Rozhovor o StB: Tak fungoval meč a štít strany

Petr Holub
2. 8. 2008 10:00
O minulosti hovoří ředitel Ústavu pro studium totality
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Patnáct tisíc důstojníků StB dokázalo udržet desítky let ve strachu celou zemi, která měla tisíckrát víc obyvatel.

Na otázku, jak to bylo možné, se už rok snaží odpovědět Ústav pro studium totalitních režimů v čele s ředitelem Pavlem Žáčkem.

"Na každého je možné najít nějaký kompromitující materiál. Každý z občanů ČSSR také něco porušoval," shrnuje Žáček.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz bilancuje výsledky dosavadních studií o jedné z nejslavnějších tajných služeb Evropy.

"Vznik StB neměla na starosti NKVD, resp. KGB, ale složky sovětské armádní bezpečnosti. Prosadily v Československu od prvního ledna 1945 vznik obranného zpravodajství, které mělo sloužit jako nástroj k vytlačení vojenské zpravodajské služby řízené z Londýna. Do vínku jí daly některé metody používané na sovětském území nebo vyprofilované během Velké vlastenecké války. Personál byl školen v rámci partyzánského hnutí nebo přímo v kursech sovětské státní bezpečnosti a vojenské rozvědky. Ti lidé po osvobození republiky skončili v bezpečnostním aparátu armády nebo ministerstva vnitra, případně v regionálních složkách. To se stalo ještě před květnem 1945," popsal počátky tajné služby zaměřené proti občanům vlastní země Žáček.

Foto: Ludvík Hradilek
Pavel Žáček poskytl deníku Aktuálně.cz obsáhlý rozhovor, který jsme pro snazší orientaci rozdělili do několika kapitol.
ZDE naleznete část, kde Žáček hovoří o budovách, v nichž StB držela své vězně
Zde naleznete část, v níž popisuje, proč společnost rezignovala a houfně spolupracovala

Stalinovy děti

A.cz: Kdo za to byl politicky odpovědný?

Nový bezpečnostní model ovlivnila jednání československé a sovětské reprezentace v Moskvě. Pod vlivem KSČ vznikly příslušné části Košického vládního programu, který vytvořil Národní bezpečnost jako uniformovanou složku.

Zároveň vznikly bezpečnostní složky v rámci ministerstva obrany i vnitra, které byly od začátku saturovány personálem komunistů. I když třeba neměli zkušenost z bezpečnostní práce, museli tam být a plnit vůli KSČ, kontrolovat ostatní, třeba sociální demokraty nebo předválečné odborníky a vytlačovat je.

A.cz: StB jako instituce vznikla až později?

Vznikala v rámci Národní bezpečnosti jako výkonná složka. Na českém území měli zatýkat, ale neměli mít na starost zpravodajskou službu, na Slovensku díky jinému vývoji se spojila zpravodajská a výkonná složka. Tou nejdůležitější složkou také nebyla zprvu Státní bezpečnost, ale odbor Z na ministerstvu vnitra a zpravodajství ministerstva obrany.

Vybrané špičky zpravodajských útvarů byly součástí zpravodajské sítě sovětských pověřenců, kteří sídlili na ambasádě. Po válce tam byl jeden za civilní, jeden za vojenskou rozvědku. Češi spolupracovali i s aparátem, který sídlil v sovětské zóně Rakouska a Německa.

V archivu bezpečnostních složek jsou žádosti sovětských služeb o vydání osob, naši je zatkli a předali. Vliv byl od počátku zcela zásadní, se Sověty byly konzultovány reorganizace, stejné to bylo s doplňováním personálu.

A.cz: Kdy se všichni tajní policisté spojili do jedné organizace?

Novou dimenzi to dostalo v únoru 1948. Podařilo se dokončit obměnu personálu jako součást přípravy na převzetí moci a centralizovat řízení bezpečnostních složek. Pak se tyto složky angažovaly v únorových dnech. Zatýkání nebylo jen v Praze, ale v celé republice. Tajní policisté paralyzovali strany Národní fronty, zatýkali funkcionáře, prováděli prohlídky sekretariátů na úrovni okresní, krajské i centrální.

Pak vznikl koncept ochrany lidovědemokratického zřízení před vnitřním nepřítelem a začaly se hlídat hranice.

Sovětský model doznání

A.cz: Po únoru 1948 se posílil sovětský vliv?

Byl institucionalizován. Nestačili rezidenti na velvyslanectví, začali se zvát poradci, nejdříve na vybrané složky od krajských správ Národní bezpečnosti až po rozvědku. Úkolovali naši Státní bezpečnost v boji proti vnitřnímu nepříteli a proti zahraničním agentům. Pomáhali například likvidovat americké velvyslanectví v Praze, které bylo veliké a nedalo se dobře kontrolovat. Došlo k zatýkání jeho českých a slovenských zaměstnanců a posléze k jeho zmenšení.

Poradci se přímo angažovali na vzniku know-how pro provokace a pomáhali vytvářet řídicí systém, aby nebyl v práci chaos, aby bylo vidět, kdo je agent a kdo je sledován či vyšetřován.

Až si to v první polovině padesátých let sedlo a byl vytvořen standardní model, který byl dovršen příchodem Rudolfa Baráka. I v tom byla silná role příslušníků sovětského aparátu. Můžeme stopovat jejich úlohu při politických procesech, nejen s komunisty, jako byl Slánský, ale i v dalších. Pomáhali vytvářet model doznání.

A.cz: StB se k sovětskému patronátu veřejně hlásila? Uznávala třeba za svůj vzor zakladatele Čeky Felixe Dzeržinského?

Rozhodně. Jeho portréty byly tehdy rozšířeny v úřadovnách, byly vydávány rozkazy k výročí jeho narození i úmrtí. Pocit důstojníků StB, že jsou čekisté, přetrval do roku 1989. Měli pocit, že jsou elita strany a jsou jejím mečem a štítem. Je to znát i v projevech na vysoké škole SNB v osmdesátých letech.

Sovětský vliv se ostatně udržel až do posledních dnů komunistického režimu, kdy teprve poradci opustili své úřadovny. To ovšem neznamená, že KGB nepůsobila na našem území separátně.

Pavel Ploc na předvolebním mítinku v Liberci
Pavel Ploc na předvolebním mítinku v Liberci | Foto: Ludvík Hradilek
Čtěte také:
Svazek Ploc odkryt. Donášel na sportovce Dukly?
Expert řekl online, co čekat od archivů StB na webu
Poslanec Bartoš dá záznam kontrarozvědky k soudu
 

Právě se děje

Další zprávy