Brno - Lidé mají právo žádat prezidenta o informace týkající se byť jen části jeho rozhodnutí. A hlava státu má povinnost tato data žadatelům poskytovat.
Průlomově tak rozhodl Nejvyšší správní soud (verdikt 2 Ans 8/2010 - 68), který posuzoval stížnost jednoho z občanů. Muž žádal informace, jak si prezidentská kancelář vybírala právníky.
Soud zároveň řekl, že prezident nemusí lidem odpovídat sám. Informace má poskytovat jeho servisní organizace, kterou je Kancelář prezidenta republiky.
Lidé mohou chtít
O co v případu šlo? Muž se obrátil jak na samotného Václava Klause, tak na prezidentskou kancelář s žádostí o informace. Prezidentská kancelář mu částečně vyhověla, podle žadatele však byly informace nedostatečné a neúplné, proto si stěžoval u soudu.
Senát Nejvyššího správního soudu vedený soudcem Vojtěchem Šimíčkem rozhodl, že není žádný důvod, aby v části správních pravomocí prezidenta neplatil zákon o svobodném přístupu k informacím - tedy aby lidé měli možnost požádat prezidenta o údaje s tím, že dostanou potřebné informace.
Mezi správní pravomoci prezidenta patří například jmenování soudců a další podobné kroky.
"Je zřejmé, že žadatelé o poskytnutí informace týkající se výkonu 'správní agendy' prezidenta republiky se mohou se svými žádostmi o poskytnutí informace obracet jak na Kancelář prezidenta republiky, tak i na prezidenta samotného," rozhodli soudci.
Informování veřejnosti se netýká ústavních pravomocí prezidenta - sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv, pravomoci svolávat zasedání Poslanecké sněmovny, rozpustit Poslaneckou sněmovnu či podepisovat zákony.
Soudci ve svém verdiktu také uvedli, že žádosti o informace nemá vyřizovat prezident, ale jeho úředníci. "K vedení takového řízení je z povahy věci nepochybně povolána Kancelář prezidenta republiky. Od prezidenta republiky jakožto orgánu ústavního typu se vedení správního řízení snad ani nedá předpokládat a vyžadovat," rozhodli soudci.
Firmy i úřady nesmí tajit
Prezident se tak v části svých pravomocí zařadil mezi ty úřady nebo organizace, kterým poskytování informací nařizuje až soud.
Nejvyšší správní soud už mezi ně zařadil mnohé státní firmy nebo energetický gigant ČEZ.
Samotný spor, který soudci rozhodovali, se přitom vrací na Městský soud v Praze, který původně žalobu na občana na postup prezidentské kanceláře zamítl.
Soudci v Praze totiž nezdůvodnili, proč odmítli probrat a projednat všechny důkazy. Nyní to musí napravit.
"Odmítnutí provedení konkrétních navržených důkazů zůstalo ze strany soudu zcela bez jakéhokoli zdůvodnění," rozhodli soudci Nejvyššího správního soudu.
