Nekvalitní nažloutlý papír, zhuštěný text psaný na stroji, červené razítko potvrzující, že byl dokument na konci milénia odtajněn. Protokol inspekce ministerstva vnitra z léta 1965 k případu Josefa Starého, kterého roku 1950 poslala komunistická justice na čtrnáct let za mříže. Trestný čin vyzvědačství. Kvůli domnělým stykům s Josefem Hasilem. Pověstným Králem Šumavy.
"Josef Hasil byl členem Sboru národní bezpečnosti a naposledy vykonával službu u pohraničního útvaru Josefův důl, obec Zvonková, okres Český Krumlov. Po únoru 1948 využil svých znalostí na státní hranici a převáděl protistátní elementy prchající do zahraničí přes hranice," líčí v duchu doby socialismu dokument.
"Jeho činnost byla prozrazena, došlo k zatčení a odsouzení. Trest v trvání devíti roků. Z vězení uprchl. Po přechodu do zahraničí byl získán CIC jako agent s úkoly na území republiky (CIC, americká zpravodajská služba, pozn. red.). Hasil a jeho společníci byli ozbrojeni samopaly. Při srážce s hlídkou Pohraniční stráže byli při přestřelce zastřeleni oba pohraničníci. Hasilova skupina se stala postrachem pohraničí a není bez zajímavosti, že uvedená akce je předlohou spisovateli Rudolfu Kalčíkovi k románu Král Šumavy, neboť tímto jménem byl Hasil nazýván."
Strohý popis skrývá jeden z nejpozoruhodnějších příběhů, který se po komunistickém puči v únoru 1948 na československé státní hranici odehrál.
Josef Hasil se narodil 8. února 1924 v Zábrdí u Prachatic v Pošumaví jako sedmé z osmi dětí. Během druhé světové války byl totálně nasazen v bavorském Pasově, utekl a přidal se k partyzánům. Záhy po ukončení bojů nastoupil k policii.
"Jest pevného charakteru, tichý, dobrosrdečný, pohotový," shrnul v posudku jeho charakterové rysy velitel. V lednu 1948 byl zařazen k pohraničnímu útvaru. Bezprostředně po únorovém převratu však ostrahu hranice vyměnil za pomoc lidem, kteří prchali z totalitního Československa do Bavorska. Stal se takzvaným agentem chodcem, jak převaděče titulovala tehdejší terminologie tajné policie StB. Na svobodu pomohl desítkám lidí. Zrodila se legenda.
"Dne 20. října 1948 však při návratu z Bavorska došlo v blízkosti hranic k souboji. Josef vyvázl, byl však vzápětí udán mužem, jehož na pokraji sil požádal o vodu, začátkem února 1949 byl odsouzen," popisuje sdružení Paměť národa.
Za mřížemi nepobyl dlouho. Jak už naznačuje protokol citovaný výše, 9. května 1949 v táboře nucených prací v Dolním Jiřetíně, při čekání na dopravu po vyfárání, proklouzl ozbrojenému dozorci a zmizel. Podařilo se mu dostat do zahraničí, aby i se svým bratrem Bohumilem v činnosti pokračoval.
Společně převáděli přes státní hranici uprchlíky, rodiny s dětmi, důležité politiky, zkrátka všechny perzekvované novým režimem. Zároveň spolupracovali s odbojem, dodávali jim materiál a vybudovali rozsáhlou síť informátorů. Do aktivit se zapojil i další bratr Julius.
Několikrát se dostali i do přestřelky. V jedné z nich zemřel v roce 1949 mladý pohraničník a v další 13. září 1950 byl na loukách pod Žlebským vrchem zasažen devíti projektily bratr Bohumil. Zahynul. Josefovi se tehdy podařilo uniknout. Jeho rodina však neušla krutým perzekucím.
V roce 1953 komunistický režim hranici se Západem opevnil. A to byl konec i pro převaděče. Josef Hasil odešel do Spojených států, oženil se a až do důchodu pracoval jako kreslič v automobilce General Motors v Chicagu. Roku 2001 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za hrdinství. Zemřel v USA 15. listopadu 2019, bylo mu 95 let.
Hasilův život inspiroval filmaře i spisovatele. Už koncem 50. let posloužil jako předloha snímku Král Šumavy režiséra Karla Kachyni. Ideologicky podbarvený film ale události značně překroutil a zkombinoval Hasilův osud s životem dalšího nepolapitelného šumavského převaděče Kiliána "Franze" Nowotného. I jemu strážci hranice přiřkli přezdívku Král Šumavy.
Video: Trailer z minisérie Král Šumavy: Fantom temného kraje
