Obec Temelín nevzkvétá. I když ČEZ vydělává miliardy

Pavel Baroch
3. 4. 2010 10:43
Reportáž z obce, kde už 10 let funguje elektrárna. Moc poznat to ale není
Foto: Jan Langer

Temelín - Kdyby na zeleném plácku na okraji obce Temelín nestály dvě fotbalové branky, skoro by ani nebylo poznat, že je tady hřiště na kopanou. Je to spíš taková louka s drny.

Právě fotbalové hřiště je první, na co návštěvník narazí, pokud přijíždí vedlejší silnicí od jaderné elektrárny Temelín. Hřiště jakoby v malém ukazovalo, jak vypadá celá obec.

Letos to je 10 let, co elektrárna Temelín začala vyrábět proud a vydělávat miliardy. Ve stejnojmenné obci, nad níž se vznášejí oblaka z obřích chladících věží, to ovšem není nijak zvlášť poznat. Je to průměrná nevýrazná ves, kterých jsou po zemi stovky.

Nezáří úhlednými cestami a nově nahozenými fasádami. Ani vyšperkovanou, romantickou jihočeskou návsí. Spíše naopak. I tady se najdou popraskané ulice nebo rozmlácené domy, které "padají" lidem na hlavu.

Že Temelín není perlou jižních Čech, uznává i starosta Petr Macháček. "Neustále o tom diskutujeme i s elektrárnou. Také si uvědomuje, že je to i její zrcadlo," říká a po chvilce dodává: "Nestěžuju si, že nám nic nedali, určitě se snaží, ale naše představy byly větší. Obce v okolí elektráren v zahraničí přetékají penězi."

Peníze od elektrárny nejsou vidět

Temelín od elektrárny dostal už miliony. Že to není na obci na první pohled poznat, je podle starosty způsobeno i tím, že peníze nejsou "vidět". "Hodně jsme investovali třeba v okolních osadách," vysvětluje Macháček. Například v Litoradicích se opravily vozovky, tedy - jen část. Ta, na kterou peníze vystačily.

Anebo se v jedné temelínské ulici vybudovala kanalizace. A zase: na další ulice už nebyly peníze.

"Vidět" nejsou pro náhodného návštěvníka ani peníze, které jdou z elektrárny na podporu různých společenských akcí. Třeba na večery s dechovkou.

Když elektrárna ještě nevědomky škodí

Temelínská elektrárna paradoxně své stejnojmenné obci dokonce škodí. I když za to sama nemůže. Když radnice sháněla peníze na stavbu domova důchodů za desítky milionů, počítala do poslední chvíle i se státním příspěvkem.

Nakonec nedostala nic. S odůvodněním, že temelínská elektrárna má peněz dost. "Museli jsem si vzít úvěr, který jsme pak krvavě spláceli," říká starosta Macháček.

Atomová elektrárna Temelín
Atomová elektrárna Temelín | Foto: Ludvík Hradilek

Lidé nadávají, že nemají práci

Jeden unikát obec Temelín přesto má. Na tamní hospodě - nejspíš jediné v zemi - nevisí jen cedule plzeňského Gambrinusu, ale i stejně stylová tabule s oranžovo-bílým logem ČEZ. Jakoby se uvnitř nečepoval jen gambrinus, ale i čezácká energie.

Tak jsou v okolí temelínské elektrárny označeny všechny objekty, kam mířily peníze z továrny na elektřinu. Uvnitř hospody jsou honosně vyzdobené sály, právě díky penězům ČEZ.

"Kdyby tady nebyla elektrárna, mohl bych to zavřít," říká Zdeněk Fejfar, který má se svým společníkem zdejší hospodu v pronájmu.

V rozlehlém areálu temelínské elektrárny se právě staví betonový sklad pro vyhořelé jaderné palivo. Fejfar má štěstí, že dělníci to na oběd mají nejblíže právě k nim. Ale místní lidé nad pivem na stavbu nadávají. Nedala jim totiž práci.

"Nadávají, že tam dělají Ukrajinci nebo Slováci, ale oni ne," říká Fejfarův podnikatelský společník.

Temelínský starosta Petr Macháček potvrzuje, že v elektrárně pracuje jen několik místních obyvatel.

"Tak do deseti," odhaduje. Doufá, že víc lidí najde v Temelíně práci, až se začnou stavět další dva jaderné bloky. Starosta by chtěl, aby se do Temelína stěhovalo více operátorů a dalších odborných pracovníků. Další vlnu přistěhovalců si slibuje právě od nových temelínských bloků.

Foto: Jan Langer

Temelín nám víc vzal, než dal

Dobré slovo nemá pro "svou" elektrárnu ani starší žena, která prochází kolem Temelínské hospody a míří rychlou chůzí k domovu.

"Nic nám to nepřineslo. Jak nám slibovali, že budeme mít levnější proud. Nic," rozčiluje se. Nakonec aspoň připustí, že díky penězům ČEZ se opravil kus cesty před jejím domem.

Také temelínský zastupitel Jiří Vrzák se na elektrárnu nedívá v dobrém. Kvůli její stavbě totiž zmizela ves, kde se narodili jeho předci. "Jak můžu být rád, když rodiště prarodičů zmizelo?" říká před svým domem v osadě Litoradice.

A vadí mu i to, že svého syna musí vozit na fotbalové tréninky až do obce Temelín, který je od jeho domu devět kilometrů. Kdyby nestála elektrárna, mohl jezdit na kole do Podhájí, který elektrárna rovněž pohřbila. "Býval tam krásný sportovní areál," svěřuje se Vrzák.

Že Temelín dává do okolních vsí peníze? "Jo, peníze nějaký jdou. Ale to snad dávají všude, některá fabrika víc, některá méně," říká.

Temelín dá Temelínu 100 milionů

Lidé z ČEZ tvrdí, že většina lidí z okolí elektrárny si už na Temelín zvykli. "Téměř 80 procent lidí z okolí považuje elektrárnu za pevnou součást Jihočeského kraje," říká mluvčí Temelína Marek Sviták.

Dodává, že elektrárna se snaží okolním obcím i Jihočeskému kraji vyjít vstříc. A do obecních pokladem posílá desítky milionů korun ročně. Teď, co ČEZ oznámil svůj záměr postavit v Temelíně další dva bloky, rozdělí v následujících deseti letech dokonce stovky milionů.

Například obec Temelín si přijde na 100 milionů korun. Radnice je chce použít také na akce, které nemohla kvůli nedostatku peněz dostavět v uplynulých letech. "Chceme třeba dodělat čistírnu odpadních vod," říká starosta Petr Macháček.

Fotbalové hřiště se dočká malé tribuny

Desítky milionů korun si Macháček slibuje rovněž od výrazného zvýšení daně z nemovitosti, jejímž největším plátcem bude právě elektrárna. Zatímco dosud měl Temelín rozpočet 15 až 20 milionů korun, nyní se několikanásobně zvedne.

A starosta nemá obavu, že by se peníze neutratily. Chystá se například opravit další chodníky a silnice, zvelebit náves s rybníky a dočká se i fotbalový stadion, kde by dokonce měla vyrůst malá tribuna.

"Přijeďte sem na konci roku, to už by měl být Temelín hezký," slibuje starosta Petr Macháček.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy