"Hitler vás vede do zkázy, vaše říše bude sražena," nedala se první popravená Češka

Irena "Inka" Bernášková
Vojtěch Preissig vytvářel grafiky, kterými podporoval odboj za první i druhé světové války.
Vojtěch Preissig (1873-1944).
Jedno z děl Vojtěcha Preissiga: kresba k cyklu Le Paysan z roku 1902.
Cenné dokumenty poskytla Nadace Vojtěcha Preissiga.
Foto: Městská část Praha 2
Pavel Švec Pavel Švec
Aktualizováno 7. 2. 2024 9:21
Je tomu 120 let, co se 7. února 1904 narodila Irena Bernášková. Nacisté ji 26. srpna 1942 zavraždili. Odvážná a zarputilá odbojářka se stala vůbec první Češkou popravenou nacisty v Berlíně. Spolu se svým otcem, grafikem Vojtěchem Preissigem, byla výraznou osobností českého odboje. Nyní oba připomene muzeum Československé obce legionářské ve východočeském Žamberku.

Středa 26. srpna 1942, cela smrti, berlínská čtvrť Charlottenburg.

"Drazí! Tož nadešel můj čas. Nevěřili byste, že jdu klidně… Líbám a objímám vás všechny, každého zvlášť, a přeji mnoho zdraví a štěstí, abyste si v poválečném lepším životě vynahradili všechny strasti, které jste v této válce museli prodělat… Jdu ne jako otrok hnán do své kobky, ale jako ten, jenž zahalí se v plášť svůj a uléhá k příjemným snům. Bude pět hodin ráno…

Vaše milující Irena."

Robustní budovy z oranžových cihel z druhé poloviny 19. století, úzké štěrbiny oken, mříže, popravčí domek s gilotinou, šest metrů vysoká zeď obepínající šestadvacetihektarový vězeňský areál. V blízkosti kanály napájené vodami řeky Sprévy, přístav, nadohled malebné ledovcové jezero Plötzensee.

Plötzensee. Výraz spojený se smrtí. Nese ho i místní věznice, v níž během okupace Československa nacisté gilotinou či na šibenici zavraždili téměř sedm set českých vlastenců. Mezi nimi i Irenu Bernáškovou, Inku, po níž se zachoval dopis na rozloučenou. Vězniteli cenzurovaný.

Do odbojové činnosti se Inka, spolu se svým otcem Vojtěchem Preissigem - rovněž pozoruhodnou osobností, o níž ještě bude řeč -, zapojila hned po obsazení zbytku Československa německými armádami. Neohroženě převáděla čs. vojáky za hranice, s otcem vydávala známý ilegální časopis V boj. Přímo pod jejím vedením vyšlo 37 čísel.

Časopis provokativně posílala i na gestapo usídlené v Petschkově paláci. V létě 1939 dostal několik výtisků dokonce státní tajemník úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank. Inka zkrátka podřídila odboji vše. Byla mimořádně aktivní. A nacisté zuřili. Její zatčení bylo úkolem zadaným z nejvyšších míst, ani tak se jim ji dlouho nedařilo dopadnout. Několikrát z gestapáckých sítí vyklouzla jen tak tak. Nakonec byla zatčena až v sobotu 21. září 1940 při tajné schůzce v pražské ulici Na Poříčí.

Svou statečností při nesmírně brutálních výsleších, kdy veškerou vinu vzala na sebe, zachránila několik svých spolupracovníků z odboje. "Sem tam nějaká ta facka gestapáckého klacka, ta mně vadit nemůže. Radost mám jen z jeho zlosti, když neřeknu mu dosti, že víc zvědět nemůže," recitovala vzpurně.

Ovšem vlastní rodinu před systematickým zlem ochránit nedokázala. Zatčen byl její otec, sestra Yvona i bývalý manžel Eduard Bernášek. Inčino zapírání se alespoň promítlo do výše jejich trestů. Vojtěch Preissig byl odsouzen jen k necelým třem rokům káznice, Eduard ke dvěma rokům a třem měsícům. Ovšem nacistům stejně neunikli. Otec v roce 1944 zemřel na tyfus v koncentračním táboře Dachau, manžel byl v témže roce umučen v buchenwaldském koncentráku.

Divadlo u nacistického soudu

Vojtěch Preissig, grafik, typograf, malíř a ilustrátor, se během první světové války angažoval v československém zahraničním odboji, v té době působil v americkém Bostonu. Od roku 1917 pracoval pro odbočku Československé národní rady v New Yorku. Vytvářel propagační plakáty či pohlednice a organizoval nábor českých a slovenských dobrovolníků do československé zahraniční armády ve Francii. Po vstupu Spojených států do první světové války se podílel i na propagační kampani americké armády.

Do vlasti se vrátil až zkraje 30. let minulého století. Jeho dcery do Československa přišly o desetiletí dříve. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava se Vojtěch Preissig aktivně zapojil do ilegálního protiněmeckého odboje. A působil v něm až do svého zatčení.

Irenu Bernáškovou-Preissigovou odsoudil v březnu 1942 berlínský lidový soud k trestu smrti. Bylo to nechutné divadlo. "Hitler vás vede do zkázy. Vaše říše dříve či později bude sražena na kolena. Československá republika žije a bude žít," vzkázala nezlomně Inka předsedovi soudu Ottu Georgu Thierackovi, budoucímu německému ministrovi spravedlnosti. Onu středu, 26. srpna 1942, byla v Berlíně sťata gilotinou. Stala se tak vůbec první Češkou, kterou nacisté v Berlíně popravili. Bylo jí 38 let.

Originály dopisů na rozloučenou

Vojtěcha Preissiga a Inku Bernáškovou připomíná Památník odboje Žamberk, který v tomto městě v podhůří Orlických hor vznikl koncem června 2022. Muzeum, které sídlí v unikátní secesní vile architekta Zdeňka Havlíčka, se jinak primárně věnuje jedné z nejúspěšnějších paraskupin vyslaných za druhé světové války z Velké Británie označené krycím názvem Barium.

"Zejména pomocí dobových grafik a dokumentů představujeme jednotlivé etapy pozoruhodného života Vojtěcha Preissiga i jeho dcery. Od krajanské činnosti v USA, zapojení Čechů a Slováků do války po působení v protinacistickém odboji," popisuje Jiří Charfreitag z Československé obce legionářské, která žamberské muzeum provozuje.

"K dispozici máme Preissigovo fotografické či malířské náčiní a také rodinnou korespondenci včetně dopisů z koncentračního tábora či od Inky, která psala před smrtí svým milovaným domů," upřesňuje Charfreitag. Cenné dokumenty poskytla Nadace Vojtěcha Preissiga.

Tragický příběh hrdinství ilustruje rovněž zpověď ženy, která přišla o milovanou dceru i svého manžela. "Mám nepřekonatelně velkou bolest, ale jsem na moji zlatou Inku hrdá, protože položila život svůj za naši drahou vlast - a také že zachránila svojí hlavou mnoho jiných vlastenců. A právě tak jsem hrdá na mého drahého, těmi bestiemi umučeného chotě."

VIDEO: Němci se poučili z temné minulosti, Rusko své zločiny nikdy nereflektovalo, říká historik Padevět

Je úžasné, že se německý prezident Steinmeier poklonil protinacistickému odboji, říká nakladatel a spisovatel Jiří Padevět. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy