Praha - Nejnovější údaje Evropské komise daly za pravdu týdeníku Economist ve sporu s energetickou společností ČEZ.

Česká elektřina skutečně patří k nejdražším v Evropě, navíc během krize zdražila o třetinu.

Britští novináři napsali: "ČEZ za poslední rok vykázal rekordní čistý zisk 52 miliard korun, což je o 6,3 miliardy víc než čistý zisk čtyř největších českých bank. To je dobrá zpráva pro stát jako držitele akcií, ale špatná zpráva pro běžného spotřebitele, který platí vzhledem ke své kupní síle jednu z nejvyšších cen za elektřinu v celé Evropě."

ČEZ reagoval tiskovou zprávou: "Přepočítáno přes paritu kupní síly jsou v Česku dražší všechny komodity a služby, které se dají převézt přes hranice. Je to problém kupní síly, která je oproti západním zemím nižší, ne nominální ceny elektřiny. Nejdražší elektřinu tak podle této úvahy mají v Albánii, přestože nominálně patří k nejnižším."

Jak to je

Data bruselského statistického úřadu Eurostat ukazují, že vysvětlení společnosti ČEZ nestačí.

Vzhledem ke kupní síle platí český spotřebitel pátou nejvyšší cenu v Evropě. Vyšší sazbu skutečně mají ostatní země Visegrádu, ovšem v dalších zemích s méně zámožným obyvatelstvem stojí elektřina méně. Platí to pro celé Pobaltí, Bulharsko, Rumunsko i Portugalsko. Data za Albánii Evropská komise neuvádí.

Naopak nižší nominální cenu platí za elektřinu domácnosti v deseti zemích Evropské unie, mezi nimiž jsou výrazně bohatší Francie a Finsko. Britské domácnosti platí stejně.

Pravidlo monopolu

Nejnovější údaje Eurostatu ukazují, že čeští dodavatelé v čele se společností ČEZ, které patří 75 procent trhu, výrazně zdražili po roce 2007. Nárůst ceny o třetinu je nejvyšší v Evropě a právě díky tomu je česká elektřina už pátá nejdražší. Ještě před dvěma lety byla průměrná.

Na zvláštnost tuzemské cenové regulace upozorňuje fakt, že elektřina zdražila o desetinu i v krizovém roce 2009. V polovině zemí se ceny kvůli krizi naopak snižovaly.

Speciální poměry na trhu s elektřinou připomněla minulý týden i zpráva Českého statistického úřadu. Experti popisují, jak výnosy energetických firem rostou v celé Evropě a jak se za posledních deset let jejich podíl na hospodářském výkonu zvýšil o 0,4 procenta. V Česku je růst čtyřikrát rychlejší a výnosy energetiků dosahují čtyř procent celkového ekonomického výkonu.

"Zvýšení podílu může být zapříčiněno oligopolní strukturou daného odvětví, která umožňuje rychlejší expandování a růst příjmů," konstatuje zpráva statistického úřadu.

Neúspěch francouzské cesty

Vývoj posledních dvou let ukazuje, že se Česku nedaří naplnit plán, který prosazoval polistopadový generální ředitel ČEZu Petr Karas. Ten doporučoval následovat francouzský vzor. Ve Francii si udržuje monopol státní firma EdF, která dokáže investovat do rozvoje jaderné energetiky a zároveň udržet nízkou cenu pro domácnosti.

Proto dnes platí Francouz za kilowatthodinu nominální cenu 12 centů, která je v přepočtu ke kupní síle třetí nejnižší v Evropě. Čech platí podle Eurostatu nominálně 14 centů.

"Firma ČEZ je neobvykle mocná, přesně podle tradičních monopolů jako francouzská EdF. Ovšem ČEZ patří jen formálně státu, vedení společnosti je silnější než politici," shrnuje týdeník Economist důvody odlišného vývoje ve Francii a v Česku.