reklama
 
 

Přesolené, příliš mnoho mléka. Školní jídelny vaří podle 20 let starých norem, teď se chystá změna

6. 8. 2016 18:00
Normy na potraviny pro vaření školních obědů jsou zastaralé, platí už přes 20 let. Obsahují například velké množství mléka, neřeší kvalitu potravin či pestrost stravy. Státní zdravotní ústav připravuje metodiku, která zohlední nové poznatky o výživě a mohla by spotřební koš nahradit.

Praha - Ve školních obědech je často tolik soli, kolik by měl člověk sníst za celý den, varuje Státní zdravotní ústav. Normy, podle kterých se vaří školní obědy, údaje o maximální dávce soli například vůbec neobsahují. To odborníci na výživu kritizují a volají po modernizaci takzvaného spotřebního koše, který se vytvářel před více než 20 lety a kuchařky a kuchaři ve školních jídelnách podle něj stále vaří.

"Určitě ho musíme aktualizovat a vzít v úvahu nové poznatky o výživě," myslí si Pavel Dlouhý z Ústavu výživy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Dovede si představit, že by ho nahradil úplně nový systém, zaměřený zejména na pestrost stravy. O změně se mluví dlouhá léta, až nyní to vypadá, že by konečně mohla přijít.

"Vypracováváme metodiku, která by měla být modernější a jednodušší," uvádí Alexandra Košťálová, která má normy pro školní stravu ve Státním zdravotním ústavu na starosti. Ten v uplynulém školním roce zkoumal jídla ve vybraných školních jídelnách ve všech krajích. Chce zmapovat, jak jsou na tom školní obědy z hlediska výživových doporučení, například dodržování limitů na zmíněnou sůl, cukr či používání tuků.

Ovoce po jídle ne

Spotřební koš sice hlídá, kolik děti snědí masa, už ale neřeší, jestli bylo libové nebo zda dostaly párek. U tuků nepoznáme, jestli se používá kvalitní olivový olej, nebo palmový. A podobně. Za 20 let, kdy byly hodnoty stanoveny, se upravovaly jen dílčí věci. Například když se zjistilo, že stanovené množství cukru je tak vysoké, že ho kuchařky musely dětem do jídla přidávat, aby splnily normu. "To se upravovalo tak, že z hodnoty, kterou je třeba dodržet, se udělal maximální limit," popisuje Dlouhý.

Kuchařky a kuchaři z jídelen už jsou ale na spotřební koš zvyklí. "Dává vám určité mantinely, i když obsahuje i z mého pohledu nelogické věci," uvádí vedoucí školní jídelny při Základní škole Emílie Lukášové v Ostravě-Hrabůvce Šárka Hrabicová. Například nerozlišuje, zda je jídelníček pro dítě z mateřské školy, kde se stravuje celý den, nebo pro dítě ze školy základní, kde jen obědvá.

"Dítě tak po polévce a hlavním jídle dostane ještě ovoce, i když by se po jídle jíst nemělo," míní Hrabicová.

Společnost Skutečně zdravá škola zase kritizuje velké množství mléka, které by děti měly v rámci obědů vypít. "Dospělý člověk si k obědu obvykle nedá sklenici mléka, proč by ji měly dostávat děti," říká výživová poradkyně Margit Slimáková.

Zdravé automaty

V posledních letech se po vlně kritiky vaření ve školních jídelnách hodně zlepšilo a modernizovalo. Na spoustě škol už neuvidíte hnědou omáčku neurčité chuti. Běžně vaří bulgur, kuskus a podobné moderní potraviny, více se pracuje s čerstvou zeleninou. Je to ale na rozhodnutí či aktivitě vedoucí školní jídelny a kuchařek, zda se do změny stravy pustí. Jsou to často rodiče, kteří podnítí změnu, protože jejich dítě je zvyklé na jiná jídla a ta ze školní jídelny odmítá.

Od září by měla platit nová vyhláška, která omezuje prodej nezdravých potravin ve školách. Kromě smažených brambůrků a coly ale zřejmě zakáže i ovocné jogurty či ochucená mléka, protože mají vyšší podíl cukrů nebo tuků, než vyhláška stanovuje. Nyní ji posuzuje Evropská unie, zda odpovídá předpisům, a vyjít by měla v září.

Pokud se tak stane, dojde k paradoxní situaci. Jídlo, které muselo ze škol zmizet kvůli tomu, že bylo nezdravé, děti dostanou ve školní jídelně.

autor: Markéta Hronová | 6. 8. 2016 18:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama