Praha - Ochranu ovzduší, novelu trestního řádu i postihy za špatnou práci soudních znalců a tlumočníků. I to už ve středu stačila odsouhlasit sněmovna.
Poslanci měli na stole řadu zákonů v prvním a druhém čtení. Jejich schvalování jsme průběžně sledovali v online reportáži.
Už v úterý se sněmovna poprvé zabývala návrhem, který by umožnil přímou volbu prezidenta. Zda si lidé budou moci nástupce Václava Klause vybrat, není jisté.
Středeční jednání Poslanecké sněmovny pro vás sledujeme v živé reportáži:
Sněmovna podpořila návrh poslanců TOP 09 a Starostů na zvýšení poplatku za komunální odpad až o sto procent maximálně na 1000 korun ročně. Předkladatelé poukazují na to, že částka devět let nerostla. O její výši se ale bude ještě debatovat. Předlohu budou posuzovat hned tři výbory - rozpočtový, pro veřejnou správu a regionální rozvoj a pro životní prostředí.
Poplatek má dvě složky. První, která je 250 korun ročně, by podle novely zůstala stejná. Druhou stanovují obce na základě skutečných nákladů na sběr a svoz netříděného odpadu; má se zvýšit ze současných až 250 korun na maximálně 750 korun ročně. Autoři předlohy tvrdí, že obce na likvidaci odpadů dlouhodobě doplácejí.
Poslanci podpořili novelu zákona o prodeji státní zemědělské a lesní půdy, která umožní prodej této půdy občanům EU a zemí Evropského hospodářského prostoru. Materiál souvisí se schválenou novelou devizového zákona, která zrušila zákonné omezení nákupu zemědělské půdy pro cizince. Nyní se jím bude zabývat sněmovní zemědělský výbor. Zákaz prodeje půdy cizincům si Česko vyjednalo při vstupu do EU před sedmi lety, tato výjimka přestala platit počátkem května.
Státní zemědělskou půdu budou moci nakupovat také občané Švýcarska. Kromě toho má novela zabezpečit prodej zemědělských pozemků farmářům, kteří na nich již hospodaří. Podmínkou bude, aby plocha pole činila nejméně deset hektarů a zemědělci na ní hospodařili aspoň 36 měsíců.
Chránění svědci si s největší pravděpodobností budou moci ponechat novou identitu i potom, co u nich skončí ochranný režim. Při středečním druhém čtení vládní novely ve sněmovně padl jen jeden pozměňovací návrh, který se týká rozhodovacích pravomocí o svědcích. Předloha se zabývá rovněž vyplácením důchodů lidem s více identitami a také žalobami proti rozhodnutí o ukončení ochranného režimu.
Změnu, aby o ochraně nerozhodoval ministr vnitra, ale policejní prezident, navrhl Jeroným Tejc (ČSSD). Podle něho by taková pravomoc neměla příslušet politikům. Tejc ale zdůraznil, že s předlohou jinak souhlasí.
Zkoušku z rekvalifikačního kurzu úřadu práce budou moci vykonat lidé od 16 let, nyní je podmínkou plnoletost. Předpokládá to vládní novela zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterou dnes v prvním čtení podpořila sněmovna. Míří do školského výboru. Předloha je podle ministra školství Josefa Dobeše (VV) technického charakteru a vychází z praxe. Mění například některé pojmy, umožní podnikající fyzické osobě získat autorizované zástupce a uznávání částí minulých zkoušek s cílem zrychlit je a zlevnit pro stát.
Snížení věkové hranice pro vykonání zkoušky z rekvalifikačního kurzu ocenila zpravodajka Marta Semelová (KSČM). "V případě ponechání současného stavu by lidé mladší 18 let nemohli absolvovat zkoušku dílčí kvalifikace, museli by čekat a byli by tu dobu vedeni na úřadu práce," uvedla.
Lhůty pro hodnocení výzkumných a vývojových projektů ve veřejných soutěžích se možná sjednotí. Nyní může u dvoustupňových tendrů trvat až 240 dnů, u jednostupňových o 60 dní méně. Sněmovna podpořila poslaneckou novelu, aby lhůta byla shodná, a to 240 dnů. Předkladatelé chtěli, aby byla předloha schválena zrychleně už v prvním čtení. Návrh vetovala ČSSD, která sice s novelou souhlasí, chce ale měnit také soutěžní lhůtu.
