Praha - Česko nový návrh kvót, který ve středu v Evropském parlamentu představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, nepodpoří. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je potřeba se soustředit na dlouhodobá řešení.
"Evropa již nyní nepotřebuje nové plány pro řešení migrační krize. Je nutné postoupit od jednacích stolů k činům a intenzivně pracovat na těch opatřeních, která jsme společně s ostatními lídry EU schválili," je přesvědčený předseda vlády.
Konkrétní kroky vidí hlavně v posílení vnější evropské hranice a ukončení konfliktů v Sýrii a Libyi. Česká republika se k takovým krokům aktivně připojí. "Jsme připraveni uvolnit finance pro pomoc uprchlíkům a poskytnout odborníky a policisty pro fungování hotspotů," stojí v oficiálním prohlášení.
Nový návrh kritizuje i prezident Miloš Zeman. "Velmi bych si přál, aby se podařilo přenést otázku migrace, a tedy i migračních kvót, na úroveň Evropské rady, tedy na úroveň premiérů, právě proto, aby nejenom Česká republika, ale i další země visegrádské čtyřky měly možnost tento dle mého názoru nesmyslný návrh blokovat," řekl po středečním jednání vlády. Nesmyslný je návrh z toho důvodu, že podle Zemana uprchlíci stejně zamíří do Německa.
Pelikán: Pokud nechceme kvóty, musíme přijít s konstruktivním řešením
Kvóty, tak jak je navrhuje Juncker, odmítl i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. "Jsou přerozdělením problému, ne jeho řešením," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz. Stejně jako Sobotka, i šéf lidovců vidí východisko v stabilizaci situace na Blízkém východě.
Bělobrádek ale souhlasí s předsedou Komise v tom, že uprchlíci by měli mít možnost co nejdříve začít pracovat. "Ale právě proto musíme mít právo si je sami vybrat," dodal Bělobrádek s tím, že způsob výběru migrantů by měl nadále být na jednotlivých zemích.
Ostře se proti Junckerovu návrhu vyjádřil i Andrej Babiš (ANO), podle něhož je Evropská komise v hledání řešení migrační krize "impotentní". "Logické by bylo nejdřív uzavřít schengenský prostor, udělat uprchlické tábory třeba v Turecku, selektovat uprchlíky, zjistit kolik jich je na evropském kontinentu a postarat se o ně. A pak udělat nějakou jasnou imigrační politiku," nastínil Babiš, jak by podle něj mohlo vypadat možné řešení.
Přesto se na vládě objevil i jeden hlas, který byl proti odmítání kvót. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se totiž domnívá, že takové názory mohou Česko v Evropské unii dostat na okraj. "Zdá se mi, že setrváváme na usnesení, které jsme si odhlasovali před měsícem, a Evropa se mezitím posunula," zdůvodnil svůj postoj Pelikán.
Český přístup by podle něj měl být konstruktivnější. "To, že zavedu hotspoty na vnější hranici, přece nevyřeší situaci lidí, kteří se pohybují uvnitř Evropské unie," vymezil se proti premiéru Sobotkovi, který právě přijímací střediska v nárazníkových zemích prosazuje. Jak by ale konstruktivnější řešení mohlo vypadat v praxi, ministr neřekl.
Kvóty odmítá i opozice
Otázka kvót je jednou z mála, v níž se vládní většina shoduje s opozicí. "To, že na nich Evropská komise stále trvá, jen dokazuje její bezradnost a aroganci vůči národním státům i samotným lidem na útěku, které tím Komise nutí být tam, kde nechtějí,“ reagoval na Junckerův návrh předseda ODS Petr Fiala.
Juncker mluvil 45 minut o uprchlické krizi, průlomový návrh k řešení krize ale v projevu nebyl: kvóty, slib posílení ochrany hranic #SOTEU
— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) September 9, 2015Kvóty však nebyly jediným způsobem řešení, jak se s uprchlickou krizí vypořádat. Juncker zmínil například vytvoření takzvaného seznamu bezpečných zemí. "Země na seznamu musí vědět, že pokud z něj zmizí, protože nezajišťují lidská práva, pak ztrácejí naději na členství v Evropské unii," prohlásil.
Juncker ale odmítl, že by mohlo dojít k znovuzavedení vnitřních hranic. "Schengenský systém za doby působení této Komise rozhodně zrušen nebude," prohlásil rezolutně.
Čeští europoslanci na Junckerovu adresu pochvalami hodně šetřili. Nejčastěji kritizovali obecnost navrhovaných řešení. "Juncker navrhuje pasivní opatření (povinné přerozdělování žadatelů o azyl…), aktivních minimum. Tahle unie není pro krize," rýpl si například Petr Ježek (ANO)
