Předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj ve středu na základě dohody mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Milošem Zemanem rezignoval. Stalo se tak po sedmi kauzách, které za poslední rok popsaly Aktuálně.cz a Hospodářské noviny. A ve chvíli, kdy měl Rafaj na stole dotazy redakce k dalšímu případu. Rafaj se zájmu policistů nezbaví ani odchodem z funkce. NCOZ ho totiž prověřuje nejen kvůli manipulaci miliardového tendru na mýto, ale podle zjištění Aktuálně.cz a HN i kvůli rekonstrukci samotného úřadu.
Když se totiž tehdejší poslanec a radní Frýdku-Místku za ČSSD Rafaj stal před 11 lety šéfem antimonopolního úřadu (ÚOHS), rozjel za téměř 50 milionů korun rekonstrukci jedné z brněnských budov této instituce. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Aktuálně.cz a Hospodářských novin nyní detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřují, za jakých okolností se k zakázce dostala firma ze 170 kilometrů vzdáleného Frýdku-Místku, kterou šéf úřadu dobře zná.
V době, kdy Rafaj seděl ve vedení frýdecko-místecké radnice, tam byla stejná společnost úspěšná v milionových tendrech - celkem v té době získala práce za 124 veřejných milionů.
Jde o další podezření policistů, která nejvlivnějšího úředníka v Česku, který svým podpisem rozhoduje o tocích miliard korun, v posledním roce a půl provázejí. A mnohá jsou spojena právě s Frýdkem-Místkem, odkud Rafaj pochází a kde dlouho jako politik sociální demokracie působil.
O možnost opravit budovu úřadu se v roce 2011 přihlásilo celkem 15 firem. Deset z nich ovšem antimonopolní úřad obratem vyloučil pro nesplnění podmínek. V soutěži, kde rozhodovala cena, tak zůstala jen pětice společností. Díky nejnižší nabídnuté ceně 44 milionů nakonec zvítězil Krolstav Beskyd z Frýdku-Místku. Rafaj následně s firmou uzavřel dva dodatky, které navýšily výslednou cenu na 47 milionů. Firma tak rázem byla dražší než ostatní uchazeči, kteří s ní právě kvůli ceně tendr prohráli.
Až na jediného. Společnost BDstav Morava se přihlásila s bezpečně nejvyšší cenou 52 milionů. Je opět z Frýdku-Místku a opět od radnice za panování Rafaje a jeho sociální demokracii získávala milionové zakázky.
Vazbu na ČSSD má i další z pětice uchazečů o zakázku. Brněnská firma JB Stav poslední dva roky před vypsáním zakázky - v letech 2010 a 2011 - byla stranickým sponzorem. Celkem firma a její dva spolumajitelé poslali ČSSD 1,2 milionu korun.
Ze dvou zbylých uchazečů - kteří nabídli cenu vyšší než Krolstav - vítěz tendru obratem udělal své subdodavatele. Každá ze společností tak z veřejných peněz antimonopolního úřadu získala práce za více než pět milionů korun, i když zakázku vyhrála konkurence.
"Následné angažování konkurence jako subdodavatelů je zneklidňující. Vypadá to jako zákulisní dohoda, že každý dostane 'kousek dortu'. Společně s následným navýšením ceny je namístě pochybovat, zda nešlo o soutěž jen na oko," míní vedoucí analytik protikorupční organizace Transparency International Milan Eibl.
Proč se práce prodražily? Firma zjistila, že k výměně oken je třeba lešení
Redakce pátrala po tom, proč Rafaj společnosti vyplatil o tři miliony korun více, než s jakou nabídkou původně tendr vyhrála. Dle dodatků smlouvy, které mají Aktuálně.cz a HN k dispozici, to zapříčinily "objektivně nepředvídatelné okolnosti". Firma například zjistila, že k tomu, aby vyměnila okna, musí postavit lešení. Pod dodatky je podepsaný Rafajův místopředseda Hynek Brom, o kterém se spekulovalo jako o jednom z jeho možných nástupců.
"Úřad k této veřejné zakázce sděluje, že se v roce 2013 uskutečnila kontrola ze strany Národního kontrolního úřadu a v roce 2014 dále proběhl audit předmětné veřejné zakázky, v obou případech nebyla shledána pochybení," napsala redakci ředitelka Rafajova kabinetu Jiřina Valešová.
Rafaj na dotazy neodpověděl. Jen odkázal na vyjádření Valešové, které si redakce musela vyžádat dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Vítězná firma na dotazy do vydání textu neodpověděla.
Krolstav ještě od ÚOHS dostal další dvě menší zakázky v roce 2013. Za 270 tisíc dělal na úřadě žaluzie. A to i přesto, že tentokrát nabídla nižší cenu jiná firma. "Společnost Krolstav však drží na okna dotčená montáží žaluzií záruku a v případě, že by byl dodavatelem žaluzií jiný uchazeč, došlo by ke ztrátě této záruky," odůvodňuje to antimonopolní úřad.
V dalším případě firma Krolstav budovala podatelnu a archiv ÚOHS za téměř 300 tisíc. Zakázku vyhrála ve výběrovém řízení, do kterého se přihlásily další tři společnosti. Dvě z nich byly předtím subdodavatelé Krolstavu při rekonstrukci.
Z dat, která redakce zanalyzovala, plyne, že firma Krolstav Beskyd získala od Frýdku-Místku mezi lety 2003 a 2009, kdy byl Rafaj místostarostou nebo radním, veřejné zakázky za více než 124 milionů. Tendry se týkaly rekonstrukcí školních budov, oprav chodníků, úprav cyklostezek nebo renovací balkonů.
Zakázky od Rafajova vedení Frýdku za 124 milionů
Dle registru smluv od města vedeného koalicí v čele s Rafajovými někdejšími kolegy z ČSSD dostává zakázky za desítky milionů korun dodnes. Pro jiné veřejné subjekty Krolstav takřka nepracuje. Způsob, jakým město miliony rozděluje, opakovaně vzbuzoval pochyby.
Vedení Frýdku-Místku se dlouhodobě věnuje policie. Jeho tři po sobě vládnoucí primátoři a čtyři radní jsou například obžalovaní z toho, že pod cenou prodali městské pozemky a připravili tak město o deset milionů korun. Všichni obžalovaní primátoři jsou z ČSSD: Eva Richtrová, která byla primátorkou v době, jíž se kauza týká, její nástupce Petr Cvik a současný primátor Michal Pobucký.
V jiném případě se dle státního zástupce soud zabývá předraženými zakázkami na čištění příkopů. Mezi 15 obžalovanými je v tomto případě 14 bývalých i současných radních - včetně všech tří primátorů - a jeden vedoucí úředník. Podle obžaloby v roce 2010 způsobili městu škodu přesahující 6,2 milionu korun. Obvinění to odmítají.
Další pochybné tendry úřadu, který na tendry dohlíží
Aktuálně.cz a HN už přitom popsaly další podezřelé zakázky, které Rafajův úřad, který má ze zákona veřejné tendry dozorovat, zadal. Antimonopolní úřad po nástupu exposlance ČSSD Petra Rafaje do jeho čela například zaplatil 7,3 milionu korun za vylepšování image instituce.
Peníze putovaly do agentury vlastněné lobbistou, který v té době dle obžaloby tuneloval státní lesy. Stejná agentura tehdy zároveň pomáhala sociální demokracii s volebními kampaněmi. Jednatelkou firmy je pravá ruka někdejšího volebního manažera ČSSD Jaroslava Tvrdíka, který při zákulisních jednáních měl zásadní vliv na to, že Rafaj se předsedou antimonopolního úřadu stal.
Výběrové řízení navíc úřad napoprvé zrušil. Podruhé tendr na komplikovanou komunikační zakázku vypsal den před Vánoci a deadline stanovil na pár dnů po silvestru. Přihlásily se tak jen dvě firmy. Ta druhá s vlastníkem skrytým za kyperskou firmou.
