Senát podobně jako ve čtvrtek sněmovna odsoudil ruský útok proti Ukrajině, který porušil normy mezinárodního práva, i zapojení Běloruska do této agrese. Doporučil posílení obranyschopnosti států střední a východní Evropy.
"Senát důrazně odsuzuje útok Ruské federace na Ukrajinu, kterým hrubě porušila základní normy mezinárodního práva a mezinárodně platné závazky včetně Charty OSN. Rovněž důrazně odsuzuje zapojení Běloruska do této agrese proti Ukrajině a vyzývá jej, aby se takového jednání zdrželo a dodržovalo své mezinárodní závazky," uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Mezinárodní trestní soud vyzval Senát k tomu, aby se nadále zabýval situací na Ukrajině s ohledem na možné páchání zločinů v jeho jurisdikci. Odpovědnost za tyto zločiny podle senátorů nese ruský prezident Vladimir Putin a další představitelé Ruské federace a Běloruska.
Unijní sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení schůzky v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že prosazoval maximální možnou míru sankcí.
Ministra školství Gazdíka dohoda zklamala. "Možná jsou to historicky nejpřísnější sankce, ale že by byly schopné zastavit Vladimira Putina, to si nemyslím," řekl. Kvůli odporu některých zemí jako Německo či Itálie nezískal potřebnou jednomyslnou podporu návrh na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. "Postoj Německa a Itálie mě mrzí," doplnil Gazdík.
Bek podle vývoje vyjednávání tušil, že se Německo a další země k tvrdším sankcím nepodaří přesvědčit. "Věřím, že tlak veřejného mínění a médií třeba změní postoj německé vlády v nadcházejících dnech," uvedl. Média přímo na Ukrajině podle něj dělají velkou službu, protože můžou tamní dění přiblížit i v těch zemích EU, pro které je jinak Ukrajina geograficky vzdálenější. "Věřím, že se podaří, byť se zpožděním, prosadit ostřejší sankce," míní.
Konec závislosti na ruských zdrojích
Prioritou českého předsednictví v Evropské unii v druhé polovině letošního roku by podle Beka mělo kvůli aktuální situaci být ukončení energetické závislosti na Rusku. "Ukázala se jako zcela fatální okolnost, která ovlivňuje rychlost naší reakce a zdrženlivost některých zemí," uvedl. Ukončení závislosti považuje za reálné, byť v různých oblastech různým tempem. "Čeká nás velká debata o tom, jak diverzifikovat zdroje energií," doplnil.
Unie měla postupovat ostřeji i podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. "Ruská armáda překročila hranice suverénního státu a boje se už přesunuly i na předměstí. Myslím, že reakce států demokratických zemí v Severoatlantické alianci i Evropské unii by měla být přísnější. Izolace je důležitá, je potřeba říci jasné ne Putinovu režimu," doplnil.
Kabinet bude v pátek diskutovat o pomoci Ukrajině, ale i o tuzemských opatřeních, která na ruskou agresi zareagují. "Cílem je Ukrajině co nejdřív pomoci a samozřejmě dát najevo náš nesouhlas s ruskou agresí v podobě konkrétních kroků," řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle Beka se vláda zřejmě před středeční řádnou schůzí sejde mimořádně ještě jednou, patrně v pondělí.
Zmrazit majetek ruských představitelů a Putina poslat před soud
Předseda senátního výboru pro EU David Smoljak (STAN) poukázal na doporučení svého výboru, který vyzval unijní orgány ke zmrazení majetku představitelů Ruské federace na území EU, vyloučení Ruska z mezinárodních organizací a z mezinárodního platebního systému SWIFT, k čemuž EU kvůli nesouhlasu Itálie či Německa zatím nepřistoupila. Česká vláda by pak měla podle výboru vypovědět česko-ruskou smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci a urychlit přípravu návrhu zákona, který by sankcionoval hrubá porušení lidských práv.
Co je systém SWIFT
- V rámci platebního systému SWIFT má každá zúčastněná banka svůj jedinečný identifikační kód. Systém využívá přes 11 000 finančních institucí ve více než 200 zemích světa.
- V roce 1973 SWIFT založily velké evropské a severoamerické banky za účelem vývoje a provozování velké mezinárodní telekomunikační sítě především pro potřeby bank a finančních institucí.
- V roce 2021 bylo zaznamenáno v průměru 42 milionů swiftových zpráv denně, což je meziročně zhruba o 11 procent více. Síť SWIFT provozují datová centra ve Spojených státech, Švýcarsku a Nizozemsku a k přenosu dat využívá podmořské komunikační kabely.
- Pro banky má SWIFT oproti dříve používanému dálnopisu řadu výhod. Umožňuje například rychlou komunikaci s ostatními bankami a finančními institucemi po celém světě, zvyšuje produktivitu zpracování informací a snižuje náklady na jejich přenos, vyšší je i bezpečnost přenosu informací.
- Už v roce 2014 neúspěšně navrhovala Británie vyloučení Ruska ze systému v souvislosti se sankcemi, které byly na Moskvu uvaleny kvůli ruské anexi poloostrova Krym. O odpojení Ruska od systému SWIFT se spekulovalo i při zavádění sankcí, které vyvolala otrava bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii v roce 2018.
- Banky nyní varují, že odpojení od SWIFT by mohlo Rusko dohnat k vytvoření vlastního systému společně s Čínou.
Podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry či předsedy senátního výboru pro lidská práva Jiřího Drahoše (za STAN) by se měl činy ruského prezidenta Vladimira Putina zabývat Mezinárodní trestní tribunál v Haagu. Podnět k tomu by však musela podle Nytry dát Rada bezpečnosti OSN, která to kvůli ruskému zastoupení neudělá. Podobně předsedkyně senátorů KDU-ČSL Šárka Jelínková doporučovala ruskou agresi na Ukrajinu označit za válečný akt.
Předseda klubu Pirátů a hnutí Senátor 21 Václav Láska označil za neuvěřitelné, že navzdory deklarované masivní mezinárodní podpoře dochází ukrajinským vojákům munice. Podle něj by se dalo ruské agresi zabránit, pokud by EU či mezinárodní společenství poslalo do Kyjeva vojenské zastoupení.
Bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) také doporučila velmi ostré sankce proti Rusku, které by měly zasáhnout představitele Ruska i jejich rodiny, aby nemohli využívat výhod nenáviděného Západu. Vláda by měla velmi ostře zasáhnout proti ruským občanům, kteří v Česku tvoří Putinovu pátou kolonu a podílejí se na dezinformacích, řekla. Podle Marka Hilšera z klubu STAN ekonomické sankce Putinův režim nezdolají, neboť mu pomůže Čína.
