"Zabývat se moc preferencemi by bylo pošetilé," zareagoval předseda ODS Petr Fiala tento týden na dotazy on-line deníku Aktuálně.cz k zatím poslednímu volebnímu modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Podle něj strana klesla na 11,5 procenta ze 14 procent v březnu a vrátila se k zisku, který zaznamenala ve sněmovních volbách v roce 2017.
Rozdíl mezi nejsilnější pravicovou stranou s ambicemi vládnout Česku a ANO se tak dál prohlubuje. A ke všemu zlému pro ODS další špatná zpráva - podle Kantar CZ lidé chtějí volit nejčastěji jako druhou stranu po ANO spíše Piráty. Vyjádřeno procenty: ODS přisuzuje volební model 11 procent, Pirátům 16 procent a hnutí ANO 34 procent voličů.
Jak říká Petr Fiala, jsou to jen průzkumy a ve volbách může být všechno jinak. Argumentoval tím, že v loňských evropských volbách dopadla ODS mnohem lépe, než jí právě Kantar CZ předpovídal. Přesto je namístě otázka, proč se občanským demokratům nedaří dle průzkumů výrazněji získávat nové voliče.
Předseda ODS proti poraženeckým náladám v minulých dnech opětovně brojil. "Už jsme Babiše porazili v Senátu nebo třeba v Praze, proto nepodléhejme malomyslnosti a soustřeďme se na vítězství, které bude znamenat lepší budoucnost pro naši zemi," burcoval tento týden na Facebooku své příznivce. A podobně vystoupil také letos v lednu na kongresu ODS.
"Víte, co je naším největším politickým soupeřem ve skutečnosti? Malověrnost. I v tomto případě ani ne tak naše v ODS. Spíše mám na mysli malověrnost, kterou slyším a vidím v médiích ve veřejném prostoru," prohlásil. Neobává se tolik Babišovy koncentrace politické, ekonomické a mediální moci a střetu zájmů. "Naším největším soupeřem ve skutečnosti je ztráta víry části české veřejnosti, že se to dá změnit," dodal.
Získat někoho z voličů ANO je velmi obtížné
Jenže, politologové, sociologové a odborníci na politické nálady veřejnosti, které oslovil deník Aktuálně.cz, upozorňují, že pro Fialu a ODS je a bude nesmírně obtížné získat "malověrné" na svou stranu. A to jak proto, že voliči ANO jsou značně věrní, tak proto, že na pravici je hodně těsno, a navíc chybí ODS velmi silné téma, které by mohla "rozehrát".
Pokud jde o současné voliče ODS, je jasné, že se jedná o jednu nevelkou část veřejnosti. Podle statistika a datového analytika ve společnosti Median Jaroslava Horníčka jsou to většinou vzdělanější lidi, kteří často patří mezi osoby samostatně výdělečně činné.
"ODS má nejvíce voličů ve věku 35 až 44 let, tam má své maximum. Orientuje se na skupinu ekonomicky aktivních lidí. Voliči pod 35 let volí spíše Piráty a starší voliči jsou naopak příznivci hnutí ANO, případně, pokud bychom se podívali do opozičního bloku, dávají přednost KDU-ČSL," vysvětluje Horníček.
Jeho komentář potvrzuje také datový analytik z Centra pro výzkum veřejného mínění Matouš Pilnáček. "ODS je častěji vnímána jako strana, která umožňuje rozvoj podnikatelské sféry a nezaměřuje se tolik na sociálně slabé. Ve srovnání s vnímáním ČSSD a ANO se méně lidí také domnívá, že ODS umožňuje rozvoj střední vrstvě," podotkl Pilnáček.
Horníček poukazuje na to, že voliče v České republice lze rozdělit do dvou bloků, které jsou názorově a hodnotově od sebe hodně vzdálené. V prvním z nich jsou vesměs příznivci Andreje Babiše a ve druhém naopak jeho odpůrci. "Tento (druhý) blok má dost izolované voliče, kteří se přelévají v podpoře mezi ODS a další strany tohoto bloku. Oslovit v takové situaci voliče z odlišného bloku, kde jsou příznivci premiéra Babiše, je sice možné, ale je to velmi obtížné," soudí Horníček, z jehož slov vyplývá, že Babiš má hodně věrné voliče.
"Když jsme se například na konci loňského roku zeptali voličů, kteří ve volbách do Poslanecké sněmovny volili hnutí ANO, koho by volili nyní, tak 83 procent odpovědělo, že by dalo tomuto hnutí opět svůj hlas. Zbytek v řadě případů neřekl, že by volil jinou stranu, ale že by buď nešel vůbec volit, nebo ještě neví koho. Pro voliče ANO je těžké přejít k někomu do bloku, který se proti nim silně vyhraňuje," upozorňuje Horníček. A za pravdu mu dává také poslední volební model Kantar CZ, podle kterého až 77 procent voličů ANO nezvažuje "nevěru" s jinou stranou.
Topolánek by v něčem mohl být inspirací
Jenže, co všechno z toho plyne pro Petra Fialu a jeho ODS? A má vůbec šanci výrazněji se přiblížit právě hnutí ANO? A za jakých okolností?
"Přiznám se, že nevím, na čem by se dnes - ať pravice, nebo levice - mohla vyvézt k výrazně většímu množství voličů. Těžko by to mohlo být na mobilizaci proti Andreji Babišovi, něco takového oslovuje jen limitovanou část veřejnosti. Pro většinu to není tak důležité téma," říká politolog Lubomír Kopeček z Katedry politologie Fakulty sociálních studií v Brně.
Přitom vzpomíná devadesátá léta minulého století, kdy se podařilo ODS na čele s Václavem Klausem dominovat. Klaus byl předsedou vlády v letech 1992 až 1998 a vliv si udržel s občanskými demokraty ještě další čtyři roky uzavřením tzv. opoziční smlouvy s předsedou ČSSD a poté i premiérem Milošem Zemanem.
"Jenže tehdy byla úplně jiná situace, ODS se vyvezla na obrovském étosu transformace společnosti k tržnímu hospodářství a demokracii. Jenže, to je něco, co se už vyčerpalo," říká Kopeček.
Poukazuje ještě na to, že druhé takové "vzedmutí" se ODS podařilo o několik let později, když ODS vládl Mirek Topolánek. "S ním ale nebyl spojený nějaký étos, ale spíše mobilizace proti levici. A jak jsem už řekl, dnešní mobilizace, v tomto případě proti Andreji Babišovi, nestačí na získání tak velkého množství voličů," tvrdí Kopeček.
Přesto by Topolánek mohl být pro Fialu a ODS v něčem inspirací. Jeho jméno připomíná také sociolog Daniel Prokop.
"Strana, která chce být velká, musí kromě dílčích věcí nabízet voličům větší příběh, aby ji volilo podstatně více voličů. Zejména, když chce, aby ji lidé volili nejen podle toho, co jim přinese do peněženky. Takový příběh s vizí určitého směřování byl například patrný u Mirka Topolánka, ale také Václava Klause," navazuje Prokop na Kopečka.
Konkrétně vzpomíná například na to, jak Topolánek přišel s projektem Modrá šance nebo jak vytvořil stínovou vládu. Topolánek byl zvolený předsedou ODS v roce 2002, kdy začala vládnout ČSSD společně s KDU-ČSL a koalicí Unie svobody a Demokratickou unií. Následně ODS vyhrála volby do Senátu, krajů, Evropského parlamentu a v roce 2006 do Poslanecké sněmovny.
"Dnešní ODS by mohla také vytvořit stínovou vládu a představit stínový program. Právě něco ve stylu Modré šance přeneseno na dnešní poměry," nabízí cestu Daniel Prokop. Podle něj by tak ODS měla alespoň větší šanci oslovit více skupin voličů.
Mimochodem, v rámci projektu Modrá šance vyšla Modrá kniha, ve které se Topolánek prezentoval jako předseda stínové vlády ODS. Vedle něj publikovala řada "stínových ministrů", mimo jiné Jan Zahradil, Miroslava Němcová, Ivan Langer, Petr Nečas či Jiří Pospíšil. Každý z nich popisoval, jak by si představoval budoucnost země v oblasti, kterou měl na starosti, počínaje třeba vzděláním přes zdravotnictví, životní prostředí, právo až třeba po armádu.
Shodou náhod se Mirek Topolánek tento týden vyjádřil k šancím ODS v jedné z debat na sociálních sítích. "Bohužel liberálních stran je přehršel a konzervatismus, především ten národovecký, je obsazen. ODS tak zbyla ta pomlčka mezi liberální a konzervativní. A tam je prostor na maximálně 15 procent. Navíc se ekonomický liberalismus a hodnotový konzervatismus už nenosí," napsal na Twitter a poukázal na to, že od ODS odešli voliči z řady důvodů - a není mezi nimi Babiš.
