Praha - Vládní koordinátor pro výstavbu amerického radaru v Brdech Tomáš Klvaňa dnes oznámil, že radarová kampaň přináší první úspěchy.
Podle výzkumu veřejného mínění, který si vláda zadala u agentury STEM, klesl poprvé podíl odpůrců radaru pod hranici 50 procent. Přibývá také lidí, kteří připouštějí, že by mohli svůj nynější odmítavý postoj k radaru změnit, pokud dostanou více informací.
STEM oslovilo 1417 lidí a z nich je nyní proti radaru 49 procent. Se stavbou radaru souhlasí 22 procent, zbylých 29 procent ještě nemá pro své rozhodnutí dostatek věrohodných informací. Bezmála polovina lidí zároveň připustila, že svůj názor na radar po zveřejnění dalších studií a po informační kampani změní.
Iniciativa: Je to tendenční
Proti výsledkům průzkumu se okamžitě ohradila iniciativa Ne základnám.
"Vláda se prostřednictvím zmocněnce a zmanipulovaných průzkumů s tendenčně položenými otázkami snaží vyvolat dojem, že odpor k plánu vystavět na našem území vojenskou základnu USA klesá. Skutečnost je ale taková, že ze sta procent dotazovaných pouze 12 % uvedlo, že si přeje radar na území ČR a že tento názor již nezmění. Podpora pro tento destruktivní plán je tedy mizivá," uvedl Jan Tamáš mluvčí iniciativy, v prohlášení zaslaném redakci Aktuálně.cz.
Zatím poslední průzkum, který v červenci zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění, ukázal, že proti radaru je 65 procent obyvatel.
Debata o radarové základně je méně emotivní
Jednoznačně proti radaru je podle STEM 34 procent lidí. Naopak jednoznačně pro stavbu americké základny v Brdech se vyslovilo dvanáct procent obyvatel.
"Klesá počet instinktivních odpůrců a zároveň přibývá těch, kdo jsou ochotni své názory změnit," komentoval vládní koordinátor Klvaňa výsledky posledního průzkumu, který u STEM objednala agentura AMI Communications, jež má informování veřejnosti o radaru na starosti.
Klvaňa uvedl, že změna je patrná i při setkáních se starosty a obyvateli v Brdech. Už nejsou tak emotivní a více se hovoří o konkrétních údajích. "Dabata se dostává do méně emotivní roviny," tvrdí Klvaňa.
Nechtějí NATO, nechtějí ani radar
Výzkum potvrdil dlouhodobý trend, podle něhož jsou největšími odpůrci radaru voliči KSČM a ČSSD. "Podpora výstavby radaru převažuje u významných politických stran převažuje pouze mezi sympatizanty ODS," uvedla agentura STEM.
Podle Klvani průzkum také ukázal, že odpůrci členství České republiky v NATO zároveň nesouhlasí se stavbou radarové základny v Brdech.
"I kdybychom se stavěli na hlavu, tyto lidi nebudeme schopni oslovit," konstatoval Tomáš Klvaňa, podle něhož jde přibližně o třetinu obyvatelstva.
Máme málo informací
Výzkum ukázal, že většina lidí si stěžuje na nedostatek informací o plánované americké základně. Jen 21 procent lidí tvrdí, že má údajů dostatek. Podobné to je v Polsku, kde má být druhá část americké základny - obranné rakety. Na nedostatek informací si v Polsku nestěžuje jen o čtyři procenta víc lidí než v Česku, tedy 25 procent.
"Ukazuje se, že situace v Česku je velmi podobná jako v Polsku," konstatoval Jan Hartl, ředitel STEM.
Oproti Česku má v Polsku tamní plán na vybudování americké základny výrazně vyšší podporu. Bezmála 60 procent Poláků soudí, že americké rakety ochrání Evropu, posílí NATO a zlepší vztahy se Spojenými státy. V Česku si to myslí jen 38 procent lidí.