Sněmovna propustila do závěrečného čtení vládní novelu zákona o zaměstnanosti, která zavádí tresty pro firmy nelegálně zaměstnávající cizince. Takovéto firmy by mohly za trest přijít o veřejné zakázky nebo o státní dotace. Také jim bude hrozit pokuta až pět milionů korun. Novela zavádí do českého práva příslušnou evropskou směrnici o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.
Učitelé z dětských domovů nebo diagnostických ústavů asi nebudou muset absolvovat opakovaně psychologické vyšetření. Novelu zákona o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, kterou předložili poslanci opoziční ČSSD, sněmovna poslala do závěrečného schvalování. Novelu podpořil ministr školství Josef Dobeš (VV), podle něhož norma odstraňuje ekonomickou náročnost a zbytečnou administrativu. Vláda nicméně předlohu označila za nesystémovou.
Sněmovna asi schválí předlohu, která odloží účinnost služebního zákona o další tři roky. Do závěrečného schvalování se dnes dostala bez návrhů na změny. Kabinet chce nahradit služební zákon zcela novým zákonem o úřednících.
Služební zákon upravuje jen práva a povinnosti úředníků ve správních úřadech. Kabinet ale v novém zákoně chce, aby bylo jasně definováno, kdo je úředník veřejné správy a kdo je zaměstnanec veřejné správy, tedy které pozice budou obsazovány podle kariérního principu a které podle politického klíče. Věcný záměr normy už vláda schválila.
Poslanci nejspíše schválí vládní návrh na zavedení trestní odpovědnosti firem. Poslanci ve středu návrh poslali do závěrečného schvalování, ke kterému by se mohli sejít v pátek. Předloha počítá s tím, že soudy by mohly provinilé firmy zrušit, nechat propadnout jejich majetek, uložit jim pokutu nebo jim zakázat činnost. Okruh desítek trestných činů, za které by bylo možné podniky trestat, se zřejmě ještě rozšíří.
Firmy by mohly být od příštího roku trestány za podíl na sedmi desítkách trestných činů, například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Vládní předloha do výčtu kvůli mezinárodním závazkům zařadila i sexuální nátlak, pohlavní zneužití a trestné činy týkající se dětské pornografie.
Do závěrečného čtení jde vládní novela zákona o ekologickém zemědělství. Novela má kromě jiného zjednodušit předpisy a vydávání výjimek z pravidel nebo zkvalitnit kontrolní systém. Reaguje také na změny v evropské legislativě, jež nastaly od roku 2009, neobsahuje však změny pravidel hospodaření. Sněmovní zemědělský výbor v ní doporučil jen některé menší úpravy, týkající se například sazebníku za vydání ověřovací listiny o ověření chmele.
Sněmovna zřejmě umožní souběh funkcí ve firmách. Týká se to případů, kdy lidé působí jako statutární orgán firmy a zároveň stejnou činnost vykonávají na základě pracovního poměru například jako ředitelé, což podle prosincového rozsudku Nejvyššího správního soudu není možné. Poslanci však dnes propustili do závěrečného čtení novelu obchodního zákoníku, která to má umožnit. Definitivně by ji mohli schvalovat v pátek.
Legalizaci souběhu obou funkcí navrhl do zákoníku zařadit sněmovní ústavněprávní výbor. S návrhem však přišlo ministerstvo spravedlnosti. Jak ve středu řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, české soudy dosud posuzovaly tuto praxi příliš restriktivně.
Před závěrečným schvalováním je ve sněmovně i vládní novela trestního řádu, která má zkrátit trestní řízení, snížit počet vazeb a uzákonit výslech formou videokonference. Předloha, kterou ve středu poslanci projednali ve druhém čtení, uvádí, že soud bude muset nově o vazbě rozhodovat vždy za účasti obviněného kvůli dodržení jeho práv. Soudy budou muset také zkoumat, jestli není možné vazební stíhání nahradit například dohledem probačního úředníka.
V předloze patrně zůstane podle usnesení ústavněprávního výboru tříměsíční doba, v níž musejí soudy rozhodnout o tom, zda obviněný zůstane ve vazbě, nebo bude propuštěn na svobodu. Vláda ji navrhla prodloužit na půl roku. Ze dvou týdnů na měsíc se ale prodlouží lhůta, za kterou může obviněný opakovat žádost o propuštění z vazby. Pokud se objeví v případu nové skutečnosti, bude moci obviněný podat žádost kdykoli.
Do závěrečného schvalování poslali poslanci novelu, podle níž bude hrozit soudním znalcům a tlumočníkům postih za špatnou práci. Nejtvrdším trestem, o němž bude rozhodovat ve správním řízení ministerstvo spravedlnosti, bude podle předlohy zákaz činnosti. Pokuta bude moci dosáhnout u jednotlivců až 100 000 korun, u znaleckých ústavů až 200 tisíc. Znalec se proti postihu bude moci bránit u soudu.
Znalci by mohli být nově potrestáni jak za chybný posudek, tak za nedodržení lhůty k jeho vypracování nebo za bezdůvodné odmítnutí. Ministerstvo již dříve uvedlo, že eviduje desítky stížností na znaleckou činnost. Nekvalitní posudky prý mohou nejen protahovat soudní řízení, ale i způsobit újmu účastníkům.
Novela zároveň zavádí princip "třikrát a dost". Znamená to, že znalec, který opakovaně spáchá menší přestupky, za které mu ministr uloží například pokutu do 50 000 korun, může být napotřetí zbaven funkce, ač se většího pochybení nedopustil.
Zcela nový zákon o ochraně ovzduší dostal zelenou. Předloha mění například poplatky za znečištění. Od roku 2017 do roku 2021 se mají postupně zvyšovat až na 3,5násobek současné sazby. Pak se z roku na rok zvednou na dvojnásobek. Čtvrtinu z výnosu by měly získat na politiku ochrany ovzduší kraje, zbytek zůstane na stejný účel Státnímu fondu životního prostředí. Podle propočtů ministerstva životního prostředí by měli znečišťovatelé zaplatit v roce 2022 na poplatcích zhruba 1,7 miliardy korun.
Norma dále počítá s možností vymezování nízkoemisních zón ve znečištěných městech, lázeňských městech a obcích v chráněných územích a se změnou v plánování omezení emisí.
Starostové z asi 700 obcí se v deset hodin postupně scházejí na náměstí Jana Palacha, odkud mají v plánu pochodovat směrem k Úřadu vlády. Cílem akce je podpořit přijetí novely o rozpočtovém určení daní. Ta má zvýšit podíl z daní pro 6241 menších měst a obcí o 13,5 miliardy korun. Schválení novely vázne na odporu čtyř velkých měst, která by měla změna připravit o asi pět miliard korun. Vládní ODS kvůli tomu chce najít jiné řešení.
Podle Bartoňka bude pochod klidný, účastníci vyjádří svůj názor důstojně bez skandování hesel. "Nechceme se přiblížit stylu odborářských demonstrací," řekl Bartoněk. "V podstatě chceme vyjádřit podporu přijetí novely, proti ničemu neprotestujeme," vysvětlil předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala.
Starostové se sejdou v 10 hodin dopoledne na náměstí Jana Palacha. Zde si vyslechnou projevy organizátorů a podepíšou prezenční listinu. Poté se vydají na pochod přes Mánesův most k sídlu Úřadu vlády, kde předají dopis se svým stanoviskem zástupcům kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS).
Více o pochodu starostů čtěte ZDE.
Poslanci podpořili vládní návrh nového zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech. Předlohu připravilo ministerstvo životního prostředí kvůli tomu, že úpravu už nebude obsahovat nový zákon o ochraně ovzduší. Oba zákony jsou o jiném okruhu znečišťujících látek a znečišťovatelů, rozdílný je i předmět ochrany. Nový zákon o látkách poškozujících ozonovou vrstvu se podle předkladatelů prakticky neliší od nynějšího stavu. Míří do výboru pro životní prostředí.