Ostrahu a úklid budov ÚOHS, kde jsou uloženy dokumenty o miliardových sporech, zase prováděla v minulých letech firma spjatá s lobbistou Tomášem Horáčkem. Ten je za manipulace soutěží stíhaný.
I v tomto případě existují pochyby, jak úřad zakázku přidělil. Horáčkova firma získala možnost hlídat a uklízet antimonopolní úřad bez výběrového řízení. Úřad totiž zakázku rozdělil na tři menší, takže velikost ani jedné z nich nepřesáhla zákonný dvoumilionový limit, po jehož překročení už by pod paragrafy tendr spadal. Právě podobné dělení zakázek paradoxně sám ÚOHS v jiných případech pokutuje.
Komu dal ÚOHS zakázky? Za informaci chce zaplatit 107 tisíc
Aktuálně a HN požádaly antimonopolní úřad o informaci, komu od nástupu Petra Rafaje do funkce v roce 2009 svěřil veřejné zakázky úřadu nad 50 tisíc korun.
ÚOHS sice zveřejňuje údaje na svém profilu zadavatele, ale informace jsou často nekompletní. U tendrů mnohdy chybí firmy, které se o zakázky přihlásily či je úřad oslovil a jaké nabídky společnosti daly.
Instituce ale odpovědět odmítla a odkázala na žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Za tu si ale naúčtovala 107 tisíc korun za 225 hodin práce s tím, že by "bylo nezbytné projít stovky účetních položek, identifikovat jednotlivé veřejné zakázky, provést jejich kategorizaci, spárovat faktury a objednávky, dohledat smlouvy a další dokumentaci k jednotlivým veřejným zakázkám v archivu, to vše za rozsáhlé časové období 12 let".
Rafaj rezignoval. "Považuju nepravdivá obvinění za mstu"
Vedle toho Rafaje i téměř celé zbylé vedení úřadu detektivové podezřívají z korupce kvůli tomu, že dle nich měl zásadní vliv na rozhodování úřadu expolitik ANO Jiří Švachula, obžalovaný z manipulace veřejných zakázek. Od loňského března je navíc jasné, že šéfa ÚOHS policisté podezřívají z manipulace miliardového tendru na mýto. Prezident Miloš Zeman ho - přes žádost premiéra Andreje Babiše (ANO) a místopředsedy vlády Jana Hamáčka (ČSSD) ze začátku září - neodvolal. Už dříve prohlásil, že to udělá jen v případě pravomocného odsouzení.
Ve středu nakonec Rafaj oznámil rezignaci po zákulisní dohodě, jejíž obsah není známý, sám. A to k 1. prosinci. Ve svém prohlášení Rafaj uvedl, že se on a jeho rodina stali terčem "vykonstruovaných a nepravdivých obvinění". "Považuji to za výsledek osobní msty některých zadavatelů, kteří nedokázali přijmout nezávislé rozhodnutí úřadu," tvrdí.
K rezignaci se prý rozhodl proto, aby "nadále neposkytoval záminku pro útoky proti úřadu, a nedopustil tak další snižování jeho autority a zcela nespravedlivé znevažování práce desítek kvalitních odborníků na soutěžní právo, veřejné zakázky, veřejnou podporu i významnou tržní sílu".
Podobně jako to bylo v případě Rafaje před 11 lety, i nyní se rozjíždí zákulisní hra o to, kdo ho nahradí. Organizace Transparency International či Rekonstrukce státu v otevřeném dopise žádají o průhledné výběrové řízení, i když zákon ho nenařizuje.
"ÚOHS potřebuje jako sůl odvážného a kompetentního šéfa s integritou, aby získal zpět ztracený respekt. A vybrat ho otevřeným výběrovým řízením, nikoli zákulisní politickou dohodou Hradu a vlády," uvedl šéf Transparency International David Ondráčka.
Řádné funkční období mělo skončit Rafajovi příští rok o prázdninách. Organizace sdružené do protikorupční rady vlády také upozorňují, že jeho odchod problém antimonopolního úřadu neřeší. Podle nich je nutná také reforma úřadu, díky níž předseda úřadu nebude mít takovou moc. Ve hře je rozdělení instituce na dvě části i zavedení vícečlenné rady místo jednoho předsedy. Se zákonem sice premiér Andrej Babiš souhlasí, zda projde sněmovnou do parlamentních voleb příští rok na podzim, ale není jasné.
Rafajovy kauzy
- HN a Aktuálně.cz už dříve informovaly, že podle podezření policistů měl zásadní vliv na chod antimonopolního úřadu Jiří Švachula - expolitik hnutí ANO a někdejší místostarosta městské části Brno-střed stíhaný za stamilionové manipulace u veřejných zakázek. Detektivové tak nyní z korupce podezřívají téměř celé nejvyšší vedení úřadu. Nezákonné ovlivňování tendrů se podle vyšetřovatelů týká například brněnského dopravního podniku.
- Rafaj také čelí podezření ze střetů zájmů. Stýká se totiž s vlivovými skupinami, v jejichž prospěch pak rozhoduje. V roce 2015 se nechal hostit firmou BusLine na fotbalovém zápase Ajax Amsterdam v Nizozemsku. Stejná společnost přitom bodovala ve stamilionových sporech o svůj byznys, které Rafajův úřad posuzoval.
- Policie se podle zjištění HN a Aktuálně.cz zajímá i o jeho schůzky s hejtmanem Jiřím Čunkem. Rafaj ho opakovaně utajeně a nestandardně navštívil přímo ve Zlíně. Jeho úřad následně dal zelenou výsledkům soutěže na projekt kontroverzní nové zlínské nemocnice za 8 miliard, který Čunek tvrdě prosazuje, nebo krajským autobusům za 11 miliard.
- Rafaje navíc policisté prověřují i kvůli podezření, že se společně s šéfem poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem pokoušel nelegálně ovlivnit miliardový tendr na mýtný systém v Česku. Jako prostředník podle vyšetřovatelů posloužil opět Švachula.
- Šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj a jeho rodina dle zjištění HN a Aktuálně.cz užívají byty napsané na firmu vlivného zákulisního hráče ČSSD Alexandra Čuby. Zálohu 3,5 milionu na byt v Brně ale platil Rafaj, částka odešla přímo z jeho konta. Jeho úřad si nyní tento byt pronajímá, a to s podmínkou, že ho může obývat jedině předseda úřadu.
- Ještě předtím, než se Petr Rafaj stal šéfem antimonopolního úřadu, jako poslanec v roce 2008 prolobboval milionové dotace a levné městské pozemky pro potápěčské centrum. Aktuálně.cz a HN ale zjistily, že areál nefunguje dodnes. Za miliony vznikla budova, v níž úřaduje spolek vlivného zákulisního hráče ČSSD Alexandra Čuby.
- Aktuálně.cz a HN také napsaly, že antimonopolní úřad po nástupu exposlance ČSSD Petra Rafaje do jeho čela zaplatil 7,3 milionu korun za vylepšování image instituce. Peníze putovaly do agentury Christian V.I.P. vlastněné lobbistou, který v té době dle obžaloby tuneloval státní lesy. Stejná agentura tehdy zároveň pomáhala sociální demokracii s volebními kampaněmi. Jednatelkou firmy je dodnes Magdaléna Mrnková - pravá ruka někdejšího volebního manažera ČSSD Jaroslava Tvrdíka.
- Rafaj navíc čelí kritice i za to, že má dohlížet na férovou soutěž, ale do antimonopolního úřadu vybírá své blízké. Dceru, jejího nynějšího manžela, i své někdejší spolustraníky - lokální politiky z okolí Frýdku, odkud pochází. Dohledem nad veřejnými zakázkami Rafaj pověřil i Jiřího Švachulu, který je dnes za jejich manipulace obžalovaný. Rozkladové komise ÚOHS přitom spolurozhodují o miliardách, když radí Rafajovi.
