Analýza - Parlamentní počty po probdělé noci jsou možná dramatičtější, než koalice čekala. Společně s poslanci Michalem Pohankou a Milošem Melčákem má vláda ve sněmovně 102 hlasů. Jenže oba jmenovaní, lidovec Ludvík Hovorka ani občanský demokrat Vlastimil Tlustý dosud závazně neslíbili, že budou pro konečnou úpravu reformu hlasovat.
A navíc nejde vyloučit, že se k Tlustému přidá některý kolega z ODS.
Tlustý chce 20 miliard
Příčinou hrozícího rozkolu je nejasný cíl reformy. Premiér Mirek Topolánek (ODS) i jeho ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) chtějí především zlepšit stav veřejných financí. Aby deficit státního rozpočtu klesl v roce 2008 pod 3 procenta HDP a o dva roky později pod 2,3 procenta. To znamená každoročně uspořit čtyřicet miliard korun na rozpočtových výdajích.
Blog ekonoma Aleše Michla: Reforma je mimo, vizí musí být šetření - čtěte ZDE
ODS však ve svém volebním programu slibovala snížit daně. Kalouskovy úpravy slibují, že se v roce 2008 na dani z příjmu podniků i občanů vybere cca o 15 miliard korun méně, v roce 2009 o 30 miliard a v roce 2010 o 55 miliard. O pět miliard přijde rozpočet tím, že se zavedou stropy pojistného na čtyřnásobku průměrného platu. Zároveň však téměř o třicet miliard vyroste příjem z DPH.
(text pokračuje pod následující grafikou)
Z pohledu Vlastimila Tlustého, který sepsal předvolební daňové sliby, je takové snížení příliš malé a navíc se zavádí pomalu.
Proto žádá snížit daň z příjmu podniků a občanů o 50 miliard v roce 2009 a o 70 miliard v roce 2010. I v příštím roce by se mělo snižovat víc, to však není pro Tlustého rozhodující. Pro své návrhy získal porozumění ve vlastním poslaneckém klubu.
Topolánkovi stačí deset
Aby byl návrh úplný, je nutné škrtat ve výdajích, případně zvýšit příjmy jinde, aby deficit nepřekročil 3 procenta HDP. V tomto směru ODS nic nenavrhuje. S tím, že nepůjde zvýšit dolní sazbu DPH z plánovaných 9 na 13 procent se navíc už smířila.
"Když je skutečně nutné najít úspory, při sestavování rozpočtu se najdou," vysvětlil záměr jeden z poslanců ODS, který má zkušenosti z komunální politiky.
Povinnost najít úspory by tak přešla na ministra financí.
Takový plán se nelíbí oběma menším koaličním partnerům. Ještě včera večer odmítali další snížení daní z příjmu Zelení.
Lidovci v potížích
Problémy mají i lidovci. Jejich poslanci chtějí, byť marginálně, snižovat příjmy (poplatky u lékaře nebudou platit děti), případně zvyšovat výdaje (vyšší rodičovský příspěvek a bonusy na dítě). Nelíbí se jim ani to, aby jejich ministr škrtal v rozpočtech resortů.
Ovšem oficiálně představí ODS svůj návrh poslaneckým klubům obou stran až dnes dopoledne.
Topolánek bude prosazovat mírnější variantu, při které bude výpadek v rozpočtu o deset miliard nižší, než navrhuje Tlustý. To ovšem finančnímu expertu ODS nestačí. V takovém případě podle něho reformní batoh nemá obsahovat daňovou reformu. Mělo by se o ní dál diskutovat a znovu ji zkusit od roku 2009.
Souvislosti
Pokud by se Tlustý rozhodl prosazovat tento plán, může počítat s hlasy opozice i lidovců.
Než přijdou horší starosti
Předem je tak jisté, že hon za oběma zajíci nebude příliš úspěšný. Vyhlídky ODS prosadit své daňové záměry se po včerejšku zmenšily. Zároveň je předem jisté, že stabilizace rozpočtu může být nejvýš dočasná.
Vládní záchranný plán předpokládá, že v příštích letech nepoklesne hospodářský růst pod 5 procent HDP. Pokud by v roce 2010, nebo později poklesl například na dvě procenta, bude rozpočtu podle Aleše Michla z Raiffeisen Banky opět chybět 50 až 60 miliard korun.
"Podle našich výpočtů zvyšuje jedno procento hospodářského růstu příjmy státu o 17 miliard," vysvětluje Michl.
"Hlasování o reformním balíku vidím spíše jako test soudržnosti koalice," hodnotí proto význam mimořádné schůze sněmovny Ladislav Mrklas ze společnosti CEVRO.
Pokud vláda prosadí svou, udrží především ODS svou tvář, poškozenou vnitrostranickými spory o reformu.
Zároveň se bude hlasovat o Topolánkovi. "Zatím byl pořád vítězný, ještě nikdy nic neprohrál," připomíná Mrklas, že premiér dává do bitvy o reformu svou nevětší politickou devizu.
