peníze. Já si myslím, že v těchto těžkých časech je musíme podpořit. Takže tím návrhem navyšujeme mzdy všem zaměstnancům, OSVČ, živnostníci nebudou platit vyšší daně," uvedl doslova.

Kovářová mu ovšem oponovala slovy, že si ho lidé budou pamatovat jako člověka, který provedl nejhorší útok na státní kasu. "V roce 2023 bude zdvojnásoben státní dluh na tři biliony korun. Budou si pamatovat na devastující útok na finance obcí, měst a krajů a také na občany," řekla.

Právě Starostové a nezávislí, kteří mají druhý největší senátní klub, jsou ve většině přesvědčeni, že Senát by měl poslanecký návrh zamítnout. "Jsme přesvědčeni, že uprostřed koronavirové krize není rozumné snižovat daně. Proto bude většina členů hlasovat pro zamítnutí daňového balíčku. Snižování daní v této podobě nyní nepodporuje odborná veřejnost a ani většina veřejného mínění," avizuje senátor za STAN Mikuláš Bek.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy