"Neumím si představit, že ruští špioni Čepiga s Miškinem anebo i jejich další kolegové vyhodili v říjnu 2014 vrbětický muničák bez spolupráce s lidmi, kteří to v rozsáhlém a velmi členitém areálu dokonale znali a orientovali se v něm. Včetně detailního rozmístění munice v jednotlivých skladech a bednách," říká pyrotechnik s mnohaletou praxí v armádě a policii. Vzhledem k citlivosti tématu si přeje zůstat v anonymitě.
K úspěšnému vyhození do povětří desítek tun uskladněné munice je podle něj třeba čas - tři až čtyři hodiny -, desítky kilogramů vysoce výbušné trhaviny, roznětek i časovačů. "Tohle si nemohli jen tak přinést v batohu a dokonce ani osobním autem, kterým měl Čepiga s Miškinem pod identitou inspektorů sklad navštívit," míní expert. O návštěvě falešných inspektorů informoval zpravodajský web iDnes.
"Pokud bych ovšem ty dělostřelecké granáty vyjmul ze zapečetěných a zapáskovaných beden a nálože, rozbušky anebo počinové nálože (vysoce výbušné - pozn. red.) vkládal přímo do granátů otvorem pro zapalovače, tak je to sice spolehlivější způsob likvidace, ale zabere to na druhé straně nesrovnatelně více času," vysvětluje pyrotechnik.
V každém případě by podle něj musel být současně odpálen ne jeden či několik, ale velké množství dělostřeleckých granátů, aby silný impulz s obrovským žárem přivedl k výbuchu i ostatní granáty.
"Ty je totiž jinak kvůli nejrůznějším, například i rotačním, pojistkám, ale i absenci zapalovačů v hlavicích granátů velmi obtížné zlikvidovat 'jen pouhým' výbuchem," dodává expert. A znovu opakuje: "Někdo ty špiony, či kdo to vlastně byl, musel v tom rozsáhlém vrbětickém bludišti doprovázet a ukázat jim na dveře skladu, kde ta česká munice směřující na Ukrajinu či do Sýrie vlastně je. Jinak to žádnými satelity nezjistíte."
Další Češi, které zverbovala GRU?
Bývalý šéf zahraniční rozvědky (ÚZSI) Karel Randák považuje postřehy pyrotechniků za realistický scénář toho, co se mohlo ve vrbětickém muničním skladu v říjnu roku 2014 odehrávat.
"Rusové museli mít opravdu někoho uvnitř. O tom jsem přesvědčen. Agenty, kteří vyhodili bulharským obchodníkem Emilianem Grebevem již odkoupené zbraně a munici, musel zkrátka až ke dveřím konkrétního skladu někdo doprovázet. Musel je vést někdo doslova za ruku. A pokud se tam byli podívat i Čepiga s Miškinem v roli falešných inspektorů, tak to platilo i pro ně. Neznali to tam a navíc tohle pravidlo doprovodu funguje v podobných zařízeních všude. A tím spíše inspekce nechodí v takových areálech nikdy sama," vysvětluje Randák.
S agenty GRU musel podle exšéfa rozvědky spolupracovat minimálně jeden člověk zevnitř muničního skladu.
A jak říká: nemusí jít jen o pracovníka vrbětického skladu zverbovaného ruskou rozvědkou, ale také o ruského "krtka" na licenční sekci ministerstva průmyslu a obchodu, vnitra, zahraničí či obrany. Všechny tyto resorty se totiž vyjadřují k udělení vývozní licence v obchodu se zbraněmi.
"Jak jinak by se totiž ruská výzvědná služba GRU dověděla, jakou munici Emilian Gebrev v Česku nakoupil, kde je skladována a kam putuje. Tohle vše si ale české zpravodajské služby i s policií podle mě už dávno uvědomily a po této stopě šly či stále ještě jdou. Mluvíme tu o rozsáhlé a velmi sofistikované diverzní akci. Jen dva lidé ji v tom skladu nemohli zkrátka a dobře zvládnout."
Vyšetřování vrbětické kauzy vede podle mluvčího Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Štichy státní zástupce jako utajované trestní řízení. "A BIS je jeho součástí, takže vaše úvahy či dotazy nemůžeme jakkoliv komentovat," omluvil se Šticha.
Bez detailních informací o muničním skladu i chystaném obchodu by akce GRU neproběhla
Někdejší šéf Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor je sdílnější: "Když se nad tím pořádně zamyslíte, tak Rusové museli mít opravdu někoho ve vrbětickém skladu, ale i na některém ministerstvu, které se vyjadřuje k vývozu zbraní. Jinak by se jim ta operace nikdy nepodařila," souhlasí se závěry Karla Randáka.
A v nadsázce pokračuje: "Představa, že do Vrbětic přijel Čuk a Gek, vyndali něco z batohu, šoupli to k jakýmsi bednám s municí a zdrhali pak pryč, tak to je akorát tak pohádka pro malé děti. Takhle to nefunguje. Agenti GRU nemohli jen zbůhdarma přijít, že si něco vyhodí do povětří. Ti lidé museli mít přesné informace, o jaké zbraně jde, kde jsou uložené a kam mají být dodány. Položme si proto otázku: jak se asi agenti GRU dopátrali, že česká zbrojařská firma Imex Group veze munici do Bulharska? Někde zkrátka museli mít někoho, kdo jim to prozradil. Dal jim o tomto vývozu zbraní echo. Tohle se z Komsomolské pravdy určitě nedozvěděli. A nejvíce to ukazuje na někoho z ministerstva průmyslu a obchodu."
Experti mají nicméně pochyby, že k výbuchu mělo dojít mimo území České republiky, jak mimo jiné naznačoval premiér Andrej Babiš, když o záležitosti informoval. A připomínají, že v tom případě by následky exploze mohly být i vzhledem k lidským ztrátám mnohem tragičtější.
"Zlikvidovaná měla být munice, a také byla. Jakmile by ale opustila sklad, tak neexistuje záruka, kde všude by měla při transportu vybuchnout. Navíc by se při jejím překládání mohly zaminované bedny dostat od sebe a v tom případě by ta akce na druhé straně nemusela mít takový efekt," míní jeden z pyrotechniků.
Andor Šándor si klade i další otázku ohledně druhého prosincového výbuchu. Ten měl už podle něj přikrýt machinace při likvidaci přebytečné munice. "Přesto, že stát za její delaboraci zaplatil, měla být podle mě místo likvidace někomu prodána. Což by byl dvojnásobný zisk. Je to ale jen má spekulace. Výbuch těsně před plánovanou kontrolou tohoto druhého skladu všechny důkazy zlikvidoval."