"Nejdříve odešli voliči, kteří se nesmířili s Opoškou (opoziční smlouvou mezi ODS a ČSSD, pozn. red.), pak ti, kteří vinili "mou" ODS ze zrady modrých "ideálů", Tlustá parta (poslanec ODS Vlastimil Tlustý, pozn. red.), pak proevropští snílci (elektorát ODS byl výrazně proevropštější než hard core strany) a nakonec ortodoxní národovci (to nebyl jen VKML). Toť vše," míní Topolánek se zmínkou o Václavu Klausovi mladším. Své mnohé příznivce ale ztratil i samotný Topolánek, jak ukázaly prezidentské volby v roce 2018, kdy získal jen 4,3 procenta hlasů.
Jenže, je třeba upozornit, že v době vládnutí Mirka Topolánka byla odlišná situace, ve sněmovně bylo méně stran, na pravici nebyla taková tlačenice a co především - v politice ještě nebyl Andrej Babiš se svou politickou, ekonomickou i mediální mocí.
"ODS je v těžké situaci, protože ve sněmovně je oproti minulosti hodně stran a voličské hlasy jsou tak dost rozdrobené," říká politolog z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda s odkazem na to, že v dolní komoře parlamentu je nyní fakticky deset stran, když připočteme i Trikolóru poslance Václava Klause mladšího, který ještě nedávno patřil k ODS.
"Ke všemu zlému pro ODS dominuje populistické hnutí ANO, které sbírá hlasy mnoha voličů nalevo a ve středu, zatímco napravo je vedle ODS hned několik dalších stran. Za takové situace není moc prostoru, jak zvětšovat voličský potenciál. Hnutí ANO to navíc nedělá vůbec špatně, takže pro ODS a další strany není jednoduché získat ani středové voliče. Logicky se proto čeká na to, jestli ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN začnou mezi sebou nějak více spolupracovat, nebo zda některé v souboji o voliče nevydrží a odpadnou," míní Lebeda.
Jestli jsou naše návrhy vidět, se uvidí při volbách, říká Fiala
Je možné, že nakonec zmiňované strany skutečně zvolí spolupráci, i sám Petr Fiala na kongresu ODS mluvil o variantách takové spolupráce s tím, že "do letošních Vánoc musí být jasná formace do parlamentních voleb". Podle jeho slov je nejdůležitější, aby nepropadly středopravé hlasy.
"Předpokládám, že namísto dnešních pěti stran demokratické politické opozice půjdou do voleb subjekty tři. Jestli ODS bude sama tvořit jeden z těch tří subjektů, nebo to bude jinak, to uvidíme. Myslím ale, že tento počet je dostatečný na to, aby se zde neformovali a nekandidovali kočkopsi. A současně, aby hlasy nepropadly," řekl svou představu.
Zatím se ale ODS, stejně jako další strany zmiňované "demokratické opozice", snaží spíše prosazovat jednotlivě. Pohled na aktivity Petra Fialy a jeho strany ukazuje, že rozhodně nesedí se založenýma rukama, i během pandemie koronaviru přišla ODS s řadou návrhů, mnohé se týkaly osob samostatně výdělečně činných - a některé z nich převzala i vládní koalice.
Například už 19. března ODS vládě navrhla, aby každý daňový poplatník dostal několik tisíc korun a osoby samostatně výdělečně činné měly zmrazené půjčky a dostaly kompenzační příspěvky. Přišla také s několika body na podporu podnikání a zjednodušením daňového systému, stejně jako s manuálem pro obnovu Česka. ODS také opakovaně navrhovala zrušení EET, zrušení daně z nabytí nemovitostí či vyrovnání finančních výpadků obcím a městům. Podobně ale přicházely s řadou různých návrhů další strany z "opozičního bloku".
O to větší zklamání ale musel Fiala a další představitelé ODS prožívat při pohledu na průzkumy veřejného mínění, které už zachytily částečně nálady mezi lidmi v době pandemie koronaviru. Když se redakce Aktuálně.cz zeptala tento týden šéfa ODS například na to, proč se podle něj preference ODS nezvedají, nebo proč podle něj patrně nezabírají mezi lidmi návrhy, s nimiž strana přichází, Fiala shrnul odpovědi na sedm otázek do stručného odkazu na výsledek voleb.
"Vaše otázky by byly určitě namístě, kdybychom neuspěli ve volbách, a pak bych vám rád na ně na všechny odpověděl. Nic takového ale nyní nenastalo. Jestli naše návrhy jsou, nebo nejsou vidět a zabírají u voličů, to se ukáže ve volbách. Pak můžeme rozebírat, co fungovalo a co nefungovalo. Teď pracuji na tom, abychom uspěli v krajských a senátních volbách a porazili Andreje Babiše v těch celostátních," ujišťuje Fiala a bez přímé odpovědi nechal i dotaz, zda dodrží svůj plán nadvakrát projet Českou republiku, což mu zkomplikovala pandemie koronaviru.
"Jestli věřím, že to dokážeme? A máme na to plán? Na oboje odpovídám: ano," sdělil stručně. A ještě přidal dodatek o věrohodnosti svého počínání. "Musíte připustit, že existují politici, kteří dělají to, čemu věří, a mluví podle toho, jak to cítí a o čem jsou přesvědčeni. A k nim patřím," uvedl.
Otázku na to, jestli si myslí, že on sám může mít podíl na stagnaci preferencí ODS, nechal bez odpovědi, v minulosti už ale několikrát tvrdil, že každý den přemýšlí nad tím, zda by mohl něco dělat lépe. A zároveň v mnoha rozhovorech vyjadřoval svou víru, že bude po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 premiérem.
Lídr Fiala
K tomu, jakou roli hraje ve výsledcích průzkumů samotný Petr Fiala, se odborníci příliš vyjadřovat nechtějí, poukazují mimo jiné na to, že k tomuto nejsou téměř žádné hlubší průzkumy. Všichni ale oceňují na Fialovi to, že zásadně pomohl ODS v době, kdy po skandálech předešlých předsedů a premiérů Mirka Topolánka i Petra Nečase ztrácela v obrovském množství voliče.
"Komentovat osobnost Petra Fialy je opravdu složité, těžko posuzovat, jestli za stagnující preference ODS může on, jako lídr, někdo další v ODS, nebo příčiny jsou někde jindy," reaguje politolog Tomáš Lebeda a hned dodává, že Fiala byl každopádně pro veřejnost symbolem toho, že přichází někdo úplně jiný, než byli jeho předchůdci.
"On byl výborný lídr pro ODS v době jejích absolutně největších problémů. Tedy v době, kdy ODS měla image strany, která je prožraná korupcí, jsou v ní šíbři a bossové v regionech si dělají, co chtějí. V tomto byl pro ODS záchranou. Díky němu se ODS odrazila ode dna," popisuje Lebeda období od ledna roku 2014, kdy se Fiala ujal vedení strany a kromě jiného musel řešit také značně ztrátové hospodaření partaje. V ODS si přitom udržuje velmi silné postavení, na letošním lednovém kongresu ODS mu dalo hlas 470 z 505 delegátů.
Pokud jde ale o jeho vnímání mezi veřejností, lze leccos usuzovat například z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Fialu nezná 18 procent dotazovaných, což je sice pořád ještě velmi dobré oproti většině jiných předsedů "demokratického bloku", ale přece jen u šéfa Pirátů Ivana Bartoše to je pouze devět procent, Václava Klause mladšího pět procent a u Tomia Okamury dvě procenta.
Podle politologa Lebedy není možné, aby si ODS říkala vzhledem k nepříznivým okolnostem, že nemá moc šancí "povyskočit" třeba nad dvacet procent hlasů.
"Nelze říkat, že se nedá nic dělat. Je zřejmé, že pokud by se ODS podařilo přesvědčit ještě více pravicových voličů a odvedla by voliče od dalších stran, tak by mohla uspět. Ale musí být výrazně atraktivnější oproti ostatním, musíte voliče nadchnout a efektivně je oslovit. Tady může být prostor i pro nějakého lídra, který osloví široké spektrum voličů," avizuje Lebeda, který na otázku, kdo by mohl být tímto lídrem, žádné jméno neříká. "Nechci vůbec říci, že Petr Fiala je špatný lídr. Uvidíme ještě. Ale i když se podíváme do minulých let, tak vidíme, že v České republice bylo vždycky strašně málo lídrů," uvedl.
